The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
Evropští lídři se včera v noci (21. června) nedohodli na obsazení nejvyšších pozic v evropských institucích, přestože o tom debatovali do časných ranních hodin. Jednání by měla pokračovat 30. června.
Německá kancléřka Angela Merkelová trvala na systému tzv. spitzenkandidátů, a to i přesto, že volební lídr evropských lidovců Manfred Weber nezískal podporu evropských prezidentů a premiérů. Rozhovory byly podle Merkelové „intenzivní, ale přátelské“. Dodala také, že dokud v EU nebude fungovat systém spitzenkandidátů, tak EU „není tam, kde by ji chtěla vidět“.
Podle zdrojů portálu EURACTIV se předsedové evropských socialistů a liberálů dohodli, že Manfreda Webera nepodpoří. Informovali o tom i samotného Webera.
Španělsko má ambice. Podle francouzské státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinové má Španělsko předpoklad k tomu, aby obsadilo některou z nejvyšších evropských funkcí.
Potvrzují to i zdroje z Elysejského paláce, podle kterých bude mít Španělsko v institucích EU „dobré zastoupení“, a to především díky skvělým výsledkům vládní socialistické strany PSOE v květnových evropských volbách.
Jedním ze španělských kandidátů na vedoucí pozici v EU institucích je podle francouzské státní tajemnice ministr zahraničí Josep Borrell. (Aline Robert, EURACTIV.fr)
Šefčovič jako šéf evropské diplomacie? Slovenský premiér Peter Pellegrini uvedl, že udělá vše pro to, aby eurokomisař Maroš Šefčovič obsadil post vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Podle deníku Pravda má sám Pellegrini zájem o křeslo šéfa Evropské rady. Premiér ale tuto informaci nepotvrdil. (EURACTIV.sk)
///
BUKUREŠŤ
Prezident chce zůstat prezidentem. Rumunský prezident Klaus Iohannis nechtěl komentovat zprávu deníku Financial Times, podle které by se mohl stát předsedou Evropské rady. „Nemyslím si, že je vhodné komentovat fámy,“ řekl Iohannis, kterému letos končí prezidentský mandát. Ve své funkci chce ale pokračovat i nadále, pokusí se tedy mandát obhájit. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)
///
BRUSEL
Nespokojená akademická obec. Přibližně 150 akademiků zaslalo 13. června otevřený dopis Radě Evropy. V dopise vyjádřili své znepokojení nad tím, že končící belgický ministr zahraničí Didier Reynders kandiduje na post generálního tajemníka Rady. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)
///
BERLÍN
Výhrůžky. Starostka Kolína nad Rýnem Henrietta Rekerová a starosta Alteny Andreas Hollstein čelí výhrůžkám. Věcí se již začal zabývat Státní úřad pro vyšetřování trestných činů.
Oba dva politici byli v posledních letech terčem neúspěšných atentátů. Rekerová unikla smrti v roce 2015, kdy ji pravicový radikál bodl do krku, zatímco Hollstein byl v roce 2017 napaden nožem.
Nejedná se přitom o jediné politicky motivované útoky v Německu. V lednu byl zavražděn politik AfD a 2. června byl na vlastní terase zastřelen předseda vládního obvodu města Kassel. (Florence Schulz, EURACTIV.de)
///
ATHÉNY
Jednobarevná vláda? Podle tří průzkumů by mohla Nová demokracie (EPP) ve volbách 7. července získat 32,4 – 35 %, zatímco vládní Syriza 23,2 – 27 %. Zatím není jasné, kolik stran překročí potřebnou 3 % hranici, zůstává tedy otázkou, zda bude Nová demokracie schopná zformovat jednobarevnou vládu. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
NIKÓSIE
Spokojenost se závěry Evropské rady. Kyperský prezident Nikos Anastasiades je spokojený s výsledky včerejšího summitu Evropské rady. Lídři zemí EU v závěrech uznali, že Turecko nelegálně těží zemní plyn a ropu z výlučné ekonomické zóny Kypru. Ankaře také pohrozili uvalením sankcí. (EURACTIV.com)
///
PRAHA
Premiér změnil názor. Český premiér Andrej Babiš se včera před summitem Evropské rady setkal s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Hovořili spolu o strategických prioritách EU a společných zájmech. Minulý týden přitom Babiš tvrdil, že chce s Junckerem řešit audity Evropské komise, podle kterých je ve střetu zájmu. Podle svých vlastních slov ale později „změnil názor“. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)
///
BUKUREŠŤ
Peníze do nemocnic, nikoli pouze na papírování. Evropská komise nesouhlasí s rumunským plánem investovat peníze z fondů EU do technické dokumentace regionálních nemocnic na místo do jejich rekonstrukcí.
V současném programovacím období poskytla EU 150 milionů eur na výstavbu tří regionálních nemocnic v Rumunsku, vláda ale zatím s pracemi nezačala. Zjistila totiž, že výstavba bude dražší, než původně očekávala. Ve snaze nepřijít o finance z EU se proto rozhodla peníze využít na technickou dokumentaci, zatímco výstavbu chce financovat z peněz určených na další programové období.
Podle evropské komisařky Coriny Cretuové ale unijní exekutiva zatím žádný konkrétní návrh neobdržela. Nesouhlasí ale s tím, aby se peníze určené na výstavbu nemocnic využily na pouhé papírování. (EURACTIV.ro)
///
SOFIE
Nedůvěra v očkování. Téměř polovina Bulharů (44 %) zpochybňuje účinnost očkování. Informoval o tom průzkum The Wellcome Global Monitor, který vytvořil dosud největší studii o tom, jak lidé přemýšlejí o vědě a hlavních zdravotních výzvách. V otázce „Je očkování bezpečné?“ nedokázalo s jistotu odpovědět 35 % Bulharů. Východní Evropa z průzkumu obecně vycházela jako region, kde jsou lidé k očkování nejskeptičtější. (Dnevnik.bg)
///
ZÁHŘEB
Maďarsko chce mít část LNG z ostrova Krk. Chorvatský ministr po energetiku Tomislav Ćorić a maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto chtějí založit pracovní skupinu, která analyzuje možnou spolupráci v oblasti trhu s plynem. „Chtěl bych zdůraznit, že diverzifikace je pro nás klíčová. LNG terminál na ostrově Krk je reálný scénář a my věříme, že tento projekt bude vzhledem k energetické bezpečnosti střední Evropy důležitý.“ prohlásil Szijjarto. Evropská centrální banka má v plánu LNG terminál na chorvatském ostrově financovat, nejprve chce ale vidět smlouvy o dodávkách a distribuci. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
LUBLAŇ
Vládní krize? Slovinská vláda by se neměla spoléhat na podporu strany Levica. Naznačil to předseda krajně levicového uskupení Luka Mesec. Levica sice není součástí vedoucí koalice, vládu ale v některých opatřeních podporuje.
„Nebyl implementován žádný z projektů, na kterém jsme se dohodli. Poté, co se stalo s Abankou (třetí největší slovinská banka, která byla privatizována druhou největší bankou NKBM), jsem se rozhodl položit otázku, zda má budoucí spolupráce s vládou premiéra Marjana Šarece smysl,“ prohlásil Levica. Rozhodnutí by mělo padnout v polovině července. Premiér Šarec na to reagoval tím, že pokud nebude mít vláda dostatek hlasů, čeká jí pád. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Pařížský summit nebude. Srbský prezident Aleksandar Vučić si je na 99 % jistý, že summit západobalkánských lídrů, který se měl konat 1. července v Paříži, bude zrušen. Albánci totiž podle něj „nejsou připraveni hovořit o ničem důležitém.“ Vučić dále uvedl, že Albánci chtěli Němcům a Francouzům naznačit, že se Evropané nemají míchat do řešení kosovských záležitostí. (beta.rs, EURACTIV.rs)