V důsledku opatření přijatých kvůli šíření koronaviru klesl počet žadatelů o azyl schopných dostat se do Evropy, pandemie by ale mohla dále destabilizovat Blízký východ a sever Afriky a tím donutit k cestě další migranty. Podle agentury Reuters to v nové analýze uvádí Evropský podpůrný azylový úřad (EASO).
Evropská komise by měla už brzy přijít s návrhem na úpravu unijní migrační politiky, která je už několik let předmětem interních sporů.
Za migrační krize v roce 2015 přišel do EU více než milion žadatelů o azyl, v posledních letech ale počty přijatých běženců výrazně klesly. Unie posílila kontroly, poskytla pomoc Turecku a Libyi, tedy klíčovým „tranzitním“ zemím, a loni už její vnější hranice podle údajů OSN překonalo jen něco přes 120 000 běženců.
Erdogan se bojí koronaviru mezi uprchlíky, říká odbornice na Turecko
S kolapsem mezinárodní dopravy způsobeným nemocí covid-19 imigrace znovu oslabila, přičemž EASO v březnu zaregistrovala zhruba polovinu žádostí o azyl ve srovnání s předchozím měsícem. Evropská pohraniční agentura Frontex zároveň hlásila výrazný pokles nelegálních přechodů hranic EU.
Nestabilní situace může znamenat nárůst migrace
Azylový úřad ale upozorňuje, že epidemie covidu-19 by mohly na Blízkém východě a v severní Africe způsobit nedostatek potravin, oslabit bezpečnost a posílit skupiny radikálů. To by prý mohlo znamenat „nárůst migrace spojené s azylem ve střednědobém horizontu“.
„U hlavních zemí původu žadatelů o azyl… je zranitelnost u rizik (včetně nemocí) střední až vysoká a zároveň slabá schopnost jim čelit,“ uvedl EASO. „Možné destabilizační dopady pramenící z epidemií covidu-19 mají potenciál na to ovlivnit budoucí azylové trendy,“ pokračuje zpráva.
Obavy z nového náporu běženců po uvolnění současných restrikcí už vyjadřují obzvláště jihoevropské země. Eurokomisařka pro vnitřní věci
Ylva Johanssonová plánuje v brzké době předložit návrh „migračního paktu“, který by alespoň částečně nahradil celkovou reformu unijního azylového systému.
EU posledních pět let promarnila, říká expertka na migrační politiku Bauerová
„Náš chystaný pakt o migraci a azylu… vychází z myšlenky, že migrace je normální…, že ji musíme zvládnout racionálně, společnou prací,“ řekla Reuters Johanssonová. Řada států včetně Česka zároveň při předběžných jednáních se zástupci EK dala najevo, že se nechce vracet k povinnému přerozdělování migrantů použitému jednorázově v roce 2015. Na stole je proto spíše dobrovolné přebírání zvláště dětských a mladých migrantů z řeckých ostrovů, k němuž se již přihlásila část členských zemí především ze západní Evropy.
