Česko čeká po volbách změna vlády, což by se mohlo výrazně propsat i do kurzu zahraniční a evropské politiky. Jak by to mohlo vypadat, jsme probrali v nové epizodě podcastu Evropa zblízka s výkonným ředitelem AMO Vítem Dostálem.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Přidá se Andrej Babiš k Viktoru Orbánovi?
Vítězné hnutí ANO i potenciální juniorní koaliční partneři – SPD a Motoristé – prosazují oživení spolupráce na půdorysu V4. Podle Dostála to ale není možné a ukazuje to na neznalost aktuálních poměrů ve střední Evropě.
Možný budoucí český premiér Andrej Babiš už dokonce tento týden jednal se slovenským představitelem – ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem. Babiš pak zopakoval, že dalším krokem by měl být pokus o obnovení V4. Spolupráce na vysoké politické úrovni je dnes totiž u ledu.
„Hlavním problémem ve spolupráci ale je, že nefungují vztahy mezi Polskem a Maďarskem,“ vysvětlil Dostál. „Nedovedu si proto představit, že do maďarských voleb na jaře příštího roku, pokud by se po nich změnila vláda, dojde k jednání V4 na nejvyšší premiérské úrovni. A Česko s tím vůbec nic neudělá.“
Andrej Babiš často zdůrazňuje sílu uskupení V4 při vyjednávání na úrovni EU. Země totiž mají některá společná témata a podobné pozice k řadě legislativních návrhů – je to například klimatická politika nebo víceletý rozpočet. Podle Dostála jsou ale tyto země v like-minded skupinách bez ohledu na platformu V4.
Jak to vidí lidé ze zahraničně-politické a evropské bubliny?
Analýza Pavlíny Janebové, ředitelky pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky, z roku 2022 ukázala, že V4 není vnímaná jako vlivný aktér v EU. V Polsku a na Slovensku si to myslí 66 % respondentů, v Maďarsku 64 % a v Česku vůbec nejvíc – 87 %.
Jakou vyjednávací strategii na unijní půdě od Andreje Babiše tedy čekat? Obzvláště poté, co se po loňských eurovolbách spojil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v evropské politické rodině Patrioti pro Evropu?
„Babiš v minulosti nad vyjednávacími koalicemi přemýšlel. Často tak přemýšlí právě i nad Visegrádem. Hledání spojenců na úrovni členských států bude proto součástí české strategie i nyní. Nebude to úplně izolované blokování agendy,“ míní Dostál.
Dostál neočekává ani velký příklon k Orbánově protiukrajinské politice. „Babiš není proruským politikem. Své bitvy na evropské úrovni si bude vybírat.“ Podle něj navíc Babiš počítá s tím, že v Maďarsku budou příští rok parlamentní volby. „Jaká je motivace nechat se během pár měsíců na základě proseb z Budapešti někam zaškatulkovat, aby se to s Babišem vezlo, zatímco Viktor Orbán už může někde na lavičce krmit holuby,“ zaznělo mimo jiné v podcastu.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jak se může proměnit česká zahraniční politika po výměně vlády?
- Co očekávat od nové vlády vůči EU?
- Jak Brusel vnímá možný návrat Andreje Babiše jako českého premiéra?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Podcast | Dostál: Turek je problém hlavně pro Babiše. Může mu zavřít některé dveře
Co nás tento týden zaujalo?
Evropská komise možná zařadí rozpočtovou zpátečku. Tento týden se objevila zpráva, že Komise možná upraví návrh víceletého unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034, se kterým přišla letos v létě a který od té doby schytává kritiku. Namátkou:
- Regiony bijí na poplach, že návrh je příliš centralistický, a oni tak nebudou mít dostatečné slovo v tom, kam peníze proudí, a proto nezafinancují jejich skutečné potřeby;
- zemědělci se nechtějí spokojit s menším rozpočtem na zemědělskou politiku a s jejím zahrnutím do jedné národní obálky vedle koheze a dalších programů;
- europoslanci kritizují na návrhu téměř vše, nelíbí se jim například, že nebudou mít nad rozpočtem takovou kontrolu;
- některé členské státy jsou proti navržené výši rozpočtu, další proti novým zdrojům, další zase proti menšímu rozpočtu na zemědělství a kohezi;
- a unijní auditoři se obávají, že nebude možné kontrolovat, jak je budoucí rozpočet utrácen.
Podle informací Euractivu je Komise ochotná některé části návrhu doplnit, nebo minimálně poskytnout nové záruky ohledně nejvíce kritizovaných částí. Komise pak včera v reakci na mediální zprávy vydala nic neříkající stanovisko: „Komise nyní vede konstruktivní dialog s Evropským parlamentem a Radou, naslouchá jejich názorům a diskutuje o nich (…) V této fázi Komise nespekuluje o jednotlivých prvcích návrhu ani o jednotlivých postojích spoluzákonodárců.“
Návrhu rozpočtu se v redakci věnujeme – tady se o návrhu dozvíte detaily; tady se dočtete, co si o něm myslí experti; tady si můžete poslechnout nebo přečíst pohled analytika Filipa Křenka a tady je k dispozici pár bodů, jak by takový rozpočet konkrétně ovlivnil Česko.
Co čekat od příštího týdne?
Summit Evropské rady v Bruselu. Jednání unijních premiérů a prezidentů se uskuteční ve čtvrtek 23. října v Bruselu. Řešit mají zejména využití zmrazených ruských aktiv a obranné plány EU. Česko, které na jednání zastoupí končící premiér Petr Fiala (ODS), chce, aby lídři dali stanovisko také k emisnímu cíli EU pro rok 2040. Mimochodem, o emisním cíli máme nový reel.
Předsummitovou epizodu podcastu Evropa zblízka. V této epizodě probereme se šéfredaktorkou Anetou Zachovou, která bude summit sledovat přímo v Bruselu, co od něj očekávat.
Program Evropské komise pro rok 2026. V úterý 21. října má unijní exekutiva představit plán své činnosti na příští rok. Dozvíme se tedy, jakou legislativu Komise plánuje, jaká je v procesu a jaká spadne pod stůl.
Pobavení na závěr
Jsme zase světoví. Diplomaté světových zemí by klidně mohli s popcornem v ruce sledovat, kdo se v Česku po volbách chystal usednout v Černínském paláci. Bývalý europoslanec Filip Turek (za Motoristy) se totiž hned zkraje povolebního vyjednávání o podobě potenciální nové vlády nechal slyšet, že bude pravděpodobně ministrem zahraničí.
Zdroj: Youtube/Bonton; upraveno
Pak se ale v médiích objevily jeho dvě nové kauzy. Jedna se týká údajných smazaných postů na sociálních sítích, ve kterých je Turek rasistický, xenofobní, homofobní a obdivuje diktátory. Druhá se týká případu, kdy měl Turek vyhrožovat zaměstnanci saudskoarabské ambasády, když mu u auta nechal vzkaz v podobě nakreslené šibenice. Šéf Motoristů Petr Macinka se pak ještě chvíli snažil na Turkovi – minimálně ve vládě, když ne konkrétně v křesle ministra zahraničí – trvat. S postupujícím časem je ale už všem asi více či méně jasné, že po těchto kauzách Turek do Černínského paláce usednout nemůže. Nebo že by stačila jen nějaká opatření?
Autor: TMBK; Zdroj: Profil autora na Instagramu