Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.
Politika Východního partnerství (VP) spatřila světlo světa v roce 2009 a měla za úkol prohloubit politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a šesticí zemí východní Evropy a Asie – Ukrajinou, Moldávií, Běloruskem, Arménií, Gruzií a Ázerbájdžánem. „Partnerství se rozvíjí v souladu se zájmy, ambicemi a pokrokem každého z partnerů, umožňuje diferenciovaným, ale flexibilním a inkluzivním způsobem společně řešit sdílené a globální výzvy a podporovat regionální integraci,“ píše Evropská komise. Politika Východního partnerství se obecně považuje za jeden z velkých úspěchů EU.
Politické cíle VP posledních let se řídí především programem či iniciativou nazvanou 20 cílů pro rok 2020, odsouhlasenou v roce 2017. Jednotlivé prioritní oblasti se soustředí na ekonomickou spolupráci, rozvoj občanského sektoru či infrastruktury, posilování principů právního státu a nezávislé justice, boj proti korupci a organizovanému zločinu a podobně. Evropská komise pokrok zemí postupně monitoruje.
Na začátku sestavování nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové v loňském roce to vypadalo, že agenda Východního partnerství stojí mimo její zájem a priority. „Východní partnerství jako politická priorita ustupuje do pozadí. První nástin politického programu nové předsedkyně, který poskytla poslancům Evropského parlamentu před hlasováním o své nominaci, východní sousedství ani Rusko nezmiňuje ani jednou,“ podotkla v září loňského roku Věra Řiháčková z think-tanku EUROPEUM. Situace se však později začala měnit a agenda se v lednu objevila mezi klíčovými tématy, kterým se Komise plánovala věnovat v prvních měsících svého fungování.
Jak upozornil ve svém článku EURACTIV.com, země VP disponující asociační dohodou s EU, tedy Ukrajina, Gruzie a Moldávie, vyzvaly Unii ke zvýšení ambicí ve vzájemné spolupráci s východem. Do budoucna by se jim líbila například sektorová integrace v dopravě či energetice, nebo rozšíření čtyř unijních svobod volného pohybu i na jejich území. V jejich výzvách je podpořil i Evropský parlament.
Nové politické cíle zveřejněné 18. března 2020 vyplynuly podle Komise ze „strukturované konzultace o budoucnosti Východního partnerství, která proběhla v roce 2019 za široké a inkluzivní účasti členských států, partnerských zemí, organizací občanské společnosti, akademické obce, podniků a finančních institucí.“