O reformě autorského práva se diskutuje už léta. Téměř dva roky starý návrh Komise nyní objevila veřejnost, která se obává zavádění cenzury a omezování svobodného internetu. Tentokrát je ale třeba brát hlasité a odmítavé reakce vážně. Mohou se totiž zakládat na pravdě.
Seriál #jasnovEU vážně i nevážně osvětluje některá sporná témata spojená s EU. Inspiraci čerpá na sociálních sítích.
Jen pár dní po nabytí účinnosti nařízení GDPR se po internetech začala šířit další hysterie. Tentokrát však nejde o ochranu osobních údajů, ale o reformu autorského práva.
https://twitter.com/Michal_Ostrava/status/1009525747512377349
Jaký má vlastně Evropská komise důvod navrhovat něco, co vzbuzuje takové vášně? A opravdu se jedná o cenzuru internetu?
Vývoj digitálních technologií zcela změnil způsob, jak se lidé dostávají k obsahu chráněnému autorským právem. V době sdílených úložišť, rozšířeného stahování či streamování je pro umělce prakticky nemožné zamezit nelegálnímu stahování a užívání jejich děl. Namísto nich tak peníze vydělávají provozovatelé stránek, na které se obsah nahrává a odkud si jej lidé stahují.
Problém nemají jen umělci. Ztráty svých příjmů se obávají i tradiční vydavatelské domy. V dnešní době totiž lidem často stačí v rychlosti přečíst titulek či krátký perex, který jim ukáže internetový vyhledávač nebo sociální sítě. Na samotný článek pak často nekliknou a stránky média už nenavštíví. Zisky i v tomto případě plynou internetovým společnostem, které obsah pouze zprostředkovávají, a to na úkor médií a jejich vydavatelů, kteří článek včetně titulku, perexu či fotografie vytvořili.
#jasnovEU:
— Zlý Hugo📌👀♡🇨🇿🇺🇸 (@dozor1984) June 21, 2018
Daň z odkazu, filtrování obsahu…
Toto na nás chystá #mojeEU.
George Orwell se směje, až se za Brusel popadá…
https://t.co/Z7Y5nrph5p
Z těchto důvodů se Komise rozhodla volání umělců a tradičních vydavatelů vyslyšet. A ano, v návrhu nové směrnice o autorském právu skutečně můžeme nalézt tzv. upload filtr či daň z odkazu.
První zmíněné by museli využívat všichni provozovatelé stránek, na které mohou uživatelé libovolně nahrávat jakýkoli obsah. Servery typu Youtube nebo v naší republice dobře známé ulož.to by tak musely nahrávaný obsah kontrolovat a v případě porušování autorského práva jejich nahrání znemožnit.
Daň z odkazu by pak znamenala, že internetové společnosti typu Googlu nebo Seznam, ale i sociální sítě jako Twitter nebo Facebook by za sdílení a shromažďování odkazů a titulků musely vydavatelům platit. Pokud by například Facebook takovou licenci od konkrétního vydavatele nezískal, jeho uživatelé by na své „zdi“ nemohli sdílet jeho články.
Dobrý den, také by mne zajímal váš názor na Článek 13.
— ScepticalStan supports 🇺🇦 against evil Putin (@Sceptical_Stan) June 18, 2018
Jeho aplikace by mohla vpodstatě zničit internet, jak jej známe. To by asi byla škoda.
Opravdu ale tato navržená pravidla zničí internet, jak jej známe?
V první řadě je třeba říct, že o podobě návrhu Komise prozatím hlasoval pouze výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Všichni europoslanci by se k němu měli vyjádřit teprve v červenci. Počet pozměňovacích návrhů je přitom obrovský a změny v jeho podobě jsou téměř jisté. Evropským parlamentem to ale nekončí. Na nové legislativě se totiž europoslanci budou muset shodnout s Radou EU, tedy s vládami členských států. A podle předchozích zkušeností víme, že vyjednávání mezi poslanci a vládami je zdlouhavé, složité a ve většině případů původní návrh Komise dost změní.
Autorské právo na jednotném digitálním trhu:
— Petr Ježek (@JezekCZ) June 20, 2018
Napsalo mi tak tisíc občanů proti čl. 13. Já se vyjádřil k čl. 11 a vyšly defamační články v některých CZ médiích. Hledám řešení v nejširším obecném zájmu a sdílím některé argumenty:https://t.co/ObjvRc873Whttps://t.co/dCWCwzZfwV
Neredukujme diskusi o reformě copyrightu na boj proti korumpujícím společnostem. #Copyright https://t.co/OSzu58t0lX
— Pavel Svoboda (@1PavelSvoboda) June 14, 2018
Na druhou stranu je ale třeba si přiznat, že pokud by nová pravidla skutečně začala platit v podobě navržené Komisí, internet v rámci EU by už pravděpodobně nebyl takový, na jaký jsme si v posledních asi patnácti letech zvykli.
Stáhnout si zdarma oblíbený film, shlédnout seriál nebo poslechnout si nové album by se stalo prakticky nemožné. Uživatelé internetu by tak byli nuceni přejít na placené služby typu Netflix či Spotify.
Ale buďme k sobě upřímní. Platformy typu Youtube nebo SoundCloud jsou v současnosti největšími zdroji pro poslech hudby. Youtube takto využívá přes 82 % Evropanů a platformy tohoto typu mají celosvětově přes jednu miliardu uživatelů. Placené služby jako Spotify nebo Deezer, které poskytují legální hudební obsah, využívá jen 68 milionů uživatelů. Tyto služby přitom zákony neporušují, část zisků vyplácí samotným umělcům a jejich ceny nejsou přemrštěné.
https://twitter.com/JosefSimekCZ/status/1010450689796067328
Kontroverzní je spíše zmíněný „upload filtr“, což je vcelku drahá a složitá technologie, která navíc nemusí fungovat stoprocentně. Může se tak stát, že zamezí nahrání zcela legálního obsahu, čehož se bojí i samotní uživatelé. Znevýhodněné by přitom byly menší společnosti a start-upy, které si takový upload filtr prostě nebudou moci dovolit.
Ještě větší problém by mohl nastat v případě „daně z odkazu“. Ve Španělsku a v Německu se o zavedení podobných pravidel již pokusili. Internetové firmy musely vydavatelům za sdílení titulku a perexu skutečně platit. Snaha se ale poněkud minula účinkem. Ve Španělsku se Google v reakci na novou legislativu rozhodl zcela ukončit služby typu Google News. Internetové společnosti tak sice přestaly takový obsah šířit, to se ale výrazně projevilo na čtenosti a kvalitě internetových služeb a vyhledávačů.
V Německu pak nastala jiná situace. Internetové firmy se pokusily s vydavateli vyjednat podmínky a rozhodly se jim za sdílení jejich obsahu platit. Jediným hráčem, který si dokázal s vydavateli dojednat výhodnou spolupráci, byl však Google, jehož pozice se tak jen posílila. Pozice menších společnosti totiž nebyla taková, aby si dokázaly vyjednat pro ně výhodné podmínky. Gigant trhu se stal ještě silnějším.
Tyto argumenty stojí za povšimnutí. Stejně tak je třeba zamyslet se, zda by „daň z odkazu“ nenahrávala alternativním médiím šířícím dezinformace, fake news nebo prostě jen nekvalitní zpravodajství. Takoví vydavatelé by totiž výměnou za sdílení jejich nekvalitního obsahu nemuseli chtít žádné peníze a licenci by poskytovali zcela zdarma. Vyhledávače a sociální sítě by nám proto postupem času mohli poskytovat více „alternativního“ obsahu než toho tradičního, ověřeného a kvalitního.
Jak už to tak ale bývá, mnohým uživatelům leží na srdci i mnohem důležitější věci, jako třeba ohrožení oblíbených „memes“.
https://twitter.com/EmmigrantPanama/status/1009463031699509249
Vysvětlovat, že naše „memečka“ v ohrožení skutečně nejsou, pak může být docela složité i pro ostřílené youtubery …
Ten pocit, když se snažíte ve videu vysvětlit, že se žádné memes zakazovat NEBUDOU – a komentáře jsou stejně plné toho jak je EU svině že je zakázala. 🤦🏻♂️😞
— Lukefry (@lukefrycz) June 24, 2018
Mám pocit, ze jako influencer jsem celkem zklamal 😕😞
Jiní ale za důležitou reformou autorského práva vidí tajemnější úmysly Komise …
Takže zákon proti de-facto pašerákům lidí je fuj. Zákon, který má zavřít hubu nezávislé diskusi na webu, to nestojí za komentáře.
— NonServiamCZ (@NonServiamCZ) June 20, 2018
Míchat dohromady právo autorské s omezováním internetových diskuzí je už ale vcelku odvážné.