Lídři zemí EU se přou o ekonomická opatření proti koronaviru. Podporu nemají koronabondy ani pomoc z ESM

Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální „koronové“ dluhopisy. Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh. Videokonference, která měla podle představ šéfa Evropské rady Charlese Michela ukázat jednotu unijních lídrů v těžké době, se kvůli sporům o ekonomické stimuly protáhla na téměř trojnásobek plánovaných dvou hodin. Italský premiér Giuseppe Conte odmítl podpořit původní návrh závěrečného prohlášení a chtěl do textu prosadit zmínku o společných dluhopisech eurozóny, které by sloužily k financování boje proti šířící se pandemii a jejím následkům.

Face a la crise qui frappe l'Europe et le monde et ses conséquences économiques et sociales, il fallait agir rapidement sur un plan de relance.

C'est aussi en coopérant tous ensemble, unis et solidaires, que nous pourrons en sortir. Aucun pays ne remportera cette bataille seul. pic.twitter.com/heHknMj8r9

— António Costa (@eucopresident) March 26, 2020

„Musíme zareagovat inovativními finančními nástroji,“ řekl premiér koronavirem zdaleka nejpostiženější evropské země Conte podle prohlášení svého úřadu. Během videokonference však se svým požadavkem neuspěl. Ani využití ESM ani emise evropských dluhopisů se nakonec v závěrečném prohlášení neobjevila a bude předmětem debaty členů euroskupiny. Návrhy, které mají připravit ministři eurozóny, by podle prohlášení měli zohlednit bezprecedentní povahu šoku způsobenou nákazou COVID-19.

Lídři EU vyzvali k přípravě opatření na podporu ekonomiky, na jejich podobě se ale úplně neshodli

Bitva o koronabondy

K emisi koronavirových dluhopisů vyzvali Michela už ve středu lídři devíti zemí platících eurem, mezi nimiž byla vedle Itálie i Francie, Španělsko, Belgie, Lucembursko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko a Irsko. Nástroj by podle nich měl mít dostatečný objem a poskytovat dostatečně dlouhodobé financování jak pro současné potřeby zdravotnictví, tak pro oživení ekonomik v době po krizi. Fiskálně odpovědné země jako Německo či Nizozemsko nebo severské země se však postavily proti. „Řekli jsme, že ze strany Německa a dalších zemí toto není pohled, který bychom sdíleli,“ sdělila německá kancléřka Angela Merkelová novinářům po jednání. Jak informoval EURACTIV, nizozemský premiér Mark Rutte po summitu uvedl, že emise společných dluhopisů by byla „překročením Rubikonu“, protože by z eurozóny vytvořila „transferovou unii“, se kterou Maastrichtská smlouva nepočítá. „Nedovedu si představit, za jakých okolností bychom mohli změnit naši pozici,“ dodal Rutte.

Společný nákup ochranných prostředků se vyplatí, myslí si Merkelová. Solidarita je pro EU nezbytná, dodává Macron

V ekonomické části tak bez ohledu na virtuální podobu summitu i okolnosti krize ožily tradiční fiskální spory mezi severními a jižními státy eurozóny. Merkelová po jednání podotkla, že by pomoc ze společných peněz nejraději viděla prostřednictvím záchranného fondu ESM (Evropský stabilizační mechanismus). Šéf euroskupiny Mario Centeno tento týden po jednání ministrů financí řekl, že by fond mohl poskytnout zemím úvěry až do výše dvou procent hrubého domácího produktu. Ani na této možnosti se však lídři zcela neshodli a pověřili ministry financí, aby do dvou týdnů přišli s novými návrhy. Sporným bodem v této věci byla zejména podmíněnost využití ESM. Zvláště italskému premiérovi se nelíbil návrh Německa či Nizozemí, aby dohoda obsahovala přesné podmínky, které by musel stát ucházející se o pomoc z ESM, splnit.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Shoda na pokrizovém plánu

Lídři se během videosummitu dokázali shodnout alespoň na dalších oblastech společné reakce na pandemii jako je solidarita při sdílení ochranných prostředků, urychlení provozu na kontrolovaných hranicích či rychlejší návraty občanů EU z mimounijních zemí. Státníci také vyzvali Brusel, aby připravil strategii pro dobu po krizi, aby od přijatých omezení členské země ustupovaly koordinovaněji, než je zaváděly. Podpořili zejména opatření na udržitelný růst, včetně digitální transformace a zelené tranzice. Zelená opatření přitom nebyla v původním návrhu závěrečného prohlášení. EURACTIV.com k tomu připomenul, že Polsko či Česko se právě v době koronavirové krize snaží distancovat od Zelené dohody, klíčové agendy nynější Komise Ursuly von der Leyenové.

Komise přiznává, že koronavirová krize může ovlivnit Zelenou dohodu pro Evropu