Ukrajinská věda a výzkum čelí řadě problémů – od probíhající války, přes masivní „odliv mozků“, po chronické podfinancování vědy. Přesto se mladí výzkumníci nevzdávají. Klíčové je propojení s evropskými partnery, rozvoj sociálního kapitálu a větší důraz vlády na podporu mladých vědců, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Olga Jermakova.Olga Jermakova je doktorka ekonomie a vedoucí oddělení hospodářského a ekologického rozvoje přímořských regionů ve Státním institutu výzkumu trhu, ekonomiky a ekologie Národní akademie věd Ukrajiny. Působí také jako profesorka na Oděské národní ekonomické univerzitě a aktivně se věnuje podpoře mladých vědců jako předsedkyně Rady mladých výzkumníků. Rozhovor vznikl na konferenci pořádné Masarykovou univerzitou v rámci projectu RIFF, který se zaměřuje na obnovu Ukrajiny ve výzkumu a vysokoškolském vzdělávání.Ukrajina ve srovnání s jinými zeměmi investuje do výzkumu a vývoje mnohem méně. Vím, že je na ukrajinské vládě, aby investovala víc. Vy jste členkou vědeckého výboru Národní rady Ukrajiny pro rozvoj vědy a technologií. Zajímalo by mě tedy, jak funguje spolupráce mezi vámi a vládou? Jaká je současná strategie vlády v oblasti vědy a výzkumu?Jsem relativně novou členkou, do tohoto vědeckého výboru jsem byla zvolena teprve letos v červnu, a teprve se rozkoukávám. Je to ale zajímavá a velmi důležitá práce. Jako vědci máme vlastní vizi a nápady. Ale bez vlády, bez komunikace s tím, kdo politiky tvoří, by to zůstalo jen u vědeckých publikací bez reálného výsledku. My ale chceme, aby se výzkum promítl do praxe. Proto mám díky vědeckému výboru více možností jak být v kontaktu s ministerstvy. Můžeme klást otázky, můžeme poskytovat expertizu k návrhům zákonů, které nám posílají, a předávat naše názory, které jsou brány v potaz. Tato spolupráce je tedy velmi důležitá.Nemám ještě moc zkušeností, ale už teď vidím potenciál a výsledky. Jako vědci můžeme být hlasem Ukrajiny tady v Evropě i hlasem Ukrajiny uvnitř naší vlády – a vláda nás poslouchá. Dám příklad – já sama často upozorňuji na podfinancování výzkumu a vývoje na Ukrajině. Prioritou vlády je nyní zvýšit výdaje a dosáhnout cíle 1 % HDP. V rozpočtu na příští rok se zvýšila částka pro vědu a inovace, včetně podpory mladých vědců. Ti mají na Ukrajině velkou podporu. Já sama jsem mladou vědkyní. Ještě do této kategorie spadám, protože status mladého vědce je u doktorandů až do 35 let, a u doktorů až do 41 let. Dostala jsem stipendium od ukrajinského parlamentu (Verchovna rady Ukrajiny, pozn. red.), vedu vědecký projekt s pětičlenným týmem mladých výzkumníků a máme finanční podporu od Národní akademie věd. Vláda věnuje mladým vědcům značnou pozornost a to je opravdu důležité.
Počáteční plat vědce: 5000 hřiven
Jsou investice do mladých vědců součástí strategie, jak zabránit odlivu mozků z Ukrajiny? Řada mladých vědců a studentů z Ukrajiny odešlo do zahraničí. Co se dá podle vás udělat, aby se vraceli zpět na Ukrajinu?Co se týče odlivu mozků – ano, to je celostátní problém. Sama vedu oddělení a malou výzkumnou skupinu. Jsem také profesorkou na Oděské národní ekonomické univerzitě a snažím se přitáhnout ty nejlepší studenty do vědy. To je moje hlavní myšlenka. Mají talent, umí anglicky, mohou ovlivnit vědu, mohou být budoucností. Ale počáteční plat je kolem 5000 ukrajinských hřiven, tedy asi 100 dolarů čistého (zhruba 2500 Kč pozn. red.). Z toho se dá těžko vyžít, zvlášť když jste mladí a musíte si platit byt. Mladí lidé raději jdou pracovat do soukromého sektoru, kde mají nástupní plat okolo 500 eur měsíčně. Tomu nemůžeme konkurovat. Samozřejmě, po nějaké době se dají získat granty, ale někde musíte začít. Musíte několik let pracovat za základní plat. Je to jako investice do budoucnosti, do vaší vědy. Pokud vás může podpořit rodina, dá se to. Pokud máte finanční problémy, rozumím, že mladí odcházejí do průmyslu. Ale dveře u mě mají vždy otevřené – mohou se vrátit, stát se doktorandy i po 10 letech od ukončení školy. S řadou z nich zůstávám v kontaktu a věřím, že se jejich situace může změnit. Nevzdávám to.Mluvili jsme o odlivu mozků a potřebě více investovat do výzkumu. Je ještě něco dalšího, co by podle vás měla vláda prioritizovat? Nějaké konkrétní oblasti výzkumu a vývoje, které jsou klíčové pro obnovu Ukrajiny?Pokud jde o priority – musí vycházet z národní ekonomické strategie. Obnova a věda, národní politika – to musí jít ruku v ruce. Nemohou fungovat odděleně. Největší předností ukrajinské vědy a výzkumu jsou lidé a podpora. Není to jen o penězích. Klíčový je sociální kapitál, který máme. A to platí nejen pro mladé vědce, ale pro všechny.Jako příklad mohu uvést spolupráce s evropskými výzkumnými infrastrukturami, díky nimž máme možnost komunikovat s evropskými experty. Je to pro mě obrovská zkušenost. Zároveň jsme i my poskytli vlastní příspěvky. To nám pomáhá profesně růst. Je velmi důležité, aby se to rozšířilo – abychom byli součástí evropských týmů. Protože my nejsme jen příjemci, už teď sami významně přispíváme. Jen nám podejte ruku a pojďme pracovat společně.My Ukrajinci jsme velmi pracovití lidé. Navzdory všem katastrofám, navzdory genocidní válce – a to není přehnané slovo, to je realita. Každou noc, kdy ulehám ke spánku, nevím, jestli budu další vteřinu naživu. Prožíváme bezesné noci v krytech, pod bombami, ve velkém stresu. Ale ráno začne nový den a my jdeme do práce. To nám pomáhá přežít i psychicky, dává nám to oporu. Proto je komunikace mezi lidmi tak důležitá. Ne všechno je o penězích. Věřím, že právě sociální kapitál je klíčový.
Jen peníze nestačí
Zmínila jste spolupráci s evropskými partnery. Jaká je podle vás teď nejdůležitější forma podpory, kterou vám může EU poskytnout v oblasti výzkumu a vývoje? Jsou to peníze, nebo spíše sociální kontakty, o kterých jste mluvila?Samotné peníze nestačí. Hlavní vzkaz je: nedávejte nám jen peníze. Nechceme být jen příjemci. Peníze jsou spíš stimul, aby nám pomohly pokrýt základní potřeby z Maslowovy pyramidy – abychom měli svobodu tvořit. Jsme velmi kreativní, ale potřebujeme možnost tu kreativitu rozvinout. Protože pokud přemýšlíte, co budete jíst nebo kde budete bydlet, těžko rozvinete svůj potenciál. Přesto má Ukrajina vyšší skóre v inovacích podle výstupů než podle vstupů. To znamená, že jsme efektivní, a i přes nedostatek zdrojů a složité pracovní podmínky jsme produktivní. Sociální a finanční podpora musí jít ruku v ruce. Jsme připraveni, chceme pracovat.
