Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.Dva klíčové výbory Evropského parlamentu ve středu hlasovaly o historicky prvním evropském veřejném žalobci. Tím by se mohla stát bývalá hlavní prokurátorka rumunské protikorupční agentury (DNA) Laura Codruţa Kövesiová. Na jejím jmenování se však musí shodnout také Evropský parlament s členskými státy. Hlas výborů je tedy pouze doporučující. Paradoxně je to právě rumunská vláda, která středeční rozhodnutí parlamentních výborů kritizuje nejhlasitěji. „Rumunská kandidátka, kterou zahraniční média znají kvůli jejímu boji proti korupci v Rumunsku, vzbuzuje nejvíce emocí a pozornosti,“ uvedla česká europoslankyně a místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Martina Dlabajová (ANO, ALDE). „Kövesiová byla nejprve na žádost rumunského ministra spravedlnosti Tudorela Toadera v roce 2018 zbavena svého úřadu z důvodu údajného zneužití pravomoci a nyní ministr Toader veřejně prohlásil, že nepodporuje její kandidaturu na Evropského veřejného žalobce,“ vysvětlila dále europoslankyně.https://update-eu.cz/embed]/ <h2><strong>Rumunsko hlasovalo proti své kandidátce</strong></h2> O místo prvního evropského prokurátora se v současné době uchází tři kandidáti. Kromě Kövesiové jde o <strong>Jean-Françoise Bohnerta</strong> z Francie a <strong>Andrese Rittera</strong> z Německa. „Rozhodně se jedná o kvalitní odborníky a osobnosti. O tom svědčí i to, že do užšího výběru se dostali z celkového počtu 24 kandidátů, kteří se výběrové komisi přihlásili. Všichni tři prokázali svoji velmi bohatou profesní zkušenost překračující 23 let,“ uvedla Dlabajová. Pro Kövesiovou hlasovalo celkem 26 poslanců z výboru pro občanské svobody a spravedlnost (LIBE) a 12 poslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Nikdo z jiných finálních kandidátů větší podporu nezískal. https://twitter.com/EP_Justice/status/1100705976972464129?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1100705976972464129&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.euractiv.com%2Fsection%2Fjustice-home-affairs%2Fnews%2Fmeps-support-kovesi-for-chief-eu-prosecutor-defying-member-states%2FI když rumunská žalobkyně ve středečním hlasování zvítězila, velkou šanci má i nadále Francouz Bohnert. Ve výboru CONT pro něj zvedlo ruku 11 poslanců, v LIBE pak 22. Ke jmenování Bohnerta se navíc kloní členské státy. Během hlasování v Radě ministrů získal 50 hlasů, Kövesiová pouze 29. Podle informací z Bukurešti pro Bohnerta hlasoval i zástupce Rumunska. Tamní vláda o Kövesiové v posledních týdnech šíří negativní informace týkající se jejího působení v agentuře DNA a snaží se ostatní země přesvědčit, aby hlasovaly proti ní. Český europoslanec a předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP) ale redakci EURACTIV.cz potvrdil, že lidovecká frakce, která je v Evropském parlamentu největší, podporuje Kövesiovou. „Prozatímní vítězka Laura Codruţa Kövesiová z Rumunska má podporu EPP,“  uvedl. Konečná dohoda mezi europoslanci a členskými státy tak i nadále není jasná.

Žalobce může zatýkat i zmrazit účty

Členové obou parlamentních výborů měli možnost se s finální trojicí kandidátů dobře seznámit. Každý z nich totiž v úterý podstoupil 75 minut trvající slyšení. „Jsem veřejnou žalobkyní přes 23 let, což je více než polovina mého života. Mou prací je bojovat za spravedlnost tam, kde je porušováno trestní právo. V Rumunsku jsem zastávala ty nejvyšší pozice v oboru. Šest let jsem byla nejvyšším žalobcem, pět let jsem vedla DNA,“ uvedla Kövesiová během slyšení. „Smyslem bylo posoudit kvality a odbornost kandidátů přímo poslanci Evropského parlamentu. Toto slyšení vedl výbor LIBE s přizváním výboru CONT. Slyšení bylo opravdu důkladné a kandidáti odpovídali jak na písemné, tak ústní dotazy,“ přiblížila Dlabajová. https://update-eu.cz/embed]/ Během slyšení poslance zajímala nejen odborná erudice kandidátů, ale třeba i jejich osobní zkušenosti s agenturou OLAF nebo s přeshraničním vyšetřováním. Přeshraniční kriminalita totiž bude hlavní náplní práce budoucího prokurátora. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) bude mít řadu pravomocí, mimo jiné i možnost zahájit, koordinovat a řídit přeshraniční policejní vyšetřování, zatýkat podezřelé napříč státy nebo zmrazovat účty a zabavovat majetek. Hlavním úkolem úřadu pak bude stíhání korupce a finanční kriminality poškozující finanční zájmy EU. Posvítit by si tak měl třeba na podvody s evropskými dotacemi nebo s odváděním DPH u přeshraničních obchodů. „Vyšetřovat se budou kauzy se škodou přesahující sto tisíc eur a podvody spojené s neplacením daně z přidané hodnoty přesahující deset milionů eur, které budou mít mezinárodní přesah. Podle statistik se v Evropské unii podobnými způsoby rozkrade na 50 miliard eur ročně,“ uvedla v jednom z rozhovorů pro EURACTIV.cz česká komisařka Věra Jourová (ANO). Podle ní je však tato částka jen pouhým zlomkem, skutečné číslo se prý může vyšplhat až k 160 miliardám eur, které se každý rok ztratí kvůli podvodům a korupci. https://update-eu.cz/embed]/

Na největší příjemce dotací žalobce nemůže

Schválení úřadu je v boji proti finanční kriminalitě v EU důležitým krokem. V současné době totiž mohou podvody týkající se financí EU vyšetřovat a stíhat výlučně vnitrostátní orgány. Jejich pravomoc však končí na hranicích jednotlivých států. „Jeho vytvoření bude správným krokem ke zvýšení výkonnosti a přidané hodnoty evropských prostředků, které jsou z části i prostředky českých daňových poplatníků,“ řekla Dlabajová. Evropský prokurátor ale nebude mít pravomoc v celé EU. Ne všichni totiž se vznikem úřadu souhlasili. Státy proto v roce 2017 využily možnost tzv. posílené spolupráce, kterou v tomto ohledu umožňuje Lisabonská smlouva. Do vzniku nového úřadu se zatím zapojilo 22 zemí včetně České republiky. Mimo i nadále zůstává Švédsko nebo Maďarsko. A taky Polsko, které je největším příjemcem evropských dotací. Británie (která ale z EU vystupuje), Dánsko a Irsko pak mají z podobných oblastí integrace vyjednanou výjimku, tzv. opt-out. „Pět zemí, které se zatím nezapojilo, tedy Švédsko, Maďarsko, Polsko, Irsko a Dánsko, se mohou kdykoli připojit,“ dodal Svoboda. Úřad by podle něj měl být funkční na konci roku 2020. https://update-eu.cz/embed]/