Zaměstnanci si zaslouží lepší pracovní podmínky. Chránit je má evropský pilíř sociálních práv

Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise. Pomoc nezaměstnaným, spravedlivá mzda, dostupná zdravotní péče nebo vyšší bezpečnost na pracovišti. Právě takové principy obsahuje evropský pilíř sociálních práv, který premiéři zemí EU, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani podepsali na pátečním sociálním summitu ve švédském Göteborgu. Pilíř obsahuje celkem dvacet bodů, na kterých by měly členské země pracovat, aby zajistily svým občanům příjemnější životní podmínky a lepší přístup ke vzdělání a práci. Dokument však není pro země závazný, neboť mzdy, důchody, dávky v nezaměstnanosti a další sociální standardy si určují členské země samy. Evropská komise však bude hodnotit, jak jednotlivé země principy stanovené v evropském pilíři sociálních práv dodržují.Co dobrého a zlého obnáší sociální rozměr EU? Více >>>>„Nejde o snahu harmonizovat, ale deklarovat principy, ke kterým by se země měly přibližovat,“ vysvětlil premiér Bohuslav Sobotka. Komise se při hodnocení zaměří na oblasti jako je výše příjmu, nezaměstnanost či rozdíl v platech mužů a žen. Na základě hodnocení pak bude moci zemím doporučit, co mají v oblasti zajišťování sociálních práv zlepšit. Podle Sobotky je však český sociální systém na dobré úrovni a neočekává, že by se v souvislosti s evropským sociálním pilířem měl zásadně měnit. Potvrzuje to i předseda českých odborů Josef Středula, který vítá i samotné přijetí pilíře sociálních práv. Evropa by však podle něj měla v oblasti sociální politiky přitlačit.Josef Středula: Bojím se oligarchizace české politiky. Více >>>>„Odbory evropský pilíř sociálních práv vítají. Zároveň budou tlačit na to, aby se co nejvíce jeho principů stalo povinných,“ prohlásil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů. S tím ale nesouhlasí podnikatelé, kteří pohlížejí na pilíř sociálních práv s nedůvěrou. Za Svaz průmyslu a dopravy to tvrdí Vladimíra Drbalová, podle které by Evropa měla spíše podporovat tvorbu pracovních míst, rozvoj dovedností a jejich lepší sladění s potřebami podniků.

Nízká nezaměstnanost, ale i nízké platy

Sobotka na sociálním summitu zdůraznil, že Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Na druhou stranu je však minimální mzda pátou nejnižší v EU. Němec si například vydělá za hodinu 3,5 krát více peněz než Čech. Lucemburčan skoro 5 krát tolik. Nízké mzdy jsou však problémem nejen pro Česko, ale i pro evropský vnitřní trh. ČR totiž může čelit odlivu pracovní síly směrem na západ.Návrh Komise může ohrozit zahraniční zakázky firem. Více >>>>Důkazem je nedávný spor mezi zeměmi EU o přeshraničním vysílání pracovníků. Francii, Belgii a dalším zemím se totiž nelíbilo, že firmy z východních zemí zneužívají levné pracovní síly, vysílají své pracovníky na projekty do zahraničí, a berou tak francouzským firmám zakázky. Nedávno však západní a východní země dosáhly kompromisu, který spočívá v zavedení principu „stejné odměny za stejnou práci na stejném místě.“ Čeští pracovníci vyslaní například do Francie tak budou mít nárok na srovnatelný plat, který pobírají francouzští zaměstnanci na obdobných pozicích. Diskutuje se dokonce o možném zavedení celoevropské minimální mzdy, vypočtené na základě průměrné mzdy pro každou zemi. Minimální mzdu prosazují zejména evropské odbory a podle Středuly by se mohla pohybovat až na úrovni 60 % průměrné národní mzdy. Evropská komise ale takový návrh ve svém pracovním plánu nemá.

Summit bez Merkelové

Na sociálním summitu, který byl prvním svého druhu po dvaceti letech, chyběla německá kancléřka Angela Merkelová. Důvodem je probíhající vyjednávání o budoucí německé vládní koalici. Na Merkelovou se kvůli tomu snesla kritika od portugalské političky Marie João Rodriguesové (S&D), která vedla projednávání evropského pilíře sociálních práv v Evropském parlamentu. Absenci německé kancléřky proto označila jako nepřijatelné a lhostejné chování vůči sociální dimenzi EU. Podle Rodriguesové byl sociální summit přelomovou událostí. „Jedná se o první kámen, po kterém musí přijít konkrétní opatření a finanční prostředky,“ dodala europoslankyně.Článek vznikl v rámci projektu „Evropa v souvislostech“, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.