Český a polský parlament chtějí mít v EU silnější hlas a více spolupracovat

Polští a čeští zákonodárci chtějí posílit roli národních parlamentů v evropských otázkách. Chtějí i posílit bilaterální spolupráci mezi parlamenty a zamezit snižování příspěvků z kohezních a  zemědělských fondů EU. Česko a Polsko chtějí posílit roli národních parlamentů při přípravě evropské legislativy. Na dnešním jednání se na tom shodli předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a maršálek polského Sejmu Marek Kuchciński. Český a polský parlament by podle nich měly koordinovat svůj postoj k návrhu rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027. „Naším hlavním cílem a zájmem je zapojit v maximální možné míře národní parlamenty do tvorby evropské legislativy, zapojit naše parlamenty do větší komunikace s Evropským parlamentem a zajistit, aby se naše názory, které jsou shodné na spoustu věcí, v Evropě více prezentovaly a abychom měli vliv na tvorbu evropských předpisů,“ řekl Vondráček novinářům po jednání. Kuchciński se k požadavku na posílení role národních parlamentů v EU připojil, usiluje ale i o spolupráci s českými zákonodárci v dalších evropských otázkách. „Je potřeba posílit bilaterální spolupráci prostřednictvím parlamentních výborů, abychom vypracovali společný názor pro návrh příštího rozpočtu Evropské unie,“ řekl. Cílem podle něj je, aby se neomezovaly peníze na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku.

V4 by mohla bojovat proti navázaní fondů na právní stát

V oblasti evropského rozpočtu se Vondráček a Kuchciński dotkli i otázky navázání výplaty peněz z evropských fondů na dodržování právního státu, což navrhla Evropská komise. „Podmiňování čerpání evropských peněz dalšími nesouvisejícími věcmi, dalšími podmínkami, to nesledujeme úplně pozitivně. Nevítáme to s otevřenou náručí, máme k tomu výhrady,“ řekl Vondráček. Podle něj by měly nejen Česko a Polsko, ale i zbývající země visegrádské skupiny, tedy Slovensko a Maďarsko, v této věci spolupracovat. Navázání peněz z EU na dodržování právního státu obsahuje návrh rozpočtového rámce na roky 2021 až 2027, který představila Evropská komise. Posoudit ho ještě musí členské státy, Varšava už dala najevo výhrady proti návrhu. Polsko přitom není jediný stát, který kvůli dodržování právního státu čelí kritice, Evropská komise má dlouhodobě výhrady i vůči Maďarsku.