Týden hlasování o brexitu je u konce. Jaké jsou varianty dalšího postupu?

Dohoda o odchodu Británie z Unie zatím nebyla schválena. Vystoupení má přijít za 14 dní. Britští poslanci tento týden neschválili ani dohodu, ani odchod bez ní. Ve hře je nyní krátký nebo dlouhý odklad brexitu, předčasné volby, referendum, nebo také žádný brexit. Britský parlament má za sebou sérii tří hlasování vztahující se k dohodě o brexitu. V úterý 12. března již podruhé odmítl osmnáct měsíců dojednávanou dohodu o odchodu země z EU, o den později pak zamítl odchod z EU bez dohody, a to za jakýchkoliv okolností. Včera pak schválil odklad brexitu o tři měsíce, ovšem s tím, že schválí tu samou dohodu, co předtím již dvakrát odmítl. Další hlasování zřejmě proběhne v úterý 19. března. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřeje Mocka se dal výsledek hlasování britského parlamentu očekávat, protože odpor vůči smlouvě indikovali poslanci už od listopadu, kdy byla uzavřena jednání o dohodě. „Premiérka nebyla schopná od té doby přinést v podstatě nic víc než politické deklarace. A vzhledem k tomu, jak se celý problém vyhrotil, nedalo se čekat, že by velká část britských poslanců změnila názor a přiklonila se na stranu smlouvy,“ řekl redakci EURACTIV.cz. Podle odbornice na britskou politiku Moniky Brusenbauch Meislové z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity by případnému schválení výstupové dohody v britském parlamentu bývalo mohlo pomoci, pokud by EU nabídla Británii „nějaké zásadnější ústupky v otázce irské pojistky, například její časové ohraničení či možnost jednostranného vystoupení. Něco takové však nebylo reálné.“ Právě takzvaná irská pojistka, která má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, je pro britské poslance nejožehavější překážkou z celé výstupové smlouvy. Obávají se totiž, že v případě její aktivace by Británii mohla natrvalo připoutat k unijním strukturám.

Mayová v noci vyjednala ve Štrasburku nové doplňky k brexitové dohodě. Corbynovi to ale nestačí

Osud dohody je ve hvězdách

Za jednu z příčin současné patové situace považuje Brusenbauch Meislová vzájemnou nekompatibilitu cílů, které vytyčila britská premiérka Theresa Mayová. „Ve zkratce, chce opustit jednotný trh a celní unii a zároveň nemít mezi Severním Irskem a Irskem tvrdou hranici, což se do značné míry vzájemně vylučuje,“ upřesnila politoložka. Osud dohody je tak stále nejasný. Příští týden má v britském parlamentu dostat třetí šanci na schválení. Premiérka Mayová se ode dneška snaží na svou stranu získat poslance a přesvědčit je o své dohodě. Dnes započala jednání se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP). V médiích v průběhu dne také proběhla informace o opětovné analýze rozvodové dohody a přezkoumání, zda by na případné jednostranné vystoupení z tzv. irské pojistky, nebylo možné aplikovat Vídeňskou úmluvu o smluvním právu, respektive její článek 62 o podstatné změně poměrů. To by případně mohlo pomoci získat podporu v britském parlamentu pro schválení dohody. Podle britských právních expertů by však využití mezinárodní úmluvy pro jednostranné ukončení pojistky bylo komplikované. Mocek je však skeptický k tomu, že se do příštího týdne v Británii něco změní a smlouva by po dvou neúspěšných hlasování našla v britském parlamentu většinu. Stále větší nedůvěru ve schválení dohody má podle průzkumu společnosti YouGov i veřejnost.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Jaké jsou tedy další možné kroky v odchodu Británie z Unie?

Krátký nebo dlouhý odklad

Britský parlament včera schválil vládní návrh na odklad brexitu o tři měsíce, do konce června tohoto roku, ovšem pod podmínkou, že se mu podaří příští týden schválit již dvakrát odmítnutou rozvodovou dohodu. Odklad by tak byl hlavně technický, aby byl zajištěn dostatečný čas na přípravu patřičné legislativy. Nelze proto odložení odchodu chápat jako „prodloužení vyjednávacího období“, upozornil analytik Mocek. A odklad samotný musí být teprve schválen všemi 27 členskými zeměmi EU, k čemuž by mohlo dojít příští týden na summitu hlav států a vlád. Očekává se, že případný návrh na odložení brexitu členské státy schválí. K hlasování však mohou přistoupit až tehdy, pokud premiérka Mayová o odklad do té doby formálně požádá a předloží pro to řádné zdůvodnění.

Pokud by Británie chtěla více času na vyjednávání o odchodu, EU by jí vyhověla, říká velvyslanec Dürr

Není také zcela jasné, zda tříměsíční odložení odchodu Británie z Unie bude stačit. Pro případné změny ve výstupové dohodě, které však EU již nechce připustit, protože považuje současnou dohodu za jedinou možnou a již uzavřenou, by podle Mocka krátký odkad v řádu několika týdnů nic neřešil. „Nebude čas na přejednání smlouvy, a tím pádem to bude zase o rétorických cvičeních v britském parlamentu,“ upřesnil. Připomenul, že za poslední čtyři měsíce se vyjednávání prakticky nikam neposunula. Irský ministr zahraničí Simon Coveney se zase domnívá, že pokud britský parlament neschválí výstupovou dohodu, EU by měla Británii nabídnout odklad brexitu o 21 měsíců, tedy ve stejné délce jako má trvat případné přechodné období, které předpokládá výstupová dohoda. Informovalo o tom irské RTE. Podle zpravodajství Bloomberg zase EU signalizovala, že pokud dohoda nebude schválena, odklad brexitu by měl být delší jak rok. Před takovým scénářem ale varovala britská premiérka Mayová. Podle ní by dlouhé odložení odchodu z Unie mohlo vést k tomu, že nakonec Británie z EU vůbec neodejde. Země by se navíc v případě delšího odložení odchodu musela účastnit voleb do Evropského parlamentu.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Volby vs. referendum

Na reálnou změnu smlouvy bude i podle Mocka potřeba minimálně rok či více. Během něho by mohly proběhnout buď předčasné volby, nebo referendum, jako možná východiska z nynější patové situace. O obou možnostech diskutovala média po celý týden v souvislosti s děním v britském parlamentu. „Myslím si, že racionální by byly předčasné volby v kombinaci s odkladem brexitu. Byla by tak reálně šance, aby nová vláda s novým mandátem mohla reálně vstoupit do jednání s EU a vyjednat nové podmínky smlouvy,“ uvedl na dotaz redakce analytik AMO. Vypsání předčasných voleb ale není podle odbornice Brusenbauch Meislové nijak snadná záležitost. „Vláda by buď musela prohrát hlasování o důvěře, což je velmi raritní záležitost, nebo by s konáním předčasných voleb musela souhlasit dvoutřetinová většina poslanců, a to je velmi vysoká laťka. Volby by se potom konaly nejdříve za 25 dní po tomto hlasování. O jejich přesném datu by rozhodla premiérka,“ popsala politoložka s tím, že volby by zřejmě současnému patu nepomohly. Podle průzkumů veřejného mínění, které připomenula odbornice, by totiž stejně vyhráli současní vládní konzervativci nad opozičními labouristy.

Odklad brexitu a nové referendum? Někteří poslanci jsou pro, premiérka Mayová nikoli

Jedním z potenciálních východisek současné situace by mohlo být i vypsání druhého referenda o brexitu, o němž začala poprvé uvažovat i premiérka Mayová tuto středu. Podle Brusenbauch Meislové by takové referendum bylo zřejmě nezávazné, jako to první z června 2016. Dodala však, že se z řad poslanců začínají ozývat hlasy volající po závaznosti lidového hlasování. Příprava referenda by však byla časově náročná a vyžadovala celou řadu procedurálních opatření, jako přijetí příslušné legislativy, formulace otázky i kampaň. „Všeobecné doporučení zní, že pro celý proces by mělo být vyhrazeno minimálně 22 týdnů,“ upřesnila Brusenbauch Meislová. Podle průzkumu společnosti YouGov, provedeného po úterním odmítnutí rozvodové dohody britským parlamentem, se zvyšuje počet těch, kteří by si druhé referendum přáli. Jiné statistiky zmíněné společnosti také odhalily, že rapidně roste počet Britů, kteří považují rozhodnutí země opustit EU za špatné. Podle odbornice průzkumy nasvědčují tomu, že pokud by se lidé měli nyní rozhodnout mezi setrváním v EU a odchodem z EU za podmínek vyjednaných ve výstupové dohodě, většina by volila setrvání v Unii. Dodala však, že podobné průzkumy je třeba brát „s velkou rezervou.“

Our snap poll also finds expectations of a second referendum are up, while belief that a deal will be passed is down.
2nd ref: 28% (+9 since 28 Feb)
No deal: 26% (+2)
Some deal: 18% (-13)https://t.co/9UxyyMLt4K pic.twitter.com/xRnxKjKtZd

— YouGov (@YouGov) March 13, 2019

Britská sněmovna však další referendum včera odmítla.

Stop brexitu

Vzhledem k současnému chaosu kolem brexitu, který zdůrazňoval britský i evropský tisk během uplynulého týdne, analytik AMO uvažuje, že k brexitu nakonec vůbec nemusí dojít. „Dokážu si představit variantu, že v případě že by Labouristé vyhráli předčasné volby, mohla by jejich strategie být nejen zůstat v celní unii, ale zůstat naplno v EU například pod záminkou postavení Severního Irska,“ dodal Mocek, který zároveň připomenul, že Británie má v záloze ještě možnost jednostranně stáhnout aktivaci článku 50 Smlouvy o EU. K takovému závěru došel Soudní dvůr EU loni v prosinci. Ve svém rozsudku uvedl, že stažení žádosti o vystoupení musí země učinit před vstupem v platnost výstupové dohody, nebo před uplynutím lhůty dvou let od samotné aktivace článku. Může však tak učinit i během prodlouženého času odchodu. O variantě zcela stáhnout brexit zatím britský parlament nehlasoval. Zastavení odchodu Británie z Unie by bylo podle českého premiéra Andreje Babiše naopak nejlepším scénářem nejen pro samotné Spojené království, ale i pro české zájmy. O brexitu dnes podle ČTK premiér jednal s rumunskou předsedkyní vlády Vioricou Dancilaovou, jejíž země nyní předsedá Radě EU. Podle Mocka ale bude zřejmě v zájmu Británie vyjednat spíše odklad než úplné zastavení odchodu, aby byl respektován názor lidí z referenda z roku 2016.

Od letectví až po práva Britů v zemích EU. Evropa se připravuje na brexit bez dohody

I přes odmítnutí varianty brexitu bez dohody, není tento scénář stále vyloučen. Připravuje se tak na něj jak EU, tak jednotlivé členské státy i samotná Británie.