Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Vyloďovací platformy mají zemím EU ulevit od přijímání migrantů. S problémy se potýká hlavně Španělsko

Vyloďovací platformy mají zemím EU ulevit od přijímání migrantů. S problémy se potýká hlavně Španělsko

Kristina Hrbková, EURACTIV.cz
30. 8. 2018(aktualizováno 20. 2. 2026)
© Frontex|||
Španělsko čelí nárůstu migrace z Maroka. Situace v zemi se zhoršuje a svou pozornost na ni zaměřila i agentura Frontex. Pomoci by mohl unijní návrh na zřízení vyloďovacích platforem. Letos dorazilo do Evropy přes Středozemní moře téměř 70 tisíc migrantů, oproti roku 2017 jde zatím o pokles o 43 procent. Zatímco počet příchozích do Itálie a Řecka se od roku 2015 velmi výrazně snížil, středomořská západní cesta přes Španělsko zaznamenala v roce 2017 a zejména v posledních měsících značný nárůst. O západní středomořskou trasu opakovaně vyjádřil obavy ředitel agentury Frontex Fabrice Leggeri. „Pokud se mě zeptáte, co mi dělá největší starosti, pak musím říct, že Španělsko,“ řekl Leggeri v rozhovoru pro Die Welt am Sonntag. Od roku 2015 se rozšířily evropské námořní operace ve Středomoří a spolupráce s Libyí. Také nová pravicová italská vláda razí tvrdší přístup vůči migraci a opakovaně zamítla nevládním organizacím vylodění v italských přístavech. Proto stále více lidí volí cestu do Evropy přes Maroko a Španělsko.
Itálie chce zavřít své přístavy i plavidlům námořních misí EU
V prvních pěti měsících roku 2018 dorazilo do Španělska průměrně 54 migrantů denně, přes léto se denní průměr vyšplhal na 220 osob. Oproti loňsku migrace na západní středomořské trase posílila na 166 procent, nejvíce přicházejí lidé z Maroka, Guiney a Mali. Přestože se Španělsko potýká se s narůstajícím počtem příchozích přímo do své země, nabídlo Itálii a Maltě asistenci a přijalo několik odmítnutých lodí.
Malta a dalších pět evropských zemí pomůže migrantům plujícím na záchranářské lodi Aquarius

Situace ve Španělsku se zhoršuje

Na změnu migračního trendu není země dostatečně připravena a potýká se s nedostatkem ubytovacích kapacit. Pro novou španělskou levicovou vládu Pedra Sáncheze je přitom spravedlivé zacházení s migranty a jejich přístup ke zdravotním službám jednou z priorit. Přesto stovky lidí nemají kam jít a přespávají na ulicích a situace se spíše zhoršuje. V zemi se také začínají objevovat politická pnutí. Jak informoval španělský deník El País, situace eskaluje v Ceutě, která je španělskou exklávou na pobřeží severní Afriky. V tamním přijímacím zařízení vypukly nepokoje a pohraniční stráž nemá dostatek důstojníků. Přestože má země s Marokem uzavřenou dohodu o migraci, situace na západní středomořské trase není pro španělskou vládu důvodem pro diplomatický spor. Postoj Španělska oceňuje Evropská unie, komisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopoulos ale upozorňuje, že takový postup není dlouhodobě udržitelný.

Počty příchozích migrantů od 1. ledna do 20. srpna 2018. Zdroj: UNHCR

Vyloďovací centra jako řešení?

Téma řízení a koordinace unijních námořních akcí je pro jižní státy Unie prioritní. Na posledním červnovém summitu Evropské rady se hlavy států unijních zemí dohodly na konceptu vytvoření platforem pro vylodění zachráněných migrantů, který prosazovalo i Česko. Evropská komise představila 24. července neoficiální dokumenty o regionálních opatřeních pro vylodění a o kontrolovaných střediscích v EU. Vyloďovací platformy by měly být vytvořeny mimo Evropu, kontrolovaná střediska obdobná hotspotům by měla fungovat na území unijních států, které budou ochotny je vybudovat.
Unie plánuje rozdělovat uprchlíky a migranty na africkém území, ještě před vstupem do Evropy
V nových vyloďovacích centrech mají být migranti prověřováni a rozděleni podle toho, zda mají nárok na azyl, či nikoliv a migrují do Evropy pouze z ekonomických důvodů. Všem příchozím budou registrovány biometrické údaje, tedy fotografie a otisky prstů. Libye takový přístup neakceptuje, a žádá Unii, aby řešila situaci přímo v zemích původu, ze kterých migranti do Libye přicházejí s cílem vydat se na cestu do Evropy. Niger se ke konceptu staví skepticky a upozorňuje na nízké počty přesídlených osob z Afriky do Evropy.
Libye nechce ubytovávat nelegální migranty čekající na získání azylu v Evropě

UNHCR a IOM návrh podporují, ale…

UNHCR a IOM ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi a předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi uvádějí, že „jsou připraveny podpořit společný přístup a vyzývají všechny země Středomořského regionu, aby se spojily s cílem realizovat předvídatelný a odpovědný vyloďovací mechanismus takovým způsobem, který bude upřednostňovat lidská práva a bezpečnost“. UNHCR a IOM, které by se měly na fungování takových platforem podílet, unijní návrh přezkoumávají a vymezují podmínky, za kterých by byl takový postup přijatelný. Za nezbytné považují poskytnutí adekvátních, bezpečných a důstojných přijímacích podmínek. V praxi to znamená zajištění adekvátního přístupu k pitné vodě, sanitaci, stravování, ubytování a poskytnutí psychologické podpory a okamžité zdravotní péče. Organizace dále upozorňují, že uprchlíci a migranti by měli mít právo nebýt vyloděni nebo přemístěni do míst, kde jim hrozí riziko pronásledování, mučení a další vážné újmy. Jedná se o dodržení zásady nenavracení, která je v mezinárodním azylovém právu klíčová. Důraz UNHCR na dodržení tohoto principu by mohlo Libyi vyřadit z kandidátských zemí pro vyloďovací platformy vzhledem k rozšířenému obchodování s lidmi a k velmi problematickým detenčním zařízením. Organizace vyzývají k tomu, aby se většina vylodění uskutečňovala na území Unie a snížil se tlak na Itálii, která uzavřela své přístavy zahraničním lodím neziskových organizací, které ve Středomoří operují.

Plán pro vytvoření vyloďovacích středisek. Zdroj: Evropská komise

Španělsko a Francie nový vyloďovací koncept vítají

Sánchez spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem koncept vyloďovacích platforem a kontrolovaných center podpořili v osmibodové Madridské deklaraci. Podle Španělska by se měla Unie zaměřit na dohody se zeměmi původu a tranzitu, se kterými má země pozitivní zkušenosti. Po migrační vlně v roce 2006 uzavřelo Španělsko takové dohody s Mauritánií a Senegalem, které zahrnovaly i značnou finanční pomoc těmto zemím na potýkání se s migrací. Od té doby migrační toky z Mauritánie zcela ustaly. Unie plánuje posílit svou spolupráci s Afrikou s cílem dosáhnout zásadní socioekonomické transformace vytyčené v africké Agendě 2063, která by řešila samotnou podstatu příčin migrace. Hlavní důraz však Unie klade na ochranu vnějších hranic, která je prioritou i současného rakouského předsednictví. V návrhu na nadcházející víceletý finanční rámec pro období 2021-2027 Komise plánuje výrazně posílit rozpočet na zabezpečení hranic, zatímco investice do Afriky vysoký nárůst nezaznamenají. https://update-eu.cz/komise-chce-dat-vice-penez-na-opevneni-evropy-a-mene-na-pomoc-africe/ Vyjednávání konceptu vyloďovacích center bude určovat další strategii řízení migrace ve Středomoří. Na úrovni Evropské unie byla jednání zahájena na pracovní i diplomatické úrovni, mimounijní země budou osloveny až poté, co sedmadvacítka schválí společný přístup EU.