ZÁPAD
PAŘÍŽAmazon musí omezit prodej zboží. Soud v Nanterre nařídil společnosti Amazon, aby omezila prodej pouze na potraviny, hygienické zboží a zdravotnické výrobky, a to dokud nebudou vyhodnocena epidemiologická rizika její činnosti. Za každý den neplnění tohoto nařízení hrozí Amazonu pokuta 1 milion eur. Francouzské odbory několik týdnů upozorňovaly na nedostatečná opatření, která internetový gigant přijal na ochranu svých zaměstnanců, a tlačily na přerušení jeho provozu. (EURACTIV.FR)BERLÍNNárůst počtu nakažených se podařil zpomalit, nikoliv zastavit. Předseda Institutu Roberta Kocha, Lothar Wieler, na včerejší tiskové konferenci (14. dubna) varoval před příliš optimistickým hodnocením přijatých opatření. „Zatím nelze hovořit o zastavení nárůstu počtu nakažených. Zaznamenáváme pouze zpomalení,“ uvedl. Jelikož se nepodařilo potvrdit, že křivka bude v blízké době klesat, vyzval prozatím Wieler občany k respektování pokynů spolkové vlády. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)VÍDEŇRakousko otevírá první obchody. Rakouská vláda v úterý spustila „rozvolňovací“ strategii představenou minulý týden a dovolila opětovně otevřít vybrané obchody. Jedná se o malé prodejny (do 400 m2) a hobby markety. Někteří kritici se obávají, že by to mohlo vést k novému nárůstu infikovaných. Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober (Zelení) na tiskové konferenci uvedl, že míra denního nárůstu případů se mezi pondělím a úterým dostala na rekordně nízkých 0,8 %. Ve středu vláda představí upravená pravidla omezení – pravděpodobně mírnější – pro sportovní a kulturní akce. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)BRUSELVe francouzských stopách? Belgická bezpečností rada by měla rozhodnout o tom, zda či na jak dlouho prodlouží současná karanténní opatření. Diskutuje se o 3. květnu, Belgie by se ale mohla vydat i francouzskou cestou. Ta počítá s opatřeními až do 11. května. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)SEVER
HELSINKYEurokomisařka vyzývá k podpoře rozvojových zemí. Jutta Urpilainenová, evropská komisařka pro mezinárodní partnerství, upozorňuje na hrozbu druhé vlny šíření infekce. „Nejenže má EU morální povinnost pomoci zemím v Africe, Latinské Americe a Asii, ale je to i v jejím vlastním zájmu,“ řekla Urpilainenová v úterý (14. dubna) v rozhovoru pro finské veřejnoprávní médium. „I kdyby krize v Evropě polevila a mohli bychom začít uvolňovat opatření, nebude zažehnána, dokud ji nebudeme chápat jako globální problém,“ připomenula eurokomisařka. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)STOCKHOLMKritika vlády. V úterý zveřejnilo 22 švédských výzkumníků, profesorů a doktorů otevřený dopis, ve kterém kritizují strategii vlády a úřadů. Podle autorů dopisu, který zveřejnily největší švédské noviny Dagens Nyheter, je vládní strategie pro boj s koronavirem příliš mírná, a proto požadují zavedení přísnějších opatření včetně zavření škol a restaurací. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)OSTROVY
LONDÝNLabouristé vyžadují plán. Vláda by měla ještě tento týden zveřejnit strategii, na základě které se budou postupně uvolňovat karanténní opatření. Požaduje to nový lídr Labouristické strany Keir Sarmer. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)DUBLINPrvní krok k nové vládě. Strany Fine Gael and Fianna Fáil se dohodly na společném programovém dokumentu, který by je mohl posunout o krok blíže k vytvoření koaliční vlády. Posun přichází po úterním jednání lídrů Lea Varadkara a Micheála Martina.Irská Komise pro ochranu dat (DPC) se zabývá platformou Zoom. Deník Irish Independent informoval o nové oblasti zájmu irské DPC. Komise v čele s Helen Dixonovou se v současnosti zabývá útoky třetích stran na americkou platformu Zoom, jejíž popularita významně narostla kvůli častější práci z domova. Organizace bezpečnostní rizika konzultuje s ostatními evropskými úřady pro ochranu dat. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)JIH
ŘÍMKoalice se na ESM neshodne. Italská vládní koalice je rozdělená v otázce využití zdrojů ze záchranného fondu eurozóny (ESM). Středolevicová Demokratická strana a středová Italia Viva chtějí z ESM vyčerpat až 36 miliard eur na pokrytí nákladů zdravotnické krize způsobené nemocí COVID-19. Protisystémové Hnutí pěti hvězd zůstává skeptické. Sám premiér Giuseppe Conte fond opakovaně označil za nedostatečný, a místo toho tlačí na vytvoření eurobondů. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)MADRIDNeblahá prognóza. Řada Španělů se po dvoutýdenní odstávce téměř celé ekonomiky vrátila do práce. Mezinárodní měnový fond mezitím zveřejnil neblahou prognózu, podle které se se španělská ekonomika propadne až o 8 %. Nezaměstnanost by se vlivem koronavirové krize měla vyšplhat na 20,8 %. (Jake Threadgould | euroefe.es)LISABONPředpovědi ekonomického poklesu. Ministr financí Mario Centeno varoval, že meziroční pokles ve druhém čtvrtletí bude „určitě čtyř až pětinásobně vyšší v porovnání s tím, o kolik kdy v historii HDP za jedno čtvrtletí kleslo“. Dosavadní maximum byl podle něj pokles o 4,3 % v roce 2012. Mezinárodní měnový fond portugalské ekonomice předpovídá 8% recesi a míru nezaměstnanosti v roce 2020 na hranici 13,9 %. V roce 2019 vzrostlo HDP o 2,2 % a míra nezaměstnanosti byla 6,5 %. (Lusa.pt)VISEGRÁD
VARŠAVAPoslanci budou jednat o omezení potratů a sexuální výchovy. Ve středu bude polský Sejm debatovat o legislativě, která by drasticky omezila potraty (ty jsou v Polsku až na tři výjimečné případy nelegální už teď) a sexuální výchovu ve školách. Návrh vyvolal značné kontroverze, kritici upozorňují nejen na ženská práva, ale také na to, že jej vláda předkládá v době pandemie. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)BRATISLAVA Správné načasování je všechno. Vláda chce příští pondělí (20. dubna) představit plán postupného otevírání některých odvětví. Premiér Igor Matovič dal jasně najevo, že toto rozhodnutí bude založeno na datech a radách epidemiologů, nikoli ekonomů. Podle prezidentky Zuzany Čaputové ale nejsou jejich názory zcela protichůdné a je potřeba naslouchat oběma stranám. Slovensko si také uvědomuje svou závislost na rozvoji velkých evropských ekonomik. Podle premiéra si tak nemůže dovolit dosáhnout vrcholu epidemie jindy, než jádro Evropy. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)PRAHAČesko má harmonogram. V pondělí 20. dubna se mají otevřít farmářské trhy, o týden později malé obchody mimo nákupní centra a v pondělí 25. května 2020 zoologické zahrady (pouze venkovní výběhy). Detailní harmonogram uvolňování opatření zveřejnila vláda po svém úterním jednání. „Tento plán jsme připravovali několik dní a jsme jednou z prvních zemí EU, která s ním přichází,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček hned na úvod očekávané tiskové konference, při které vláda celý harmonogram představila. Harmonogram se však neopírá o usnesení vlády. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)BALKÁN
SOFIEBulhaři se domů nevracejí. Podle slov premiéra Bojka Borisova se do Bulharska vrací kvůli koronavirové pandemii stovky tisíc Bulharů ze západní Evropy a USA. Z průzkumu portálu EURACTIV.bg založeného na oficiálních datech nicméně vyplynulo, že to není pravda. Od začátku nouzového stavu 13. března do 1. dubna se do Bulharska vrátilo zhruba 144 500 bulharských občanů. Problémem ale je, že za stejné období zemi opustilo 105 368 Bulharů. Pouze 754 osob, které pracovaly v zahraničí, se po svém návratu mezi 16. březnem a 3. dubnem registrovalo na pracovním úřadu. Pro porovnání, ve stejném období v loňském roce to bylo 808 lidí. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)BUKUREŠŤRumunští lidovci se nepřipojili k prohlášení o vyloučení Fideszu z EPP. Rumunská Národní liberální strana (PNL) nepodepsala výzvu třinácti středopravicových evropských stran, které požadují vyloučení strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána z Evropské lidové strany (EPP). Obávají se totiž možných sporů s maďarskou vládou, například v souvislosti s uzavřením hranic. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)LUBLAŇNový šéf rozvědky. Vláda jmenovala novým šéfem národní informační agentury SOVA právníka a bezpečnostního experta Janeze Stušeka. Předchozí šéf agentury rezignoval 17. března s tím, že nemá důvěru nového premiéra Janeze Janšy. Janšova vláda 15. května jmenuje také nového náčelníka generálního štábu slovinské armády. (Zoran Radosavljević | EURACTIV.com)ZÁHŘEBPředpověď MMF. Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu se chorvatská ekonomika do konce roku propadne o 9 %, což má být největší pokles mezi unijními ekonomikami. Pandemie koronaviru má velký dopad především na turismus, který je pro Chorvatsko klíčovým sektorem. Oživení ekonomiky a její růst o 4,9 % se čeká už příští rok. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr) ///Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.///K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.