Evropská komise v dopise vyzvala vlády evropských zemí, aby na hranicích nedopustily „druhou vlnu nekoordinovaných opatření“ plynoucích ze snahy potlačit šíření nového koronaviru.
O výzvě dnes informovala agentura AP, která měla možnost nahlédnout do prohlášení adresovaného 27 členským zemím Evropské unie a vládě Británie.
Dopis odkazuje na situaci ze začátku pandemie nemoci covid-19, kdy evropské země včetně České republiky po rozšíření nákazy na severu Itálie jednostranně uzavíraly hranice pro cestující z rizikových oblastí a obnovovaly kontroly.
Po postupném uvolňování pravidel některé vlády restrikce nyní přijímají znovu, takže opět sílí obavy o volný pohyb po takzvaném schengenském prostoru, potažmo v celé Evropě.
„Jakkoli musíme zajistit, aby byla EU připravena na možný vzestup počtu případů covidu-19…, musíme se zároveň vyhnout druhé vlně nekoordinovaných opatření na vnitřních hranicích EU,“ cituje AP z vyjádření Komise.
„Znovuzavedení neefektivních restrikcí a interních hraničních kontrol je třeba se vyhnout. Odpovědí by mělo být spíše přijetí cílených, přiměřených a koordinovaných opatření, založených na vědeckých důkazech,“ píše se v dopise.
Roušky v letadlech budou povinné. Dohodly se na tom členské země EU
Omezení spojená s cestováním po Evropě aktuálně opět přibývají kvůli zhoršené epidemické situaci v Rumunsku či ve Španělsku. Dánsko má nyní na svém „červeném seznamu“ kromě uvedených dvou zemí také Andorru, Bulharsko a Lucembursko, zatímco Norsko minulý týden obnovilo povinnou karanténu i pro lidi přijíždějící z Česka.
Agentura AP k tomu poznamenává, že Belgie, která je sídlem Komise, omezuje cesty z několika západoevropských zemí a zakazuje svým občanům výlety do některých španělských regionů včetně Katalánska.
Z evropského seznamu bezpečných zemí zmizí Srbsko a Černá hora
Ohrožení schengenu
Analytici se kromě ekonomických dopadů nekoordinovaných restrikcí obávají také o budoucnost schengenského prostoru, neboť evropské země si podle nich začínají zvykat na jednostranné zavádění omezení na hranicích.
„Posílené hranice a kontrolní stanoviště by byly jen před pěti lety něčím nemyslitelným. Dnes se ovšem jednostranné obnovování hraničních kontrol a uzavírky na hranicích staly přijímanou součástí palety nástrojů členských zemí při přeshraniční krizi,“ hodnotí situaci výzkumný ústav Migration Policy Institute.
Schengenský prostor je v ohrožení. Kudy vede cesta z krize?
Vlády EU mohou režimy na svých hranicích zpřísňovat při hrozícím narušení veřejné bezpečnosti, přičemž jedním z přijatelných zdůvodnění jsou také obavy o zdraví obyvatelstva. Taková opatření ale mají být jasně vymezená a členové EU by o nich měli předem informovat.
Česká republika aktuálně drtivou většinu evropských zemí hodnotí jako oblasti s nízkým rizikem spojeným s nákazou koronavirem. Výjimkou je Rumunsko. Při cestách z této země se lidé musejí po vstupu na české území prokázat negativním testem na virus SARS-CoV-2, případně absolvovat karanténu.