Pražská šunka má ode dneška oficiálně evropskou značku Zaručené tradiční speciality

Po šesti letech urputného boje je další český produkt na evropském seznamu potravinářských specialit. Kvůli přechodnému období však ještě dalších pět let může být pražská šunka vyráběna bez označení a v horší kvalitě. Pražská šunka se dostala na evropský seznam Zaručených tradičních specialit (ZTS). Produkt dnes zaregistrovala Evropská komise, která žádost českých výrobců projednávala přibližně šest let. Dosud měla ČR v seznamu spolu se Slovenskem čtyři potraviny – Tradiční špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám.

Na Pražskou šunku si dělaly zálusk další země

Za Pražskou šunku se od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších a nejkvalitnějších masných produktů, který má původ v Praze.

Ať žije Pražská šunka! Evropská komise jí dnes udělila označení "zaručená tradiční specialita". Značka se používá už od od 60. let 19. stol. a dělá Praze reklamu po celém světě. Blahopřejeme! 👏 Více: https://t.co/WDP1xWuIFF pic.twitter.com/zcH1JXhX3G

— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) March 27, 2018

„Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby,“ uvedlo v únoru české ministerstvo zemědělství. O možnost mít na seznamu i šunku usilovali čeští producenti od roku 2012.Přečtěte si také #jasnovEU: Kterak nás EU připravuje o potraviny ˃˃˃˃Výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina ale dříve upozornil, že nyní začne ještě platit pětileté přechodné období, v němž se bude moci „Pražská šunka“ vyrábět i bez označení a v horší kvalitě. Podle něj za tím stojí hlavně Slovensko, které tvrdilo, že by bez přechodného období šlo o zásah do jejich „byznysu“.

EU chrání evropské zemědělsko-potravinářské speciality již 26 let

Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.O evropskou ochrannou značku usiluje český mák, česnek nebo řepkový olej. Více ˃˃˃˃ Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Prostřednictvím ZTS je nyní chráněno přes 1425 produktů označovaných žlutomodrým evropským logem. Registraci mohou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let.