Komise dává Varšavě poslední měsíc na změnu polského soudnictví, pak jej pošle k Soudnímu dvoru EU

Komise není nadále spokojená s nezávislostí polských soudů. Vláda premiéra Morawieckého má nyní měsíc na přijetí vhodných kroků, jinak půjde před Soudní dvůr EU. Ten může Polsku udělit finanční sankce. Varšava kroky Komise kritizuje. Evropská komise dnes přešla do druhé fáze řízení vedeného vůči Polsku kvůli novele zákona o nejvyšším soudu, který podle přesvědčení Bruselu porušuje unijní právní předpisy. Komise dala najevo, že není spokojená s odpovědí polských orgánů na první krok, jímž bylo řízení 2. července zahájeno. „Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o nejvyšším soudu je neslučitelný s právem EU, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle článku 19 odstavce 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie,“ uvádí Komise v odůvodněném stanovisku, které zaslala do Varšavy a které znamená přechod do druhé fáze řízení.

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat Polsku odůvodněné stanovisko ohledně jeho zákona o Nejvyšším soudu. Tento zákon je neslučitelný s právem #EU, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Více → https://t.co/Flrh5JY3pw https://t.co/sq741x3cDC

— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) August 14, 2018

Kroky Komise vůči polskému soudnictví jsou „neoprávněné“, tvrdí Varšava

Polské orgány mají nyní jeden měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud nepřijmou odpovídající opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Unijní soud pak může rozhodnout až o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k Soudu EU dostanou.

Od varování k omezení hlasovacích práv: co může potkat Polsko, které mění svůj soudní systém

Polská vláda zaslala do Bruselu svou odpověď na zahájení řízení 2. srpna. Jde o obsáhlý dokument, v němž odmítla obvinění vznesená Komisí v souvislosti s kontroverzní novelou zákona o nejvyšším soudu a dospěla k závěru, že „podnět Komise je neoprávněný“. Taková odpověď ale obavy Komise „nerozptýlila“, uvádí její dnešní tisková zpráva.

Co přináší nová polská legislativa pro soudnictví?

Nový polský zákon o nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců této vrcholné justiční instance v zemi hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká i předsedkyně nejvyššího soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen. Soudci mají podle novely možnost požádat prezidenta o prodloužení svého funkčního období. Zákon však nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí hlavy státu, která může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.

Komise se bude soudit s Polskem kvůli odchodu polských soudců do důchodu

V této souvislosti Evropská komise také znovu vyjádřila výhrady k zavedení konzultace se Státní soudcovskou radou, která podle Bruselu nepředstavuje dostatečnou záruku nezávislosti. Komise poukazuje na to, že „stanovisko rady není závazné a vychází z vágních kritérií. V důsledku reformy z 8. prosince 2017 je teď navíc složena ze soudců, které jmenuje polský Sejm, což je proti evropským zásadám nezávislosti soudnictví“.