Evropští lídři se ve čtvrtek 23. října sejdou v Bruselu, kde je čeká vypjatá debata o klimatickém cíli EU pro rok 2040. Premiéři a prezidenti zemí EU mají vytyčit parametry, jak a za jakých podmínek mířit k poklesu emisí o 90 % oproti roku 1990. Česká vláda vstupuje do jednání s požadavkem na revizní klauzuli.
Komise navrhla cíl pro rok 2040 jako mezník mezi současnými závazky a dosažením klimatické neutrality do roku 2050. Česko zůstává k návrhu kritické a považuje jej za příliš ambiciózní. Nyní bude moci své připomínky k návrhu sdělit na nejvyšší evropské úrovni – summitu Evropské rady.
Očekává se, že na summitu se nebude řešit konkrétní číslo – tedy zda EU dosáhne do roku 2040 snížení o 85 či 90 % – tématem by měly být podmínky, které mají plnění klimatických cílů usnadnit.
Do diskuse s předstihem přispěla i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, která zaslala lídrům dopis s návrhem ústupků – například v oblasti emisních povolenek, mezinárodních kreditů či automobilového průmyslu.
Von der Leyen připustila, že Green Deal je potřeba upravit. Co konkrétního navrhuje?
Řada členských států včetně Česka by také ráda viděla v návrzích revizní klauzuli, která by umožnila v polovině příští dekády vyhodnotit, zda je stanovený cíl pro rok 2040 realisticky dosažitelný.
Mezi dalšími požadavky by se mohlo objevit pokračování Modernizačního fondu a ponechání výnosů z emisních povolenek členským státům, a nikoliv jejich přesměrování do evropského rozpočtu, jak to navrhuje Evropská komise.
Otázkou bude, zda se konkrétní požadavky dostanou do závěrů Evropské rady. Každý členský stát totiž může akcentovat trochu jiný pohled na věc, závěry přitom podléhají jednomyslné shodě. Může se stát, že summit se dohodne pouze na vágní formulaci, která bude uspokojovat všechny strany.
Detaily pak přenechají premiéři a prezidenti na odpovědné ministry – na Evropskou radu totiž 4. listopadu naváže mimořádné jednání ministrů životního prostředí.
Dánské předsednictví v Radě EU má ambici schválit klimatický cíl pro rok 2040 ještě před listopadovou globální konferencí COP30. V rozhovoru pro Euractiv.cz to vysvětluje dánský velvyslanec v Praze Søren Kelstrup.
Reparační půjčka pro Ukrajinu
Klimatická agenda nebude jediným bodem programu čtvrteční Evropské rady. Velkou pozornost přitahuje také tzv. reparační půjčka pro Ukrajinu. Evropská komise tento týden představila nový dokument, který popisuje, jak by Unie mohla využít výnosy ze zmrazených ruských aktiv, držených zejména v belgickém depozitáři Euroclear, k financování půjčky pro Kyjev. Nemá jít o konfiskaci majetku, ale převod správy aktiv na EU, která by na jejich základě mohla Ukrajině poskytnout finanční prostředky. Své představy o půjčce má i německý kancléř Friedrich Merz.
Lídři mají zároveň diskutovat o tom, jak půjčku provázat s rozvojem evropského obranného průmyslu a jak ji legislativně zajistit.
Evropská rada rovněž potvrdí trvající podporu Ukrajině a svůj zájem na dosažení „trvalého a spravedlivého míru“. Pokud jde o samotnou integraci Ukrajiny do EU, zásadní průlom se neočekává. Maďarské veto nadále blokuje otevření dalších vyjednávacích kapitol.
Dalším z hlavních bodů agendy bude situace na Blízkém východě. Lídři EU mají ocenit mírový plán, ale zároveň zdůraznit, že je nezbytné pokračovat v jeho implementaci.
Tématem summitu bude i dostupné bydlení
V části věnované bezpečnosti a obraně představí Evropská komise „cestovní mapu evropské obranné připravenosti“, která identifikuje devět klíčových oblastí schopností, jež by měla EU do roku 2030 posílit. I zde se očekává hladká debata bez větších názorových třenic.
Z méně kontroverzních témat se na programu objeví i bydlení. Půjde ale spíše o strategickou výměnu názorů než o konkrétní rozhodnutí. Již tradičním bodem summitu bude také migrace, ani zde ale nelze očekávat zásadní průlom.