Ve Vysokých Tatrách se včera a dnes setkaly hlavy států V4. Prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce vůči Rusku, Miloš Zeman zase kritizoval zasahování EU do vnitrostátních záležitostí zemí. Řeč přišla i na migraci nebo Nord Stream 2.
Pokusy o zasahování do vnitřních záležitostí zemí Visegrádské čtyřky jsou podle prezidenta
Miloše Zemana zbytečné a vedou k odcizení vůči ostatním státům EU. Řekl to dnes na tiskové konferenci po dvoudenním jednání se svými kolegy ze Slovenska, Maďarska a Polska ve Vysokých Tatrách. Nepřímo tak reagoval na zářijové doporučení Evropského parlamentu, aby členské země EU zahájily proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.
Krok Parlamentu vyvolal v České republice emoce. Kritiku si vyslechli jak ti europoslanci, kteří zahájení řízení odmítli, tak ti, kteří ho podpořili. Právě ty druhé Zeman veřejně „pokáral“.
Europoslanci dnes doporučili Radě, aby zahájila řízení proti Maďarsku
Společně v otázkách migrace
„Setkání (visegrádských prezidentů) potvrdilo kromě jiného soudržnost skupiny, máme-li v rámci Evropské unie cokoli prosadit. Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl Zeman. Díky soudržnému postoji V4 se podle něj podařilo eliminovat otázku migračních kvót, tedy přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU.
Postoj zemí V4 v otázkách migrace obhajoval před novináři maďarský prezident
János Áder a jeho polský kolega
Andrzej Duda.
„Musíme chránit vnější hranici EU. Země původu migrantů musejí dostat prostředky, aby se mohly ekonomicky rozvíjet, což by migraci mohlo zpomalit,“ řekl Áder. Polský prezident Duda doplnil, že země V4 měly pravdu, když prosazovaly myšlenku poskytování pomoci migrantům v zemích jejich původu.
Visegrád táhne za Polskem a Maďarskem. Říká nahlas nepříjemné věci, migrace už ale nemusí být hlavní téma
Zeman se ke kritice Ruska nepřidal
Prezidenti Slovenska a Polska po schůzce obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko v roce 2014 kvůli anexi poloostrova Krym. Český prezident Miloš Zeman, který sankce často kritizuje, ani jeho maďarský kolega János Áder téma před novináři nekomentovali.
„Rusko zásadním způsobem porušilo mezinárodní práva anexí Krymu. Zbytek našeho světa nemůže zůstat chladným, musí jednat. Oceňuji, že Evropská unie jednotným hlasem tyto sankce potvrdila,“ řekl
Andrej Kiska.
Slovenský prezident upozornil na podezření, že Rusko stálo za kybernetickými útoky, a také na jeho angažování se v procesu vystoupení Británie z EU. „Vidíme stále silnější a jasnější vliv Ruska v jednotlivých zemích a snahu, aby se rozbila jednota EU. To si přeje Rusko. Je úkolem nás všech, abychom zůstali jednotní,“ uvedl Kiska.
Také polský prezident Duda řekl, že sankce na Rusko musely být uvaleny. „Pokud si někdo připojí část území, jak tomu bylo v případě Krymu, pokud někdo vede k válce a přisvojí si část území jiného státu, nemůžeme vůči tomu zůstat lhostejní,“ uvedl Duda. Sankce jako opatření, které nemá vojenský charakter a má dopad na hospodářství, označil za nejmírnější prostředek, který bylo možné použít.
Kvůli výstavbě mostu z Ruska na Krym se dalších šest firem dostalo na sankční seznam Unie
Kiska: EU musí pochopit náš pohled
Evropská unie potřebuje podle Andreje Kisky vzájemnou empatii členských zemí. Ty totiž podle něj mohou mít na vývoj v EU různý pohled.
„Potřebujeme vzájemnou empatii v Evropské unii, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,“ uvedl Kiska. Zdůraznil, že prezidenti Visegrádu považují EU za úžasný projekt.
Slovenský prezident mimo jiné upozornil na nárůst populismu, extremismu, xenofobie či národního egoismu v Evropě. Hovořil také o tom, že země by měly připravovat lidi na to, že za pět až deset let jejich pracovní pozice může být s ohledem na digitalizaci jiná. Vyslovil se rovněž pro pomoc sociálně nejzranitelnějším skupinám obyvatel, a to i s ohledem na stávající dobrý ekonomický vývoj států V4.
Maďarsko a Polsko chtějí zrušit novelu směrnice o vysílání pracovníků. Věcí se bude zabývat soud
Nord Stream 2 a další témata
Andrzej Duda před novináři kritizoval rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Tato tranzitní trasa tak obejde Ukrajinu.
„Nord Stream 2 je škodlivý projekt pro EU. Ohrožuje energetickou bezpečnost naší části Evropy a vede k dominanci jednoho dodavatele. To není v zájmu EU,“ řekl Duda. Proti rozšíření zmiňovaného plynovodu v minulosti vystupovalo také Slovensko.
Kromě evropských otázek prezidenti na summitu hovořili také o technologickém pokroku nebo o pomoci sociálně slabým skupinám obyvatel. Miloš Zeman se v této souvislosti vyslovil pro vyšší minimální mzdu s cílem motivovat lidi k práci a také pro redukci sociálních dávek, aby nevznikla „početná skupina (těch), kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před prací“.
