Změny klimatu způsobené lidskou činností ohrožují jejich budoucnost. Myslí si to 84 procent Čechů. Devět z deseti Čechů se navíc domnívá, že bez snižování emisí českou krajinu neochráníme.
Průzkum agentury STEM ukázal, že Češi nejsou takoví „klimaskeptici“, jak se na první pohled zdá. Většina z nich (84 procent) totiž souhlasí s názorem, že klimatické změny způsobené člověkem ohrožují jejich budoucnost.
„Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu,“ uvedl analytik STEM Nikola Hořejš. Dodal však, že celkový postoj veřejnost ke klimatickým otázkám je zatím proměnlivý. „Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit,“ vysvětlil Hořejš.
Odklon od uhlí nebude jednoduchý. Podepíše se na celé ekonomice i společnosti
Agentura STEM zveřejnila průzkum den před zveřejněním tzv. evropského klimatického zákona. S jeho přijetím se EU zaváže k tomu, že bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Znamená to, že EU bude po roce 2050 produkovat jen takový objem emisí uhlíku, který je schopná odbourat.
Průzkum však ukázal, že česká veřejnost se v této problematice příliš neorientuje. Více než polovina (53 procent) dospělých se s termínem „uhlíková neutralita“ vůbec nesetkala. Týká se to i osob, které se o téma ochrany klimatu zajímají. Češi přesto princip uhlíkové neutrality podporují. Na otázku, zda souhlasí s tím, že by se Česko mělo snažit vyprodukovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich je schopné neutralizovat, totiž 79 procent z nich odpovědělo kladně.
Pokud Evropa nedodrží klimatické cíle, musí očekávat více lesních požárů nebo intenzivnější povodně
Z průzkumu zároveň vyplývá, že v české veřejnosti panuje obava o dopadech „zelené“ transformace na český průmysl. Týká se to zejména věkové skupiny 60+, která prosazuje ochranu současných pracovních míst v průmyslu. U osob mladších 30 let je poměr takových lidi nižší. „Jedná se tedy do jisté míry o jiny generační pohled na problematiku ochrany pracovních míst. Mladí lidé by spíše zaváděli nové technologie, robotizaci a digitalizaci,“ upřesňuje analytička STEM Michaela Trtíková Vojtková.
Málo obnovitelných zdrojů, závislost na uhlí a špatné silnice. Komise vystavila Česku vysvědčení