Evropští lídři – s výjimkou maďarského – se na summitu v Bruselu shodli na závěrech k Ukrajině, ale finální dohoda o ambiciózním „reparačním“ úvěru krytém ruskými zmrazenými aktivy padla. Hlavním odpůrcem je Belgie, která trvá na sdílení právních a finančních rizik mezi všemi státy.
Odsouhlasený závěr tak lídři EU oproti původnímu návrhu výrazně změkčili a místo konkrétního návrhu na využití ruských aktiv pouze zadali Evropské komisi úkol předložit „co nejdříve“ varianty další finanční podpory pro Ukrajinu.
Do závěrů se dostala věta, že „v souladu s právem EU mají zůstat ruská aktiva zmrazena, dokud Rusko neskončí válku agrese proti Ukrajině a nekompenzuje ji za škody způsobené válkou“.
Původní ambicí bylo dohodnout se na zajištění reparační půjčky pro Kyjev v hodnotě zhruba 140 miliard eur, která se měla opírat právě o ruská aktiva. Belgie, kde sídlí finanční instituce Euroclear a kde je soustředěna většina aktiv Ruské centrální banky, požaduje, aby se EU podělila o veškerá rizika plynoucí z možných právních kroků a odvet Moskvy. Čtvrteční debata ale belgického premiéra Barta De Wevera nepřesvědčila. K tématu se mají lídři vrátit na prosincové Evropské radě.
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantz popsala atmosféru jako náročnou. „Byla to docela intenzivní diskuse,“ uvedla. „Dnešní rozhodnutí bylo pověřit Komisi, aby se vrátila s návrhem. V této fázi nejsou k dispozici žádné další přesné podrobnosti,“ vysvětlila.
Závěry summitu tak drží jednotnou politickou linku podpory Ukrajině, ale bez průlomu v otázce financování.