Rakousko chce dohodu o digitální dani do konce roku. Existuje i vhodnější řešení, upozorňuje expert

Členské země v Radě tento týden řešily, jak přistoupit ke zdanění digitálního obsahu v EU. Předsedající Rakousko by chtělo dohodu ještě letos, musí ale přesvědčit skeptičtější země. Rakouské předsednictví doufá, že se v technických a expertních jednáních v příštích týdnech podaří mezi státy Evropské unie najít kompromis ohledně nových pravidel pro zdanění digitálních služeb. Středoevropská země by chtěla přijetí návrhu ještě v letošním roce, a to na příštím jednání ministrů financí osmadvacítky v prosinci. Unijní úprava by měla fungovat do té doby, než se svět v rámci OECD nedomluví na globální podobě pravidel pro digitální společnosti. Pohledy členských zemí EU na návrh, který má umožnit lepší zdanění velkých internetových firem, se zatím výrazně liší. „Dnes ani nebyl plán dosáhnout ohledně daně z digitálních služeb nějaké dohody. Chtěli jsme znát odpovědi na základní technické otázky,“ podotkl na závěrečné tiskové konferenci Rady ECOFIN v úterý rakouský ministr financí Hartwig Löger. Podle Tomáše Sejkory z Katedry finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty UK hraje v oblasti daňových otázek rakouské předsednictví podstatnou roli, která jasně demonstruje, jakou váhu Rakousko přikládá daňové regulaci.

Digitální daň v EU bude mít negativní dopady na malé evropské podniky, upozorňují technologické firmy

Obtížně uchopitelná otázka

Pro Francii a některé další státy evropského bloku je klíčové přijmout nová pravidla ještě letos. Mezi skeptické země naopak patří například Irsko, Švédsko či Dánsko. Doba, po kterou má dočasné řešení platit a pak také přesné koncové datum byla společně se zamýšleným rozsahem směrnice dvěma klíčovými spornými otázkami. Poslední jednání Rady Sejkoru nepřekvapilo a je podle něj možné, že se EU v následujícím roce skutečně dočká přijetí konkrétní daně dopadající na poskytování vybraných digitálních služeb. „V prvotní rovině je nezbytné si uvědomit, že nejen poskytování digitálních služeb, nýbrž e-commerce (označení veškerých obchodních transakcí realizovaných za pomoci internetu a dalších elektronických prostředků) obecně představuje z pohledu zdanění obtížně uchopitelnou otázku. Nejedná se přitom o problém týkající se jen přímých příjmových daní, ale i DPH,“ vysvětlil expert. Z tohoto důvodu jsou podle něj rozličné přístupy k problematice v posledních letech častým předmětem politických a odborných diskuzí. Sejkora popsal také obecnější důvod, proč ke snahám vyřešit zdanění digitálních služeb dochází. Současný vývoj zadluženosti veřejných rozpočtů zemí EU má stoupající tendenci, proto v případě, kdy nepanuje politická podpora pro snížení povinných výdajů, se podle něj dá hledání nových nebo zvyšování výnosnosti stávajících příjmů očekávat. „Stačí se jen podívat na celkové zadlužení některých členských států EU, kterým vévodí státy Jižní Evropy, ale na špici nalezneme také zakládající země jako Belgie, nebo na bezprecedentní vrácení návrhu italského státního rozpočtu na rok 2019 Komisí k přepracování,“ poukázal Sejkora.

Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit

Co je na stole? Dočasné řešení

Evropská komise přišla s návrhem na prozatímní daň z digitálních služeb letos v březnu. Daň se má vztahovat na příjmy z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,4 miliardy Kč) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč). Podle diplomatů by se věc mohla týkat asi 180 společností, včetně gigantů jako je Google či Facebook. Při navrhované tříprocentní sazbě by odhadované příjmy činily pro členské státy ročně asi pět miliard eur (129,2 miliardy Kč). V současnosti už 11 zemí unie má ohledně zdanění digitálních společností vlastní národní pravidla, Španělsko je chystá. „Pokud v prosinci nebude společné řešení, budeme nakonec mít 15 nebo 20 různých národních řešení,“ upozornil místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Podobný vývoj podle něj může znamenat fragmentaci a ohrožení jednoty unijního digitálního trhu. Český Svaz průmyslu a dopravy považuje návrhy, které předložila Evropská komise v oblasti digitálního zdanění, za nekvalitně připravené. „Návrhy ohrožují rozvoj digitální ekonomiky v EU. Daň z digitálních služeb je vlastně dočasná daň, která by pouze zvýšila daňovou zátěž některých digitálních společností. Digitalizaci dnes zavádí stále více firem, včetně výrobních, postupně by tak nová daňová zátěž dopadala na stále více podniků,“ upozornil Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Návrh daně z digitálních služeb podle něj nelze považovat za komplexní ani dlouhodobé řešení, ale pouze za dočasné, které Svaz nedoporučuje. „Podle řady předpovědí mohou mít negativní vliv na konkurenceschopnost a na rozvoj moderních forem podnikání. Nepodporujeme jednostranná řešení na úrovni Evropské unie, je třeba dosáhnout shody na půdě OECD,“ uvedl Čížek.

Čekání na OECD

Úterní diskuse podle rakouského ministra Lögera ukázala široký zájem všech států Unie sladit dočasné řešení ohledně této věci s řešením, které je na celosvětové úrovni domlouváno v rámci OECD. Česká ministryně financí Alena Schillerová novinářům řekla, že Praha přijetí dohody na úrovni OECD podporuje. „To nemůže skončit hranicemi EU. Když se zamyslíte nad tím, o jaké firmy se jedná, tak celá řada má sídlo mimo Unii,“ upozornila. Krátkodobé řešení na unijní úrovni ČR podporuje, musí být ale odstraněny všechny technicky sporné momenty nynějšího návrhu. „Je pro mne zásadní, abychom měli nějakou jasně stanovenou hranici dočasnosti. Jasně ohraničené datum, do kdy to bude platit,“ podotkla. Podle Schillerové je reálné, že se do prosince shodu podaří najít.

Za chvíli mě čeká zasedání Rady ECOFIN, kde se bude projednávat návrh směrnice na zdanění digitálních služeb. Má pozice je konzistentní. Souhlasím, že by k dohodě mělo dojít co nejdříve, avšak stále zůstávají k vyřešení otázky rozsahu směrnice a její platnosti.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) November 6, 2018

Sejkora si ovšem nemyslí, že by bylo nejvhodnější přijmout krátkodobé řešení v podobě samostatné daně, která by se měla uplatňovat pouze několik let. „O to víc v případě, kdy se dočasná řešení v daňové oblasti na půdě EU často stanou řešeními trvalými nebo uměle prodlužovanými, jako lze demonstrovat v oblasti DPH, například v přijetí dočasného režimu přenesené daňové povinnosti (tzv. reverse charge),“ podotkl odborník. Osobně by ve snaze nalézt optimální řešení zdanění e-commerce hledal cestu spíše v úpravě DPH, jež podle něj dlouhodobě volá po zásadní koncepční změně. Také regulace DPH může být podle jeho slov příkladem, co se stane, pokud se do daňové regulace zahrne jakýkoliv limit pro vymezení daňového subjektu. „V takovém případě se totiž otevírá prostor pro tzv. grey economy fraud (podvod v šedé ekonomice) založený na podhodnocování obratu za účelem vyhnutí se aplikaci příslušného daňového režimu,“ řekl. V případě zdanění často skloňovaných amerických gigantů, jako je Facebook, Google a další, se podle něj vždy narazí na nutnost efektivní mezinárodní spolupráce. Uložení daně sice může být na základě návrhu Komise v působnosti správce daně příslušného členského státu EU, ale skutečné možnosti tuto daň vybrat a způsob efektivního vedení případné exekuce podle něj nejsou jasné. Svaz průmyslu a dopravy ČR vidí zase riziko v tom, kdyby se do budoucna měly změnit limity, které určují, kdo má digitální daň platit. „Mohlo by se stát, že daň dopadne i na tuzemské firmy, které u nás jinak řádně platí veškeré stávající daně a odvody. Stejný problém nastane, pokud firmy s digitálními aktivitami porostou, a spadnou do stanovených limitů,“ popsal obavy Svazu Čížek. Zavedení daně pouze na úrovni Evropské unie by podle něj navíc mohlo vyvolat protiopatření ostatních států. To by ještě zvýšilo daně evropským firmám, které v těchto zemích působí.

EU si více došlápne na daňové podvodníky. Česku se podařilo prosadit systém reverse charge