Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Průzkum: Evropa má problém s antisemitismem, holokaust je často popírán

Průzkum: Evropa má problém s antisemitismem, holokaust je často popírán

© Shutterstock|
Nejčastějším projevem antisemitismu je podle nového průzkumu popírání holokaustu. S nenávistnými projevy se židovská populace setkává hlavně na internetu. V Česku vidí problém s antisemitismem třetina dotázaných. Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění speciálního Eurobarometru. Je to výrazně méně ve srovnání s prosincovým průzkumem Agentury EU pro základní práva (FRA), podle které považuje antisemitismus za největší sociální a politický problém ve své domovské zemi 85 procent evropských Židů. V České republice vidí antisemitismus jako problém 28 procent dotázaných. Jak dnes v bruselském muzeu holokaustu upozornila komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, platí, že čím nižší úroveň vzdělání dotázaných, tím nižší míra povědomí právě o tragickém osudu šesti milionů evropských Židů za druhé světové války. Skutečnost, že nárůst antisemitismu nyní pociťuje devět desetin židovské populace v Unii je podle Jourové „ostudou Evropy“.

Odchod Židů není pro Evropu dobré znamení

Komisařka také připomněla, že podle zjištění FRA nyní čtyři z deseti Židů v EU uvažují o odchodu z Evropy. „Když Židé Evropu opouštěli v minulosti, nikdy to nebyla dobrá známka jejího stavu. V Evropské komisi jsme rozhodnuti zajistit budoucnost židovskému lidu na tomto kontinentu, kvůli nim i kvůli Evropě,“ prohlásila Jourová. Nenávist ke všemu židovskému má v moderní Evropě podle komisařky různé důvody, na východě EU ožívají podle ní staré konspirační teorie, v západní části Unie je více slyšet nejen ultrapravice, ale také část muslimské komunity. „Vlastně se nám objevuje ten blízkovýchodní konflikt na evropském území,“ poznamenala. Různé zdroje tak podle ní vyžadují různé přístupy k řešení.

Téměř třetina Čechů má s antisemitismem problém

Dnešní prezentace výsledků průzkumu v bruselském Židovském muzeu připadla shodou okolností na den, kdy ve městě pokračuje soud s francouzským občanem alžírského původu Mehdi Nemnouchem. V roce 2014 ve vstupní hale muzea zastřelil čtyři lidi, vinu odmítá. Antisemitismus pokládají podle Eurobarometru za problém hlavně lidé ve Švédsku (81 procent), ve Francii (72 procent), v Německu (66 procent), v Nizozemsku (65 procent), v Británii (62 procent) a v Itálii (58 procent). V Belgii či v Rakousku byli respondenti v této otázce rozděleni přibližně na poloviny. Právě v nich je židovská komunita jedna z nejpočetnějších v EU, ve srovnání třeba s Českem. Česká republika má s antisemitismem problém podle 28 procent dotázaných, plyne z výsledků Eurobarometru. Nejčastěji tak odpovídali lidé mezi 40 a 54 lety (33 procent). Podle 57 procent dotázaných se v tomto ohledu v ČR situace v posledních pěti letech nezměnila. V celounijním průměru si to myslí 39 procent lidí, podle 36 procent antisemitismu v EU za pět let přibylo.

Popírání holokaustu dominuje

Na úrovni celé EU je jako nejčastější projev antisemitismu vnímáno popírání holokaustu, o kterém hovořilo 53 procent respondentů Eurobarometru. Je to opět výrazně méně, než jak věc vnímají podle FRA sami evropští Židé. Z nich větu, že holokaust je mýtus a zveličuje se, vnímá jako jednoznačně antisemitskou 83 procent. V ČR popírání holokaustu označilo za problém 38 procent respondentů Eurobarometru. Dalším nejčastěji zmiňovaným problémem je šíření antisemitismu na internetu a sociálních sítích, v celoevropském průměru na to upozornilo 51 procent respondentů. Stejné procento připomnělo také protižidovská grafitti a vandalismus mířící proti židovským budovám, veřejné výhrůžky vůči Židům či poškozování židovských hřbitovů. Právě tento poslední bod uvedlo také 44 procent českých respondentů jako problém v Česku.

Víme toho o židovské kultuře málo

Celých 68 procent Evropanů míní, že lidé v jejich zemi nemají dostatečné informace o historii, zvycích a způsobech místní židovské menšiny. O holokaustu se ve školách dostatečně učí podle 43 procent respondentů Eurobarometru, opačný názor má ale v zásadě stejně velká skupina (42 procent). V ČR je o dostatečné výuce v tomto ohledu přesvědčeno 40 procent dotázaných, opačný názor má 46 procent lidí. Eurobarometr údaje týkající se antisemitismu zveřejnil krátce před Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu, který od roku 2005 připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka Rudou armádou 27. ledna 1945. Autoři průzkumu oslovili 27,6 tisíc lidí ve všech 28 zemích EU.

9 z 10 Židů pociťuje, že antisemitismus roste

Podle prosincových dat FRA si téměř 90 procent respondentů myslí, že antisemitismus, tedy nepřátelství vůči Židům, během posledních pěti let roste. Nejčastěji se podle průzkumu s antisemitismem setkávají na internetu a sociálních sítích, jak ukázal i průzkum Eurobarometru. Řada z nich ale nenávistné projevy neoznamuje policii nebo jiné instituci, protože nevěří v reálné řešení. Podle 70 procent respondentů není boj proti antisemitismu účinný. Průzkum také ukázal, že téměř 40 procent dotázaných Židů uvažuje o emigraci. FRA zveřejnilo svůj druhý průzkum o diskriminaci Židů v EU na Den lidských práv 10. prosince 2018. Průzkum se tázal 16,3 tisíc lidí židovského původu z 12 členských států EU, v nichž žije 96 procent evropské židovské komunity. Česko kvůli méně početné komunitě mezi dotázanými nebylo. Ředitel unijní lidskoprávní agentury Michael O´Flaherty při představení prosincových výsledků řekl, že „70 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a více než 70 let od holokaustu se 30 procent Židů v EU neúčastní židovských svátků nebo nenavštěvuje židovské památky, protože se bojí o svou bezpečnost.“ „Ať už jde o cestu do synagogy, nebo surfování na internetu, židovská komunita by se měla v Evropě cítit doma a bezpečně,“ prohlásila tehdy v reakci na zveřejnění výsledků FRA komisařka Jourová. Evropská komise (EK) podle ní společně s členskými státy podniká kroky, jejichž cílem je čelit vzestupu antisemitismu a bojovat proti popírání holokaustu. Zasazuje se také o plnou podporu příslušných orgánů při zajišťování bezpečnosti Židů. V roce 2015 Komise jmenovala koordinátorku pro boj proti antisemitismu, jejímž cílem bylo navázat kontakt s židovskými obcemi a posílit spolupráci s organizacemi působícími v této oblasti. Od roku 2016 také EK usiluje o rychlejší odstraňování nenávistných projevů na internetu. Od tohoto roku také působí skupina na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, jíž se účastní zástupci všech 28 členských států, dále mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti.
Internetové společnosti odstraňují 70 % nelegálních příspěvků. Vévodí jim xenofobie a nenávist vůči muslimům