Belgický premiér Bart De Wever dnes ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady Belgie ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje, řekl De Wever novinářům. Belgie chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
„Zatím jsem ani neviděl právní základ pro toto rozhodnutí,“ řekl De Wever. Zmínil, že jeho země má tři podmínky.
Zaprvé požaduje, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil belgický premiér.
Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl De Wever.
Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států. „Všechny země se zmraženými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí. Pokud se podaří splnit podmínky, mohou podle De Wevera jednání pokračovat. „Pokud ne, udělám vše, co je v mých silách, abych toto rozhodnutí zastavil,“ řekl.
Evropská komise před několika dny představila plán, který podle ní umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Předseda Evropské rady António Costa doufá, že by summit některé obavy mohl rozptýlit.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, řekla na počátku měsíce na neformálním summitu v Kodani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Komise tehdy šéfům států a vlád plán představila.
Princip věci je přitom podle zástupců Komise v zásadě jednoduchý. Na počátku ruské války na Ukrajině držel Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvízla v Euroclearu kvůli sankcím EU spuštěným vůči Moskvě po začátku její agrese vůči Ukrajině. Euroclear přitom nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky.
Záměr EK spočívá v tom, že by Euroclear namísto toho investoval do bezkupónových dluhopisů vydaných Evropskou komisí se zárukami od vlád EU či později z unijního rozpočtu. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí takzvané reparační půjčky Ukrajině. Ukrajina by ji splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska zajištěných na základě budoucí mírové dohody. Ukrajině by to umožnilo prostředky utratit již nyní, aniž by musela čekat, až Moskva zaplatí.