Pandemie tvrdě zasáhla kulturu. Je čas na její záchranu, vyzývají europoslanci

Koronavirová pandemie ochromila kulturní a kreativní průmysl. Evropské státy se pochopitelně soustředily nejprve především na ochranu veřejného zdraví. Europoslanci ale upozorňují, že by se nemělo zapomenout na kulturu a chtějí ji podpořit z unijních fondů. Z dat Eurostatu vyplývá, že v oblasti kultury pracuje devět milionů Evropanů a každý čtvrtý občan EU je umělcem nebo spisovatelem. Kultura totiž neznamená jen památky, muzea, galerie a divadla. Spoustu pracovních míst pojímá tzv. kreativní průmysl, tedy malé a mikro podniky věnující se kulturní činnosti. Jedná se také o umělce, spisovatele a kreativce na volné noze. Omezení veřejného života plynoucí z koronavirových opatření činnost sektoru téměř ze dne na den zastavila a škody narůstají. „Ekonomické i provozní dopady na kulturní sféru v souvislosti s vládními opatřeními v boji s koronavirem jsou enormní,“ uvedl Petr Prokop z výzkumného týmu Katedry produkce DAMU, který ve spolupráci s Katedrou Arts Managementu Vysoké školy ekonomické (VŠE) pracuje na výzkumu dopadů koronavirové pandemie na českou kulturu. Poslanci z výboru Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) tak vyzvali Komisi a členské státy, aby reagovaly také na potřeby kultury. Podle členů výboru se EU nyní musí zasadit o to, aby na finanční podporu dosáhli s ohledem na jejich specifika lidé pracující v kultuře, kreativním průmyslu, ale i v médiích, která v důsledku pandemie přišla o značnou část zisků z reklam a inzerce. Europoslanci Komisi žádají, aby navýšila finance plynoucí do oblasti kultury z unijních fondů.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), která je členkou zmiňovaného kulturního výboru, upozornila na to, že Evropská unie sice v této oblasti nemá příliš silné pravomoci, kulturu z pomoci ale nelze vynechat. „Všichni lidé, kteří tvoří a obohacují náš život krásou a radostí potřebují dnes podpořit. V dobách prosperity významně přispívali do ekonomiky a s úderem pandemie ztratili přístup k pravidelným příjmům,“ uvedla pro EURACTIV.cz europoslankyně.

Pomoc EU a dík patří i umělců, díky kterým je karanténa trochu snesitelnější #EuropeAgaistCovid19 #CreativeEurope #Culture https://t.co/T7IxE4Pq9N prostřednictvím @Europarl_EN

— Michaela Šojdrová I Evropanka z Kroměříže (@msojdrova) April 29, 2020

Podpora poputuje z dotací, jejich rozdělení je ale na členských zemích

Evropská unie v praxi nemůže rozhodovat například o úlevách, jako je odložení platby daní, může ale upravit již existující finanční programy, a uvolnit tak peníze, které měly být původně využity jinak. V případě kultury se jedná dotační program Kreativní Evropa. Jeho součástí je ale také záruční fond fungující na bázi půjček pro malé a střední podniky působící v oblasti kultury a kreativního průmyslu. Podle europoslankyně Šojdrové mohou být v dnešní mimořádné situaci tyto prostředky uvolněny a mohly by přinést sektoru až 600 milionů eur. Právě Kreativní Evropa je jedním z mála centrálně řízených programů EU, ze kterého se Česku daří ve větší míře čerpat. Komise program Kreativní Evropa v reakci na koronavirovou krizi upravila, prodloužila například termíny podání žádostí pro některé dotační výzvy. Co se týče již schválených projektů, které byly kvůli pandemii zrušeny nebo odloženy, o dotace na již zaplacené náklady by organizátoři neměli přijít. Projekty mohou být případně pozměněny tak, aby je bylo v současné době možné uskutečnit, a to například přesunem aktivit do online prostředí.

Míra spolufinancování ze strany EU poklesne. Najdou se peníze ve státním rozpočtu nebo obecních kasách?

Evropský parlament už také schválil návrh Komise, který činí využívání zdrojů z evropských fondů flexibilnější. Podle europoslankyně Šojdrové taková změna pravidel pro strukturální fondy může zajistit financování kulturních akcí. Pomoci by podle ní měly také finance z tzv. balíčku investiční iniciativy pro reakci na koronavirus, dostat by se v jeho rámci mělo na osoby samostatně výdělečné činné podnikající v oblasti kultury. Šojdrová ale upozornila, že rozdělení podpory budou mít v obou případech na starosti členské státy. „To si musíme pohlídat tady u nás doma (…) Tato krize může být pro mnohé kreativce takřka likvidační, takže se snažíme (výbor EP pro kulturu a vzdělávání – pozn. red.) apelovat na příslušné národní orgány, aby na kulturu nezapomněly,“ dodala europoslankyně, která navrhla, aby Evropský parlament vyhlásil rok 2023 Evropským rokem kulturního dědictví. „Věřím, že by to pro celé odvětví mohla být zase další podpora a motivace,“ vysvětlila.

Vzniká masivní fond obnovy. Země EU si mají rozdělit biliony eur

Jak podporuje kulturu Česko?

Na národní úrovni se mezitím v otázce podpory české kultury vedou spory. Ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) původně usiloval o záchranný balíček ve výši 1,5 miliardy korun. Nakonec vláda pro kulturu schválila 1,07 miliardy korun. Finanční podporu mohou čerpat ale pouze takové organizace, které byly v posledních třech letech příjemcem dotací ministerstva kultury. Proti podmínce se ohradil majitel pražského divadla Brodway Oldřich Lichtenberg a vyzval ministra Zaorálka k rezignaci. „Pane ministře vyzýváme Vás k okamžitému odstoupení z funkce ministra kultury, protože jste svými kroky (…) rozhodl, že z částky 1 070 000 000 korun určené vládou na záchranu české kultury zasažené koronavirem nepůjde do nedotovaného sektoru ani jediná koruna,“ stojí v textu petice za ministrovo odstoupení. Podle informací serveru Aktuálně.cz se za ministrovy kroky naopak postavily Asociace nezávislých divadel či Asociace profesionálních divadel České republiky. Na nedostatečnou podporu českého kulturního sektoru upozorňují také opoziční poslanci. Mezi nimi je i Martin Baxa (ODS), který je předsedou podvýboru poslanecké sněmovny pro kulturu. „S lítostí navíc konstatuji, že takřka úplně opomíjí některé segmenty kultury, jako je například knižní trh,“ doplnil pro EURACTIV.cz poslanec, který považuje podmínku předchozího zapojení organizací do ministerských grantů za omezující. „I proto jsem navrhl, aby vláda vyčlenila 500 milionů korun na záchranu českého knižního trhu, které by měly pomoci knihkupcům, distributorům i nakladatelům. Ve vládním balíčku je pro tento klíčový sektor počítáno s 20 miliony korun, což je absolutně nedostačující,“ uvedl.

Česká vláda investuje do záchrany ekonomiky výrazně méně než ostatní evropské státy

Podle Baxy je zjevné, že kulturní sektor potřebuje více podpory. Mířit by přitom měla nejen do státních kulturních institucí, ale také do organizací jiných zřizovatelů, včetně těch soukromých. Ministerstvo kultury na dotaz redakce EURACTIV.cz, zda plánuje další podpůrná opatření, ať už ze státních či unijních zdrojů, neodpovědělo.