Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici.
Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.
„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může být ještě pozměněn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.
Státy EU nyní očekávají, jak bude vypadat plán na zvýšení obranné připravenosti do roku 2030, který má Evropská komise představit příští týden ve čtvrtek. Jeho obrysy už šéfka komise Ursula von der Leyen prezentovala minulý týden na neformální summitu EU v Kodani. Podle zdrojů ČTK se očekává, že lídři nyní určí „strategický směr“, kterým se má EU vydat, a stanoví, které projekty jsou pro ni nejurgentnější. Předpokládá se, že půjde například o vybudování protidronové obrany na východní hranici sedmadvacítky.
Pokud jde o Ukrajinu, šéf unijních summitů by s unijními prezidenty a premiéry chtěl řešit zejména její financování, i vzhledem k tomu, že USA postupně zmenšují svou podporu. Komise již minulý týden státům představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. Jejich přímé zabavení by totiž mohlo mít negativní právní dopady, kterých se obává zejména Belgie. Maďarsko plán zcela odmítlo.
EK místo toho navrhla, aby centrální depozitář cenných papírů Euroclear (sídlící právě v Belgii) zmrazené ruské fondy investoval do dluhopisů vydaných Evropskou komisí se zárukami nejprve od unijních vlád a později z rozpočtu bloku. EU by pak tyto prostředky použila na poskytnutí půjčky Ukrajině, označované jako „reparační“. Ukrajina by ji splatila až po obdržení reparací ze strany Ruska, dojednaných v budoucí mírové dohodě.
Zda se podaří najít ohledně financování Ukrajiny nějaký kompromis, ukážou i další jednání, která se uskuteční ještě do zahájení summitu. Podle nejmenovaného zdroje ČTK je ale třeba situaci řešit poměrně rychle, protože Ukrajina se může ocitnout ve finančních problémech již ve druhé čtvrtině příštího roku. Ideální by tedy bylo takzvanou reparační půjčku dořešit do konce letošního roku.
Summitu se za Českou republiku nejspíš naposledy zúčastní premiér Petr Fiala. Pravděpodobný příští český předseda vlády Andrej Babiš se již nechal slyšet, že by se chtěl účastnit již prosincového zasedání Evropské rady.
Bruselská média si po volbách všimla Babišova prohlášení, že chce být pro Evropskou unii velmi spolehlivým partnerem. I přesto ale existují obavy, že se s novou vládou změní postoj České republiky k Ukrajině. Proto se podle serveru Politico objevily spekulace, že by země EU mohly ještě nyní, tedy před nástupem Babiše, urychlit rozhodování o některých důležitých otázkách, jako například právě o reparační půjčce pro Ukrajinu.
Podle zdrojů ČTK ale zatím unijní představitelé nemají obavy ohledně změny české politiky. Pokud jde o schvalování pomoci Ukrajině, za problematickou považují jen jedinou zemi, která vše blokuje, a sice Maďarsko.