Výskyt mikroplastů ve vodě a v životním prostředí vůbec je velmi aktuálním problémem, na který se v současné době upírá pozornost v celosvětovém měřítku. Je důsledkem již několik desetiletí rostoucí křivky výroby plastů při současném nedostatečném řešení nakládání s plastovými odpady.
Článek původně vyšel v zářijovém čísle časopisu Odpadového fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.
Impulsem pro legislativní akci na úrovni EU byla zjištění o masivním výskytu plastových odpadů v oceánech. Přítomnost plastů a jejich následný rozpad v mikroplasty může mít závažné důsledky pro mořskou faunu a flóru. Mikroplasty byly však prokázány i v povrchových vodách, v některých balených vodách i dalších nápojích a potravinách.
Vliv mikroplastů na lidské zdraví při jejich požití není ještě dostatečně znám, avšak rozsah problému i tak již nyní vyžaduje odpověď, a to ve dvou směrech: je třeba hledat způsoby čištění vod od plastů, a zároveň je naprosto nezbytné předcházet jejich další kontaminaci. Prevence se musí zaměřit na celý životní cyklus plastů: na výrobu plastů a plastových výrobků, jejich používání, sběr plastových odpadů a jejich recyklaci.
Z hlediska mikroplastů je podstatné, že do některých výrobků se přidávají záměrně (např. do řady kosmetických přípravků), ale většina se jich do prostředí dostává při používání a opotřebování plastových výrobků (například praním syntetických textilií, obrušováním pneumatik atd.).
Poplatek za plasty jako zdroj rozpočtu EU? V oběhovém hospodářství nedává smysl, říkají čeští europoslanci
Paleta dílčích opatření proto musí být široká a zahrnovat například následující cíle: složení výrobků, které umožní účinnou recyklaci; eliminace záměrného přidávání mikroplastů do výrobků; vývoj technologií, které omezí vznikání „plastového prachu“ při použití plastových produktů; eliminace plastových výrobků na jedno použití; účinnější sběr plastových odpadů od spotřebitelů; efektivnější recyklace plastových odpadů nebo vývoj takových technologií pro úpravu pitné vody a pro čištění odpadních vod, které budou schopny zachytit i částice mikroplastů.
Dokument EU z ledna 2018 s názvem Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství se zaměřuje na všechny zmíněné oblasti. Komise v něm zdůrazňuje, že problémy v oblasti plastových odpadů je třeba zároveň chápat jako příležitost k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a k nastolení vůdčího postavení Evropy v jejich globálním řešení.
Koncepce vytyčuje cíle v jednotlivých sektorech a nastiňuje opatření, která budou následně rozpracována do právních předpisů. Například u jednorázových plastových lahví od nápojů má být do r. 2025 dosaženo 90% úspěšnosti sběru, do r. 2030 pak mají být všechny plastové obaly uváděné na trh v EU buď opětovně použitelné, nebo vysoce efektivně recyklovatelné, plánují se změny v oblasti designu obalů.
Kohoutkovka: už za ni kope i Evropská komise
Podobně v oblasti pitné vody má být zavedeno důslednější monitorování přítomnosti mikroplastů a zavedena další opatření, která zvýší důvěru spotřebitelů ke kohoutkové pitné vodě. Komise předpokládá, že tím by se mohla snížit spotřeba balené vody o cca 17%.
Oblastmi, v nichž jsou kroky Evropské komise zatím nejdále, jsou plastové výrobky na jedno použití a záměrné přidávání mikroplastů do výrobků. K urychlení přípravy směrnice o jednorázových plastových výrobcích přispěla studie z roku 2017, podle níž 50% odpadků nalezených na plážích v EU tvoří plastové předměty na jedno použití. Navrhovaná směrnice proto hodlá zakázat ty plastové výrobky na jedno použití, u nichž existují dostupné a cenové přijatelné alternativy (zejména vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům). U jednorázových plastových výrobků, které nelze snadno nahradit, mají postup jejich omezování určit členské státy.
Komise chce zakázat jednorázové plastové výrobky
Záměrné přidávání mikroplastů do výrobků se netýká jen kosmetiky. Proto Evropská komise zvolila pro zákaz přidávání mikroplastů proceduru podle nařízení o chemických látkách REACH směřující k zákazu výroby a uvádění na trh a do oběhu jakýchkoli výrobků s obsahem mikroplastů. V této proceduře nyní Evropská chemická agentura shromažďuje údaje dokládající vliv těchto částic na lidské zdraví a životní prostředí. Následně bude provedena analýza rizik, konzultace s členskými státy a veřejností a rozhodnutí Komise.
Souběžně s úpravami evropské legislativy probíhají rovněž změny v členských státech. Několik států EU například přistoupilo k přípravě zákazu přidávání mikroplastů do kosmetiky. Vedle legislativních opatření je kladen důraz rovněž na výzvy k dobrovolným závazkům průmyslových sdružení a velkých podniků a působení na spotřebitele. Na základě všech těchto vývojových trendů je proto třeba v následujících letech předpokládat změny i v České republice.