Britský parlament podpořil plán Theresy Mayové, labouristé se svými návrhy nepochodili

Britský parlament včera opět hlasoval o dalším postupu v brexitu. Výsledek ukázal přetrvávající nejednotu mezi vládou a parlamentem i nejasnou představu o odchodu z Unie. EU podpoří odklad brexitu pouze s jasným plánem. Britští poslanci včera stvrdili plán pro bezprostřední vývoj kolem brexitu, který v úterý předložila premiérka Theresa Mayová. Zároveň odmítli návrh labouristů s jejich alternativní představou britského odchodu z Evropské unie. Hlavní opoziční strana avizovala, že nyní bude podporovat návrhy směřující k uspořádání referenda, v němž by se voliči mohli vyjádřit k „rozvodové“ dohodě s EU. Oproti dřívějším očekáváním nakonec včerejší večer v Dolní sněmovně nenabídl takové drama, jako předchozí hlasování týkající se brexitu. Způsobil to úterní projev premiérky Mayové, která slíbila, že o brexitové dohodě dojednané s EU se bude znovu hlasovat nejpozději 12. března. Zároveň poslancům slíbila v případě odmítnutí dohody možnost odmítnout i brexit bez dohody a vynutit si odklad vystoupení z EU.

Labouristé poraženi

Včerejší večer byl zlomovým pro opoziční labouristy, kterým se nepodařilo donutit vládu k dalšímu vyjednávání s EU a změnám v dojednané politické deklaraci o vzájemných vztazích po brexitu. Mezi požadovanými úpravami bylo například zajištění celní unie Británie s EU, těsné shody s pravidly jednotného unijního trhu a větší ochrany životního prostřední a práv pracovníků. Labouristický dodatek k neutrálnímu vládnímu usnesení podpořilo v 650členné Dolní sněmovně jen 240 členů, 323 členů se postavilo proti němu. Strana by tak nyní měla podle pondělního stranického prohlášení začít usilovat o to, aby o otázce brexitu znovu rozhodovali voliči v referendu. Strana tak chce podle předsedy hlavní opoziční strany Jeremyho Corbyna zabránit „ničivému brexitu“ v režii vládních konzervativců a též odchodu země z EU bez dohody. Corbyn ale zdůraznil, že labouristé budou zároveň usilovat i o jiné způsoby, jak zmíněnému zamezit, včetně „blízkého ekonomického vztahu“ s Unií založenému na labouristickém brexitovém plánu nebo předčasných voleb.

After tonight's votes in parliament, we'll continue to push for a close economic relationship based on our credible alternative plan or a General Election.

We'll also back a public vote in order to prevent a damaging Tory Brexit or disastrous No Deal. pic.twitter.com/gFjQfeE3LD

— Jeremy Corbyn (@jeremycorbyn) February 27, 2019

Referendum by podle posledních vyjádření členů strany nemělo stejnou podobu jako plebiscit v roce 2016, kdy se hlasovalo jen o odchodu z EU nebo proti němu. Stínový ministr pro brexit Keir Starmer vysvětlil, že „pojistka“ v podobě plebiscitu by mohla být napojena na jakoukoli „rozvodovou“ dohodu schválenou poslanci. Občané by prý měli vybírat mezi „důvěryhodnou variantou pro odchod“ a setrváním v EU.

Odklad brexitu a nové referendum? Někteří poslanci jsou pro, premiérka Mayová nikoli

Práva občanů EU v Británii a Britů v EU mají být zachována

Bez problému včera prošel požadavek konzervativního poslance Alberta Costy ohledně zachování práv občanů EU žijících v Británii a stejně tak práva britských občanů žijících v členských zemích bloku, a to i v případě brexitu bez dohody. Text vyzývá kabinet, aby bez ohledu na další vývoj brexitového procesu „při nejbližší příležitosti“ usiloval o domluvu s Unií, že bude platit ta část dojednané brexitové dohody, která se týká ochrany práv občanů EU žijících v Británii a naopak. Ministr pro brexit Stephen Barclay v reakci na poslanecký návrh už krátce před zahájením hlasovacího bloku oznámil, že vláda o toto ujištění v nejbližších dnech oficiálně požádá EU. Mluvčí vlády již předtím připomněl, že premiérka Mayová se k zachování práv unijních občanů v Británii i v případě takzvaného neřízeného brexitu zavázala už dříve. Ne všechny členské země Unie se ale podle něj zachovaly stejně. „Důrazně je vyzýváme, aby tak učinily,“ dodal mluvčí.

Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat

Costa včera kvůli svému návrhu přišel o místo ve vládě, v níž zastával jednu z nižších pozic. Oficiálním zdůvodněním úřadu premiérky bylo, že podle obvyklé praxe nemohou členové vlády přicházet s pozměňovacími návrhy k vládním usnesením. Costův návrh, podobně jako další, o nichž včera poslanci hlasovali, byl z formálního hlediska pozměňovacím návrhem k vládnímu usnesení o úterním prohlášení premiérky Mayové ke členům Dolní sněmovny.

Další úspěšné a neúspěšné dodatky

Většinovou podporu včera v dolní komoře britského parlamentu nezískal návrh Skotské národní strany (SNP) vedené Ianem Blackfordem, který požadoval odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Proti dodatku hlasovalo 324 poslanců, 288 členů jej podpořilo. Poslanci přitom na konci ledna schválili jiný návrh o odmítnutí neřízeného vystoupení z Unie. Uspěl naopak návrh labouristické poslankyně Yvette Cooperové. Ten v zásadě opakuje závazky, se kterými v úterý přišla předsedkyně vlády. Stanovuje, že pokud parlament v polovině března odhlasuje odklad brexitu, musí o tento krok vláda požádat Unii a změnit datum brexitu zakotvené v domácím zákoně. Britští komentátoři si nicméně všímají toho, že velká část konzervativních poslanců pro požadavek Cooperové nehlasovala, ačkoli návrh nakonec měl oficiální podporu vlády. Nejenže 20 konzervativců hlasovalo proti, dalších 88 se zdrželo. Více než třetina poslanců vládní strany se tak v podstatě vzepřela vůli kabinetu.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Odklad brexitu musí mít jasný plán, jinak ho EU nepodpoří

Hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier včera řekl, že dělá, co může, aby zabránil odchodu Británie z evropského bloku bez dohody. Zároveň zdůraznil, že o takzvané irské pojistce, která je hlavním sporným bodem brexitové dohody, nelze znovu vyjednávat. Vyzval nicméně všechny ostatní, aby „udělali vše“, co je v jejich silách, aby se dosáhlo dohody. „Je načase, aby se v té zemi (Británii) uskutečnil dialog mezi většinou a opozicí,“ dodal Barnier. „Není přesné, když řekneme, že nejpravděpodobnější je ‚no deal‘,“ pokračoval Barnier s odkazem na scénář odchodu Británie z EU bez dohody. „Je to jedna z možností, není to ještě pravděpodobnost,“ dodal.

Jednání o brexitu pokračují, konec je v nedohlednu. Britové volají po odkladu odchodu země z Unie

Jinou možností je odklad brexitu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by tento scénář EU schválila pouze v případě, že Britové svou žádost zdůvodní novými kroky. Reagoval tak na to, že britská premiérka Mayová v úterý otevřela cestu k hlasování o odkladu. EU již delší dobu uvádí, že prodloužení procesu zakotveného v článku 50 Smlouvy o EU upravující vystoupení členské země z Unie by bylo přípustné pouze s jasným plánem z britské strany. Žádost Londýna by lídři zbylých 27 zemí museli schválit jednomyslně. Macron včera reagoval slovy, že EU se může žádostí o odklad zabývat jen tehdy, „bude-li zdůvodněna novými volbami v Británii“. „Ale nemůžeme v žádném případě schválit prodloužení bez jasné představy o kýženém cíli,“ dodal francouzský prezident. Německá kancléřka Angela Merkelová, která byla včera na pracovní návštěvě Paříže, dodala, že s Macronem věc vidí úplně stejně. Podle agentury Reuters ale její další slova svědčila o větší míře flexibility. Co se týče rétoriky kolem brexitu, patří Merkelová v rámci „EU27″ k těm vstřícnějším lídrům, zatímco pro Macrona platí opak. I přes rostoucí „brexitovou únavu“ na straně Unie se ale nejrůznější komentátoři spíše přiklánějí k variantě, že jakákoli žádost Británie o odklad brexitu by byla přijata.

Mayová jednala s Junckerem o irské pojistce. Standardní hranice je pro ně nepřijatelná

Mayová včera v příspěvku v listu The Daily Mail uvedla, že její další vyjednávání s EU začíná přinášet ovoce. Zopakovala, že odklad termínu vystoupení z Unie si nepřeje a že se „zcela soustředí“ na dosažení dohody do 29. března.