Biopaliva by se v budoucnu měla vyrábět ze zemědělského odpadu – třeba ze slámy. Otázkou zůstává, co to udělá s půdou a zda na to má Evropa technologie.
Evropská komise zařadila slámu na seznam odpadů, ze kterých mohou být vyráběna takzvaná biopaliva druhé generace. Jak ale namítají evropští zemědělci, sláma do odpadu nepatří. V zemědělství má své využití.
„Sláma je vedlejší produkt, nikoli odpad. Používá se při podestýlání zvířat a také se jako organická hmota vrací zpět do půdy,“ uvedla evropská farmářská organizace Copa-Cogega pro
EurActiv.com.
Podobně reagovalo i Společné výzkumné středisko EU, podle kterého by se sláma a další zemědělské zbytky měly k výrobě biopaliv používat pouze částečně. Významný podíl by měl zůstat na polích, aby zajistil jejich úrodnost.
Copa-Cogeca: Sláma je vedlejší produkt, nikoli odpad. Používá se při podestýlání zvířat a také se jako organická hmota vrací zpět do půdy.
Před vyráběním biopaliv z vedlejších produktů varovaly loni i neziskové organizace.
„Evropská klimatická a energetická politika vychází z mýtu, že veškerá bioenergie – tím, že je obnovitelným zdrojem energie – je pro klima a životní prostředí vždy správná,“ napsaly ve společné zprávě organizace Birdlife, Fern a Transport & Environment.
Organizace proto apelovaly na unijní instituce, aby si uvědomily, že některý zemědělský odpad je vhodný i k jiným účelům než pro výrobu biopaliv. A právě tyto účely by měly mít před pohonnými hmotami přednost, jinak by to mohlo vést k tomu, že se budou vedlejší produkty záměrně pěstovat pro výrobu biopaliv.
Pokročilá biopaliva mají nahradit pohonné hmoty vyráběné z potravin
Co lze považovat za odpad vhodný k výrobě pohonných hmot, a co nikoli, je jen jednou ze sporných otázek budoucnosti biopaliv v Evropě.
Diskuse se vede i o tom, jestli má Evropa dostatečné technologie na to, aby vyráběla biopaliva z odpadu na místo z potravinových a krmných plodin.
Unie totiž začíná od biopaliv tzv. první generace, která se vyrábějí třeba z kukuřice či řepky, pomalu ustupovat. Alespoň to navrhuje Komise, podle které by se měly potravinové plodiny využívat především k výrobě potravin. Podíl biopaliv první generace proto chtěla omezit na 3,8 %.
Jídlo vs. biopaliva. Kdo vyhraje? Více >>>>Evropský parlament ale trvá na
zachování 7% hranice pro biopaliva první generace. Stejný názor má i ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které je k obratu směrem k biopalivům z odpadu skeptické.
„V současné době nejsou v EU technologie ani kapacity na výrobu tzv. pokročilých biopaliv zatím úplně rozvinuty,“ vysvětlil redakci
Kryštof Čeřovský z tiskového oddělení ministerstva.
Biopaliva ze slámy mají potenciál
Craig Winneker z Asociace evropských výrobců obnovitelného bioetanolu (ePURE) však tvrdí, že technologie pro výrobu biopaliv druhé generace už v Evropě existují, a dokonce jsou připravené pro komerční využití. Jedná za například o výrobu etanolu z celulózy, tedy ze dřevních štěpků, ale i výše zmíněné slámy.
Poptávka po etanolu z celulózy podle něj roste po celém světě, což souvisí s tím, že řada zemí zavedla výrobu biopaliv do svých politik.
„Čína, Brazílie, USA a Indie prosazují produkci etanolu, včetně toho z celulózy – chtějí tak podpořit spotřebu obnovitelných paliv a snížit emise,“ řekl Winneker pro
EurActiv.com.
Unie zařadila podporu biopaliv druhé generace do revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II). Její finální podoba je však zatím nejistá, unijní instituce včetně členských států se na ní musí nejprve dohodnout.
