Zástupci členských států opět diskutovali stav právního státu v Polsku. Komise není s dosavadními kroky Varšavy spokojena a vyzývá ji k zajištění souladu justice s evropskými principy právního státu. Pochyby nad nezávislostí polského soudnictví dnes vedly také k vyloučení polské Zemské soudcovské rady z Evropské sítě soudcovských rad.
Stav právního státu v Polsku se navzdory výzvám Bruselu nezlepšil a Evropská komise (EK) je připravena tlačit na Varšavu všemi prostředky včetně žaloby u Soudního dvora Evropské unie.
Po zasedání zástupců vlád zemí EU to dnes prohlásil místopředseda Komise
Frans Timmermans, podle něhož nejsou úpravy kritizovaných zákonů přijaté polským parlamentem dostatečné.
Podle polského zástupce v Radě neexistuje většina, která by odhlasovala nějaký postih vůči jeho zemi.
https://update-eu.cz/embed]/
<h3><strong>Polsko opět na mušce členských států</strong></h3>
Evropští ministři dnes absolvovali již druhé slyšení v rámci bezprecedentního postupu podle článku sedm unijní smlouvy, na jehož konci může teoreticky Varšavě hrozit až odebrání hlasovacích (či jiných) práv v Unii.
„Od (červnového) prvního slyšení obavy Komise vzrostly, myslím, že situace v Polsku se nezlepšila," řekl Timmermans na tiskové konferenci po jednání Rady, kde prezentoval postoj Komise. Změny zejména kritizovaného zákona o nejvyšším soudu, které předložilo Polsko, neodpovídají požadavkům Komise, dodal.
Rada pro všeobecné záležitosti dnes k žádnému závaznému závěru či hlasování nedospěla. Rakouské předsednictví to ani neplánovalo.
https://update-eu.cz/embed]/
Polsko čelí kritice kvůli trojici zákonů označovaných souhrnně jako justiční reforma. Komise a některé členské státy trvají na tom, aby Varšava vyřešila zejména situaci soudců nejvyššího soudu a také členů nejvyšší soudcovské rady dohlížející na činnost soudů, na kterou získala podle Bruselu nepřípustně velký vliv konzervativní jednobarevná vláda strany Právo a spravedlnost (PiS).
Podle kritiků umožňují nová pravidla poslat do penze nepohodlné soudce, což porušuje polskou ústav. Kritici se také domnívají, že vláda se svými kroky snaží podřídit si justici.
Polská vláda a vládní strana ale tvrdí, že změny v justici jsou nezbytné k vykořenění dědictví komunismu a zvýšení efektivnosti soudů.
https://update-eu.cz/embed]/
Polská vláda by podle Timmermanse měla brzy vyjasnit, zda hodlá přijmout navrhované změny, které by opět uvedly polskou justici do souladu s evropskými principy právního řádu.
Pokud se tak nestane, Komise je podle něho připravena použít všechny prostředky včetně možné žaloby k Soudnímu dvoru EU. Kdy by k tomuto kroku mohla EK sáhnout, nechtěl Timmermans specifikovat.
<h3><strong>Vyslechne Polsko požadavky EU? </strong></h3>
Během jednání ministrů se řešila i otázka, zda se Polsko podřídí případnému rozsudku soudu, což v minulosti zpochybnili někteří vládní představitelé. Podle náměstka polského ministra zahraničí <strong>Konrada Szymańského</strong> o tom není nutné pochybovat.
„Polsko je zemí, která v minulých letech zlepšila rychlost začleňování evropských předpisů do polského práva. Myslím, že to je velmi důležitý ukazatel, který dokládá, jaký máme skutečně vztah k závazným pravidlům EU," řekl podle agentury PAP.
Szymański dnes předložil řadu argumentů, proč podle polské vlády justiční reforma neporušuje unijní pravidla, a hájil dosavadní pozici Varšavy. Dnešní jednání podle něho ukázalo, že potřebná většina zemí by pro žádný postih vůči Polsku nehlasovala.
https://twitter.com/victorius/status/1042091834686812160„Ty země, které byly hlasitě proti Polsku, jsou stále hlasité. Velká část členských států vyčkává,“ popsal českým novinářům dnešní jednání státní tajemník pro EU
Aleš Chmelař.
Česko stále patří spíše mezi tyto opatrnější státy, podle Chmelaře se jeho postoj příliš nemění. Státy, které mají výtky, by měly formulovat nové návrhy na změny a pokud by je Polsko dokázalo přijmout a provést, může se celý proces chýlit ke konci, dodal Chmelař.
https://update-eu.cz/embed]/
Krajní možnost odebrání hlasovacích práv však není příliš pravděpodobná, neboť by vyžadovala jednomyslný souhlas členských zemí. Maďarsko již několikrát avizovalo, že takový krok nepodpoří.
Evropský parlament (EP)
minulý týden vyzval členské státy, aby se podobným způsobem zabývaly také právě Maďarskem, diplomaté ale nečekali, že by se o této věci dnes nějak obšírněji diskutovalo.
Jak včera informovala ČTK, Budapešť se chce proti rozhodnutí EP ohradit u Soudního dvora EU kvůli údajnému porušení procedurálních pravidel.
Polští soudci mají v Evropě útrum
Organizace sdružující soudcovské rady z většiny zemí Evropské unie dnes navíc pozastavila členství polské Zemské soudcovské rady (KRS), protože podle ní po politickém zasahování do justičního systému v Polsku již není nezávislá na vládě.
„Pro pozastavení členství KRS bylo 100 hlasů, proti šest a devět se zdrželo,“ sdělil polským médiím předseda KRS
Leszek Mazur výsledek pondělního hlasování na mimořádném generálním shromáždění Evropské sítě soudcovských rad (ENCJ) v Bukurešti.
Pro KRS to znamená, že se nebude moci účastnit zasedání sítě a tedy ani hlasovat. Polská soudcovská rada je přitom zakládajícím členem ENCJ. Vrátit se KRS bude moci až poté, co se zlepší situace v polském soudnictví, ujistila dnes ENCJ.
„Členské státy mohou svobodně organizovat justiční systém způsobem, který považují za správný, ale existují určité minimální standardy, které musí respektovat,“ uvedla ENCJ.
Polský zákon podkopává nezávislost justice, tvrdí Komise. Varšava se nehodlá vzdát
Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) od převzetí moci v roce 2015
mění soudní systém a od té doby odstranila mnoho soudců. Politici naopak dosazují soudce sami, což budí obavy o nezávislost soudců a soudů.
