EU chce sankcionovat porušování lidských práv ve světě po vzoru amerického Magnitského zákona

Evropská unie začne připravovat legislativu, která by umožnila přijímat sankce za porušování lidských práv. Norma má podle unijních diplomatů dovolit trestání jednotlivců, které by nebylo namířeno vůči celým státům. Ode dneška bude mít EU také chodník slávy pro lidskoprávní aktivisty. Zavedení pravidel inspirovaných takzvaným Magnitského zákonem ze Spojených států podpořili v pondělí unijní ministři zahraničí. Nový šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes prohlásil, že EU musí pro ochranu lidských práv dělat více. Sankce by podle informací EURACTIV.com mohly spočívat ve zmrazení majetku či v zákazu cestování do Evropy. K navržení nové normy letos vyzval Evropský parlament a členské země se za myšlenku postavily. Podle Borrella by předpis měl stvrdit vůdčí roli Unie při boji za lidská práva ve světě. „Dosáhli jsme už hodně, ale musíme dělat více,“ uvedl dnes španělský politik, který bude v příštím období určovat ráz zahraniční politiky EU. Borrell hodlá prosazovat účinnější zahraniční politiku, aby byl vliv Unie na světové dění větší než dosud. Kromě aktivnější diplomacie má být její součástí i posílená ochrana lidských práv.

Petříček: Zahraniční politika EU by měla být efektivnější

Evropský Magnitského zákon?

Zatímco europoslanci navrhli, aby byla norma stejně jako americký zákon pojmenována po ruském právníkovi Sergeji Magnitském, diplomaté jsou v používání tohoto označení opatrní. Podle některých z nich nechce EU budit dojem, že mají být nové postihy namířeny primárně proti Rusku. Norma má umožnit trestání jednotlivců celosvětově. Borrell připustil, že by mohla EU na jeho základě sankcionovat například představitele Íránu za tvrdé potlačování demonstrací a to bez ohledu na současné snahy Unie zachránit jadernou dohodu s Teheránem. Očekává se, že příprava evropské verze normy potrvá řadu měsíců a její znění by mohly instituce EU schvalovat nejdříve koncem příštího roku. Aktivace sankčního režimu by pak zřejmě podléhala jednomyslnému souhlasu všech členských států. Některé země s úzkými vazbami na Rusko, jako například Řecko, Kypr, Itálie nebo Maďarsko, by mohly mít výhrady. Podle Borrella však taková opozice již byla překonána. USA přijaly Magnitského zákon v roce 2012 a uplatňují jej celosvětově. Nese jméno ruského auditora a právníka, který byl zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých podvodů. V listopadu 2009 za nevyjasněných okolností v moskevském vězení zemřel, podle ruské opozice byl zavražděn. Podobný akt již samostatně přijaly i některé evropské země – například Spojené království či tři pobaltské republiky. Jeho přijetí zamýšlejí také skandinávské země.

Today we celebrate #HumanRightsDay. The EU 🇪🇺 stands up for #humanrights as they continue to be challenged around the world.
👉 Read the EU declaration by @JosepBorrellF: https://t.co/9tNyV1DRWa pic.twitter.com/ApCpNYGztJ

— EU Council (@EUCouncil) December 10, 2019

Nový chodník slávy pro obhájce lidských práv

Dnes, na den lidských práv, kdy byla před 71 lety přijata Valným shromážděním OSN Všeobecná deklarace lidských práv, bude v Bruselu odhalen „Sacharovův chodník svobody“, který bude připomínat dosavadní laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Tu uděluje od roku 1988 Evropský parlament jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody ve světě. Letošní ocenění získal ujgurský ekonom Ilham Tohti, který bojuje za práva Ujgurů v Číně. Je rovně držitelem Ceny Václava Havla, kterou uděluje Rada Evropy. Chodník slávy bude dlážděn deskami, které jsou věnovány jednotlivým laureátům, a bude permanentně umístěn mezi budovami Parlamentu v Bruselu.

On International #HumanRightsDay, let’s celebrate those who fight every day to protect those who can’t be heard ✊ ➡ https://t.co/u4TgeQhifq pic.twitter.com/QzpqUioBPc

— European Parliament (@Europarl_EN) December 10, 2019