The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
ATHÉNY
Řecko slíbilo, že bude vetovat Libyjskou dohodu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ostře kritizoval německé rozhodnutí, že nepozve Řecko na summit o Libyjské krizi (19. ledna). Premiér řekl, že už o tom s kancléřkou Angelou Merkelovou hovořil a že s ní bude dnes mluvit znovu. Mitsotakis varoval, že pokud nebude memorandum mezi Tureckem a Libyí o pobřežních pásmech zrušeno, Řecko odmítne jakékoliv řešení krize v Libyi a vetuje klíčová rozhodnutí na půdě Rady EU.
Mezitím lídr Libyjské národní armády v Tobruku generál Chalífa Haftar tajně Athény navštívil.
Nový azylový systém? Viceprezident Evropské komise Margaritis Schinas včera v Athénách řekl, že dublinské nařízení regulující azylovou politiku je mrtvé. Dodal, že by se mělo hovořit o novém systému, který by mohl nést název Lesboská nebo Lampendusská dohoda. Schinas odhaduje, že by dohoda nad novým azylovým systémem mohla přijít ke konci německého předsednictví EU, tedy na konci roku 2020. (Theodore Karaoulanis |EURACTIV.gr)
///
VÍDEŇ
Nová ministryně obrany slibuje obnovit funkčnost armády. Ve svém prvním veřejném projevu od chvíle, kdy 7. ledna nastoupila do funkce, předestřela Klaudia Tannerová, nová rakouská ministryně obrany, svůj plán pro rakouskou armádu. Chce se soustředit na zahraniční mise, do kterých plánuje vyslat celkem 1000 vojáků. Zároveň se zaměří na kybernetickou bezpečnost nebo odolnost vůči výpadkům proudu. Rakousku chce mimo to podpořit „evropeizaci bezpečnostní politiky“ jelikož „jako malá země nemáme jinou možnost.“ Největší hrozbou zůstává podle Tannerové migrace, neboť „její riziko je stále velmi vysoké a v roce 2020 bude stoupat,“ uvedl gen. major Johann Frank, ředitel bezpečnostního odboru ministerstva. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)
///
BERLÍN
Harmonogram upuštění od uhlí. Po včerejší (16. ledna) dohodě se spolkovými zeměmi a průmyslem oznámila dnes německá vláda, že nejpozději do roku 2038 plánuje zavřít všechny uhelné elektrárny. Jako součást této dohody představil Olaf Scholz, německý ministr financí, kompenzační plán ve výši 4,35 miliardy euro, který by měl nahradit ztráty společnostem, které budou muset zavřít své elektrárny dříve, než bylo plánováno. Vláda vyhradila 2,6 miliardy euro pro elektrárny v západním Německu a 1,7 miliardy pro elektrárny na východě země. Plán vyvolal ostrou kritiku ze stran vládní opozice a environmentálních organizací. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
///
BRUSEL
Konec jaderných zbraní se nekoná. Belgičtí poslanci ve čtvrtek (16. ledna) hlasovali proti rezoluci, která navrhuje odstranění amerických jaderných zbraní ze země. Odmítli se také připojit ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní OSN. Pro jich bylo pouze 66 (ze socialistické PS, Zelených, frankofonní křesťansko-demokratické cdH, Dělnické strany a z bruselské liberální DéFI), proti pak 74 (z Nové vlámské aliance, vlámské křesťansko-demokratické CD&V, populistické Vlaams Belang a z Liberálů). Více zde. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
///
LONDÝN
AKK podporuje Brity. Potenciální nástupkyně kancléřky Merkelové a ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová podpořila štědrou brexitovou dohodu v obranné politice. V přednášce na London School od Economics, AKK vyzvala EU, aby Británii nabídla „privilegovaný status“ spolupráce v obranné a zahraniční politice po brexitu. Podpořila také vytvoření obranného společenství EU3, kde by kromě Německa a Francie byla právě i Británie. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
///
DUBLIN
Varadkar se „vyvlíknul“ ze schůzky s řeckým prezidentem. Irský premiér Leo Varadkar se neúčastnil včerejší (16. ledna) schůzky s řeckým prezidentem Prokopisem Pavlopoulosem v Dublinu. Vládu reprezentoval „nižší ministr“ Finian McGrath. Všichni výše postavení ministři byli totiž zaneprázdnění kvůli probíhající kampani před únorovými parlamentními volbami, informoval deník Irish Times.
Mezitím se s Pavlopoulosem a jeho ženou setkal irský president Michael D. Higgins, který je přivítal v prezidentském sídle Áras an Uachtaráin čestnou stráží a salvou 21 výstřelů. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)
///
MADRID
Přijdou katalánští europoslanci o imunitu? Na základě žádosti španělského nejvyššího soudu spustil Evropský parlament proces pro odebrání imunity separatistickým katalánským europoslancům Carlesovi Puigdemontovi a Tonimu Cominovi. Oba jsou ve Španělsku obviněni z účasti na organizaci nelegálního referenda za nezávislost Katalánska. (Beatriz Rios | EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Volební reforma nebude. Italský ústavní soud zamítl žádost o referendum, ve kterém by občané rozhodli o změně italského volebního systému. Reformu měla v plánu pravicová protiimigrační strana Liga. Občané by v referendu odpovídali na otázku, zda má být zrušen proporční systém pro parlamentní volby. S většinovým systémem by Liga mohla v příštích volbách získat většinu, podle soudu by však bylo referendum „příliš manipulativní“. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
PRAHA
V4 a Kurz v Praze. Rakouský kancléř Sebastian Kurz se ve čtvrtek (16. ledna) připojil k jednání premiérů Visegrádské čtyřky v pražském Národním muzeu. Jako nejproblematičtější téma se ukázala jaderná energetika. Zatímco V4 tvrdí, že dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 bez ní není možné, Rakousku se nelíbí myšlenka, že by se evropské prostředky měly použít právě na jádro.
Všechny země se nicméně shodly v tématech konkurenceschopnosti, migrace, odmítnutí povinných relokačních kvót a posílení vnějších hranic EU. K budoucímu rozpočtu EU maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že V4 společně stojí proti snižování prostředků v kohezních fondech na úkor financování nové klimatické politiky. „Pokud chceme více Evropy, potřebujeme více peněz, ale ne místo starých programů,“ řekl. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr, Ondřej Plevák | EURACTIV.cz, Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)
///
BUDAPEŠŤ
Čas najít si nové spojence. „Dnešní hlasování bude důvodem k hledání nových spojenců,“ řekla ministryně pro rodinu a místopředsedkyně strany Fidesz Katalin Nováková poté, co včera (16. ledna) Evropský parlament v rezoluci vyzval EU, aby přišla s konkrétními požadavky a lhůtami pro Polsko a Maďarsko vzhledem k tomu, že se tamní stav právního státu a nezávislosti soudnictví zhoršuje. (Vlagyiszlav Makszimov |EURACTIV.com)
///
VARŠAVA
Výsledky Benátské komise. Po své návštěvě v Polsku vydala Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy, kritický posudek k nedávným dodatkům k polské justiční reformě. Komise doporučila polskému parlamentu, aby nepřijímal zákony, které mají mimo jiné potlačit svobodu slova a shromažďování soudců. Posudek komise, kterou do země pozval Tomasz Grodzki, předseda senátu, není právně závazný, ale má sloužit jako důležité vodítko pro ostatní instituce.
Zbigniew Ziobro, polský ministr spravedlnosti, uvedl, že posudek „lze považovat za parodii, jelikož je těžké brát ho vážně či formálně. Takovéto povýšenecké brblání má v polské historii špatnou pověst a není hodné lidí, kteří se považují za Evropany. Jakožto Poláci jistě nedovolíme – já nedovolím – aby bylo s naší zemí takto zacházeno.“ (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Zatčení bývalého státního zástupce. Národní kriminální agentura zatkla a obvinila bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnku za zneužití pravomocí. Během 7 let v úřadu plnil úkoly od Mariána Kočnera, který v současné době stojí před soudem kvůli vraždě Jána Kuciaka. Soud se ještě musí rozhodnout, zda bude Trnku vyšetřovat během jeho zadržení ve vazbě. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
ZÁHŘEB
Podnikatel žaluje premiéra Plenkoviće. Ivica Todoric, bývalý majitel Agrokoru a současný vlastník Fortenovy skupiny, který byl obviněn za milionové manipulace, v úterý na tiskové konferenci zveřejnil emaily, které dokazují, že na Agrokor se zaměřila tzv. Borgova skupina vedená premiérem. Todoric potvrdil, že bude předsedu vlády žalovat.
Ignorování znečištění. Úroveň znečištění ovzduší v Záhřebu ve středu překročila bezpečné limity. Den na to ministr pro životní prostředí Tomislav Ćorić poznamenal, že jen 30 % elektrické energie v zemi pochází z obnovitelných zdrojů, což je „pod evropským průměrem“. Současný starosta Záhřebu Milan Bandić byl obviněn za to, že problém ignoruje, přestože obdržel řadu stížností na problém s nakládáním s odpady a znečištěním. (Karla Junicic | EURACTIV.hr)
///
SOFIE
Moratorium na dovoz odpadu. Bulharská vláda uvažuje nad dočasným zákazem dovozu odpadu, a to i ze zemí EU. Parlamentní opozice však argumentuje, že takový zákaz by byl v rozporu s právem EU, protože odpad lze považovat za „zboží“. Usiluje však alespoň o zákaz dovozu odpadu z nečlenských států EU. Věc se řeší v souvislosti s nalezením velkého množství nelegálně skladovaného odpadu v zemi a také poté, co Itálie zadržela loď naloženou odpadem, který směřoval do Bulharska. (Krassen Nikolov| EURACTIV.bg)
///
BUKUREŠŤ
Změna volebního zákon? Vláda plánuje předložit parlamentu změnu legislativy pro místní volby a obnovit druhé kolo volby starostů. Kabinet však v zákonodárném sboru nemá potřebnou většinu. Opoziční strany navíc prohlašují, že chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. (EURACTIV.ro)
///
LUBLAŇ
Obnovení šestiměsíční branné povinnosti? Opoziční strana SDS (EPP) navrhla vrátit povinnou vojenskou službu pro 17leté muže, která by trvala 6 měsíců. Branná povinnost byla v zemi zrušena v roce 2003, podle SDS však její navrácení zajistí, že vojenské hrozby budou včas odhaleny. Zároveň se tím může zvýšit patriotismus, národní uvědomění a psychofyzická připravenost.
Přezkum jaderné energie. Vláda ve čtvrtek přezkoumala svůj program pro ukládání radioaktivního odpadu a využité jaderné palivo z jaderné elektrárny Krško, kterou společně vlastní Slovinsko a Chorvatsko. Informovala o tom tisková agentura HINA. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Rekordní investice v Srbsku. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) loni v Srbsku investovala 516 milionů euro, z toho nejvíce v soukromém sektoru a zelené ekonomice. EBRD zároveň podpořila více než 20 nových projektů a zaznamenala nejvyšší míru investic od doby, kdy se země v roce 2001 stala jejím členem. (EURACTIV.rs)
///
SARAJEVO
„Jsem Tito!“. Vysoký představitel Bosny a Hercegoviny Valentino Inzko a srbský prezident Milorad Dodik se zúčastnili recepce u příležitosti pravoslavných Vánoc, i když spolu nemluvili měsíce. Věc se ještě zkomplikovala poté, co se Dodik otázal Inzka na důvod jeho přítomnosti, načež mu Inzko rychle odvětil „Jsem Tito“ s odkazem na bývalého jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///