„Realita je taková, že Evropská unie je spolkem 27 zemí, zatímco Británie je jen jedna země. Máme populaci a trh se 450 miliony lidí, u Spojeného království je to asi 60 (milionů). Takže kdyby to byly dva týmy, které proti sobě nastupují ve fotbale, kdo by podle vás měl silnější tým?“ komentoval Varadkar blížící se obchodní jednání v interview na BBC.Delighted to be back in Dublin. Good catch-up with @LeoVaradkar, @HMcEntee and team. Productive exchanges with stakeholders. On route now to Belfast – looking forward to meeting @moneillsf & @DianeDoddsMEP in Stormont. Speaking later @QUBelfast later – be sure to tune in! 🇪🇺 pic.twitter.com/HrWwVQ26io
— Michel Barnier (@MichelBarnier) January 27, 2020
Jedna celistvá dohoda
Podle irského premiéra nebude EU bez Británie příliš otevřená případné snaze dojednávat nové partnerství systémem „kousek po kousku“. O takovémto vývoji se v posledních týdnech spekuluje zejména kvůli obavám, že do aktuálně stanoveného termínu na konci roku nebude možné uzavřít všeobjímající dohodu. „Tohle připomíná výroky o obsazení dvou židlí najednou, jako říct ‚pojďme uzavřít obchodní dohodu v oblastech, kde máme výhodu, ale ne v těch oblastech, kde ji nemáme‘,“ reagoval Varadkar. Výsledné uspořádání podle něj „bude muset být vyčerpávající“. Podle reportéra britského listu The Times Olivera Wrighta je nicméně nutné Varadkarovy komentáře vnímat v kontextu kampaně před parlamentními volbami, které Irsko čekají 8. února. Na snaze uzavřít jednu komplexní dohodu se včera podle informací ČTK shodli velvyslanci členských zemí, kteří v Bruselu debatovali o výchozí pozici Evropské komise pro nastávající jednání. EU by se podle nich měla snažit vyjednat celistvou smlouvu zahrnující i některá očekávaně sporná témata jako je například rybolov. Jeho regulace bude důležitá zejména pro Francii, Belgii nebo Dánsko. Automobilový průmysl bude zase klíčový pro východoevropské země nebo Německo. Jak upozornil EURACTIV.com, budoucí obchodní jednání tak mohou ohrozit dosavadní jednotu Unie ve vztahu k brexitu.EU se připravuje na jednání o budoucím partnerství s Británií. Čas a priority budou hrát důležitou roliBarnier má unijní diplomaty seznámit s návrhem vyjednávacího mandátu pro Komisi ve středu. Zástupci členských zemí hovoří o tom, že by jej mohly státy schválit do konce února (zřejmě do 25. února). To je podmínkou oficiálního začátku jednání.
Britská pozice
Britská vláda chce po brexitu dosáhnout ekonomického partnerství bez cel a bez limitů na výměnu zboží, zároveň odmítá variantu prodloužení vyjednávacího období za konec letošního roku. Druhá strana avizuje, že úroveň přístupu Británie na jednotný trh EU bude záviset na závazcích, které Londýn učiní ohledně pokračujícího dodržování jeho pravidel. „Vezmeme si zpět kontrolu nad našimi vodami pro rybaření,“ řekl dnes médiím mluvčí britského premiéra Johnsona, čímž předeslal, který bod bude pravděpodobně jednou z hlavních bitev při nadcházejícím vyjednávání. To za britskou stranu povede jeden z Johnsonových klíčových poradců David Frost, který v rozhovorech o brexitu zastupuje Londýn od loňského léta. Johnsonův mluvčí také oznámil, že dosavadní velvyslanec Británie při EU Tim Barrow zůstane hlavním britským diplomatem v Bruselu i po brexitu.Unijní varování
Barnier také včera v projevu na univerzitě v severoirské metropoli Belfast prohlásil, že lhůta pro vyjednání dohody o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií po brexitu je extrémně krátká. Dohodu o budoucích vztazích by měli Londýn a Brusel vyjednat v následujícím přechodném období, které ovšem bude trvat jen do konce letošního roku.Podle EURACTIV.com může na samotné vyjednávání zbýt pouze 40 dní. Začít se bude moci až na přelomu února a března po uložení mandátu členskými státy Komisi, skončit by se mělo v říjnu, aby po zbytek roku mohla probíhat ratifikace a vše bylo dokončeno k 31. prosince. Jistou pomocí by podle Barniera mohlo být ustavení zhruba 10 paralelních „vyjednávacích stolů“. Barnier zdůraznil, že Evropská unie nikdy neustoupí v otázce celistvosti svého jednotného trhu. Británie podle něj podcenila, jaké dopady bude odchod z bloku mít. Je zcela zřejmé, že bude mít negativní následky. Klíčové nyní bude, jak se Londýn postaví k dodržování unijních standardů a norem. „Protože Británie nemůže očekávat kvalitní přístup na náš vnitřní trh, když bude trvat na tom, že nám bude konkurovat státní hospodářskou pomocí a (nízkými) standardy v sociální oblasti a oblasti životního prostředí,“ zdůraznil. Jedním z takových sporných bodů může být přeshraniční uhlíková daň. Zatím ale není stále jasné, jak se Londýn postaví k unijním standardům.“I will also always have profound respect for the #UK […] That is why at the beginning of this new chapter of European history, I would really like to wish the UK well.”
— Michel Barnier (@MichelBarnier) January 27, 2020
It was a pleasure to speak @QUBelfast this evening:https://t.co/RUDge0Rqpi#Brexit pic.twitter.com/G3xBLYgqXm
Evropská komise chce systém kontrol plnění budoucích dohod s BritániíJednání o budoucích vztazích budou podle Barniera „obrovskou výzvou“. Za čtyři dny opustí Británie po letech sporů Evropskou unii a podle unijního vyjednavače začnou „tikat nové hodiny“. Prvním únorem totiž začne do konce roku platit přechodné období, v němž budou dál ještě platit stávající pravidla, Británie už ale jako země mimo EU nebude účastna při rozhodování a debatách zemí evropského bloku. Do konce června bude pro Londýn ještě teoreticky možné požádat EU o prodloužení přechodného období a tedy také lhůty k rozhovorům o tom, co bude po jeho konci, premiér Boris Johnson to ale dlouhodobě odmítá.
Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody