Europoslanci si dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) připomněli druhé výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael a shodli se na urgentní potřebě umožnit přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy. Socialistická frakce kritizovala údajnou nečinnost Evropské unie a podle ní zbabělý přístup Izraele, i pokud jde o zatčení účastníků humanitární flotily pro Gazu. Zástupci frakce Patrioti pro Evropu zdůrazňovali, že základem pro mír je, aby stát Palestina uznal stát Izrael, což se zatím nestalo.
„Evropská unie vítá závazek amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku v Gaze. Vkládáme naděje do jednání, která se právě teď konají v Egyptě,“ uvedla na úvod debaty dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre, která na plénu europarlamentu zastupovala dánské předsednictví v Radě EU.
Trump svůj plán představil na konci září při návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Bílém domě. Návrh počítá s klidem zbraní do několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Netanjahu návrh podpořil a následně i teroristické hnutí Hamás reagovalo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje plán amerického prezidenta.
„Existuje naděje, že budou propuštěni rukojmí a že skončí utrpení civilistů v Gaze. Zoufale potřebujeme příměří a bezpodmínečné propuštění všech zajatců,“ prohlásila ministryně Bjerre. Podotkla, že v případě úspěchu plánu bude následovat rekonstrukce Gazy, do které je Evropská unie jako největší dárce pomoci Palestincům připravena se zapojit.
Trumpův plán vítá rovněž eurokomisařka pro Středomoří Dubravka Šuica. „Jsme stoupenci mírového řešení, které je jediným možným. Prvním bodem plánu je žádná role pro Hamás, dále žádné vysídlování, žádná anexe Západního břehu, žádné hrozby vycházející z Gazy vůči sousedům,“ vypočetla. Také Evropská unie podle ní chce, aby Hamás, který vládne v Pásmu Gazy, odzbrojil a zřekl se nároku na účast v palestinské vládě.
Trumpův plán podpořila i německá europoslankyně Hildegard Bentele z Evropské lidové strany (EPP), což je nejsilnější frakce v EP. Zaměřuje se totiž podle ní na záležitosti, které jsou důležité i pro Evropskou unii.
I předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe García Pérez ve svém vystoupení připomněla útok Hamásu před dvěma lety. „Nemůžeme ale bojovat proti terorismu tím, že bude docházet ke genocidě, že bude zabito na 67.000 Palestinců a v Gaze se bude prosazovat politika spálené země,“ prohlásila. Evropa podle ní nemůže zůstat nečinnou. Za hlavní překážku míru pak označila izraelského premiéra Netanjahua.
„Stát Palestina může existovat pouze tehdy, pokud uzná stát Izrael. Už zde přitom bylo pět pokusů, které ztroskotaly,“ konstatovat její portugalský kolega António Tanger Correa z populistické frakce Patrioti pro Evropu. Podle nizozemského europoslance Berta-Jana Ruissena z frakce Evropských konzervativců a reformistů „každý, kdo chce mír pro Izraelce a Palestince, musí uvítat Trumpův plán“. „Je ale Hamás ochoten propustil rukojmí?“ ptal se.
„Příměří a propuštění rukojmích by bylo skvělé, držme palce,“ uvedl francouzský europoslanec Bernard Guetta z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Trump podle něj neuspěl v jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o Ukrajině a nyní se snaží prosazovat své silové hry v Izraeli. „My ale musíme také ukázat naše svaly, naši sílu,“ dodal na adresu Evropské unie.
Dánský europoslanec Villy Sovndal z frakce Zelených zdůraznil, že válečné zločiny musejí být potrestány a že Izraelci a obyvatelé Gazy musejí žít jako sousedé. „Musíme zastavit zabíjení, Gaza musí být osvobozena, Izrael musí dodržovat pravidla a mezinárodní právo,“ doplnila ho zástupkyně krajně levicové frakce Levice v EP (GUE/NGL), irská europoslakyně Lynn Boylan.
Pomoc Gaze naopak zkritizoval německý europoslanec Alexander Sell z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). „Trump přišel s plánem a (německý kancléř Friedrich) Merz už vytahuje šekovou knížku a platí,“ uvedl europoslanec ze strany Alternativa pro Německo (AfD). „My tyto finanční dárky Gaze zastavíme a naším hlavním principem se opět stane úspornost,“ dodal.
K úloze EU ve vztahu k válce v Gaze se dnes před debatou vyjádřili čeští europoslanci. Podle Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu je potřeba, aby EU rozklíčovala, kde končí peníze, které zasílá do Gazy, aby se tím nepodporovala teroristická hnutí. Jde o velký střet v rámci Evropského parlamentu mezi levicí a středopravicí, jelikož nejsilnější frakce EPP je spíše na straně Izraele, uvedla. „Naprosto rozumíme tomu, že nemá trpět civilní obyvatelstvo, že se má lidem pomoci. Ale máme tu podporu pod kontrolou? Já si myslím, že ne,“ řekla Dostálová.
Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) míní, že plán, se kterým přišel Trump, je příležitostí pro EU dát prostor těm, kterých se konflikt týká. „V opačném případě my tu budeme jako Evropská unie přerušovat vztahy s Izraelem, ale to k ničemu nepovede,“ řekl europoslanec.
Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených ČTK sdělila, že souzní s většinovými hlasy v EU, jež „volají po dvoustátním řešení, které je jedinou dlouhodobě udržitelnou cestou k míru mezi Izraelem a Palestinou.“ EU by podle ní měla hrát roli prostředníka podporujícího diplomacii, humanitární pomoc a dodržování mezinárodního práva všemi stranami. Prioritou podle Gregorové musí být ochrana civilistů.
Vysílání „instagramových flotil“ do Středozemního moře konflikt nevyřeší, řekl na tiskovém brífinku Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce EPP. „Je potřeba snažit se přimět nejenom Izrael, ale i Palestince, – schválně neříkám Hamás, ale Palestince -, aby zasedli k jednomu stolu a snažili se najít nějakou společnou řeč,“ řekl europoslanec. Kolář dodal, že si nedělá iluze o tom, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu má zájem o dvoustátní řešení, ale USA a další aktéři podle něj mají prostředky k tomu, aby ho přesvědčili.