Čtyři hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu (EP) požádaly předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyen, aby provedla zásadní změny v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU, jinak hrozí jeho zamítnutím.
Europoslanci z lidovecké, socialistické, liberální a zelené frakce zaslali von der Leyen žádost písemně, redakce má dopis k dispozici. Po Komisi chtějí, aby přišla s upraveným návrhem. V návrhu rozpočtu jim vadí zejména nový systém tzv. národních regionálních plánů partnerství, které se mají stát jedinou dotační obálkou pro členské státy. „Evropský parlament nemůže přijmout tento návrh jako základ pro zahájení jednání,“ píší europoslanci v dopise.
Jak uvedla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, EPP) je to poprvé, co se něco takového v EU stalo.
Europoslanci v dopise hrozí, že pokud Komise nepředloží upravený návrh dlouhodobého rozpočtu, Evropský parlament nebude pokračovat ve vyjednávání. Podle Nerudové na to má unijní exekutiva čas do poloviny listopadu.
Revoluce v rozpočtu EU: Kolik peněz kam zamíří a na co si přijde Česko
„Komise představila rozpočtový polotovar, kterému chybí ambice, protože s ohledem na inflaci a na to, kolik budou stát splátky pandemických půjček, zůstává fakticky na stejné úrovni jako dosud,“ komentovala dopis Nerudová, která je stejně jako von der Leyen členkou evropských lidovců. Česká europoslankyně je zároveň zpravodajkou jedné z částí rozpočtu, má na starosti takzvané nové vlastní zdroje, tedy návrhy na další příjmy do rozpočtu.
Podle europoslanců by systém národních regionálních plánů vedl hned k několika negativním důsledkům.
Velké obnosy předem nepřidělených evropských peněz by podle nich vedly k fragmentaci a nedostatečné předvídatelnosti ve financování, nepokryly by všechny kategorie regionů a mohly by narušit jednotný trh EU. Předvídatelnost snižuje podle europoslanců také sloučení vícero politik do jedné obálky v podobě národního plánu – zejména té zemědělské a kohezní.
Další výtka se pak týká role regionů a Evropského parlamentu. Tu by v očích europoslanců systém národních regionálních plánů oslabil. Regiony by měly na úkor států menší slovo v rozdělování prostředků a Evropský parlament menší kontrolu nad jejich efektivních využíváním. Jako problematickou vnímají europoslanci také podmíněnost plánů po vzoru Fondu obnovy. Peníze by členské státy získávaly až na základě postupného plnění milníků stanovených cílů. V tomto systému by chyběl dohled Evropského parlamentu, obávají se proto, že „brání řádnému auditu a kontrole při využívání fondů EU“. Celkově chce mít Parlament větší slovo, než jaké mu zajišťuje návrh Komise. „Evropský parlament by měl být zapojen do schvalování a úprav plánů členských států a i do rozhodování o programování flexibilních částek a úprav podle měnících se potřeb nebo nových priorit,“ uvádí europoslanci v dopise.
Tím, že návrh omezuje roli regionů a samotného Evropského parlamentu tak podle Nerudové „otevírá prostor pro možné zneužívání evropských prostředků některými vládami, které díky němu získají větší volnost při jejich přerozdělování,“ uvedla. „A dobře víme, jaké to může mít důsledky v Maďarsku, na Slovensku nebo potenciálně i v České republice,“ dodala Nerudová.
Podle mluvčího Evropské komise je unijní exekutiva připravena Evropskému parlamentu naslouchat. „To, co se nyní odehrává je konktruktivní výměna (názorů),“ dodal na dotaz novináře ohledně europoslaneckého dopisu. Mluvčí potvrdil, že Komise dopis obdržela a nyní se věnuje jeho obsahu. Zda ovšem hodlá unijní exekutiva přehodnotit národní regionální plány mluvčí nezodpověděl. „Dnes nebudeme spekulovat o jednotlivých elementech návrhu,“ řekl pouze.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč) letos v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem flexibilnější a také ambicióznější. Aby mohl takzvaný víceletý finanční rámec vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Z Evropského parlamentu se ozývala kritika návrhu hned po jeho zveřejnění. Rumunský europoslanec Siegfried Murešan z nejsilnější frakce EPP, který je jedním ze dvou zpravodajů pro víceletý rozpočet, v rozhovoru s ČTK uvedl, že nesouhlasí s výší rozpočtu, ale ani s tím, kolik financí má být určeno například pro zemědělce, na kohezní politiku a rovněž na podporu konkurenceschopnosti EU.