Místopředseda Evropské komise Šefčovič dnes potvrdil, že má zájem stát se před volbami do Evropského parlamentu „vedoucím kandidátem“ evropské socialistické frakce (S&D).
Dvaapadesátiletý
Maroš Šefčovič získal podporu zatím devíti sociálnědemokratických stran v EU, včetně české ČSSD, a splnil tak vnitrostranické podmínky. Spolu s Němcem
Manfredem Weberem z Evropské lidové strany (EPP) jsou zatím jedinými evropskými politiky, kteří takto veřejně deklarovali zájem o funkci příštího předsedy Evropské komise.
Významné evropské politické síly se totiž ve volbách do europarlamentu příští rok v květnu – a především ve vývoji po nich – rozhodly zopakovat využití takzvaných spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů, uplatněný poprvé v minulých volbách v roce 2014.
Neformální postup předpokládá, že evropské politické rodiny oznámí, kdo by podle nich měl být předseda komise. Toho vybírá summit EU, tedy prezidenti a premiéři členských zemí, a předkládá ho europarlamentu ke schválení. Naposledy daly velké frakce šéfům států a vlád najevo, že jejich podporu na plénu parlamentu nezíská nikdo jiný, než kandidát vítězné frakce. Tím byl tehdy nynější předseda komise
Jean-Claude Juncker.
Stane v čele Evropské komise Manfred Weber? Podporu mu vyjádřila i Merkelová
„Budoucí desetiletí rozhodne o postavení Evropy pro celé toto století. Musíme zvládnout otázky strategické autonomie, modernizace průmyslu a být schopni se daleko silněji postavit na vlastní nohy, pokud jde o obchodní politiku, obranu a zahraniční politiku,“ řekl dnes novinářům Šefčovič, nyní v komisi odpovědný za energetickou unii.
Migrace pod kontrolou
Je třeba podle něj zajistit, aby volby nebyly jen o jednom tématu, tedy o migrační problematice. Poslední kroky a návrhy Evropské komise podle něj přispějí k tomu, že na tento problém bude možné do voleb pohlížet jako na něco, co „jsme dostali pod kontrolu“ a už nepředstavuje nebezpečí.
„Pokud občané EU uvěří, že tuto otázku zvládáme, tak se otupí i ten osten a napětí, které toto téma provází,“ míní komisař.
Šefčovič připomněl, že to byla česká ČSSD, která jej na tuto funkci navrhla. „Velmi si vážím toho, že to přišlo z Prahy, z české sociální demokracie. Přišli s tím nápadem, přesvědčili mne, abych do toho šel,“ uvedl. Nyní už má prý podporu „napříč celou Evropou“ – od zemí Pobaltí, přes střední Evropu až po jihovýchod kontinentu. „Pokryté území je poměrně velké, ale určitě budu komunikovat s dalšími zeměmi,“ dodal.
Socialistická frakce začne naplno o osobě vedoucího kandidáta diskutovat v říjnu. Finální rozhodnutí by mělo padnout na kongresu počátkem prosince v Lisabonu. Žádný další známý představitel některé ze stran frakce S&D zatím oficiálně kandidaturu neoznámil, spekuluje se ale například o prvním místopředsedovi komise
Fransi Timmermansovi.
Po volbách vypuknou náročná jednání
Šefčovič připouští, že po květnu 2019 bude nový europarlament zřejmě více členitý než ten nynější a na ustavení potřebné „proevropské většiny“ bude třeba spolupráce tří či čtyř frakcí. „Umím si představit, že po volbách budou velmi náročná jednání,“ poznamenal.
Bannon si plní sen o populistické Evropské unii. Chce dotáhnout „trumpismus“ do Bruselu
Podle Šefčoviče bude důležitá i voličská účast, která byla posledně na Slovensku i v ČR velmi nízká. „Doufám, že se nám podaří přesvědčit i lídry na domácí politické scéně v ČR a na Slovensku, abychom byli v evropské kampani aktivnější a vedli ji spolu,“ uvedl komisař. EP a fungování dalších unijních EU má podle něj velký vliv na to, jak „budeme žít doma“.
O možnosti, že by se stal kandidátem Evropských konzervativců a reformistů (ECR) hovořil nedávno v českých médiích europoslanec za ODS
Jan Zahradil.
