Babiš: Sankce proti Bělorusku musí přijít rychle, hlavní roli by měla sehrát V4

Poté, co se v pátek ministři zahraničí EU na mimořádné videokonferenci shodli na uvalení sankcí proti Bělorusku, vyzval český premiér Andrej Babiš (ANO) Evropskou unii k tomu, aby byla v běloruské otázce akční. „Sankce musí přijít rychle,“ uvedl v neděli ve svém obvyklém videu. Unijní mistři zahraničí se v pátek na mimořádné videokonferenci Rady pro zahraničí věci EU (FAC) shodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka se má nyní začít s přípravou jmenného seznamu osob, jichž by se měly sankce týkat. Evropská komise podle něj také dostala pokyn, aby zvýšila podporu pro běloruskou občanskou společnost. Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Skeptické je naopak například Maďarsko. Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý.

Evropa odsuzuje tvrdý zásah proti protestujícím Bělorusům. Ve vzduchu visí možné obnovení sankcí

K uvalení sankcí, které by pro dotčené znamenaly zákaz vycestování do zemí EU a zmrazení evropského majetku, je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států na úrovni hlav států a vlád EU. Babiš už v pátek po dohodě s polským premiérem Mateuszem Morawieckým požádal představitele Evropské unie o urgentní svolání videokonference Evropské rady k situaci v Bělorusku. „Evropská unie má teď šanci být akční. Je dobře, že ministři zahraničních věcí na své úrovni rozhodli o sankcích, ale Evropa musí jednat rychle. Problém Evropy je, že se musíme všichni domluvit, to je jasné, ale nemáme čas,“ reagoval na výsledek jednání Rady Babiš. Předseda Evropské rady Charles Michel dnes oznámil, že se kvůli situaci v Bělorusku unijní lídři sejdou na mimořádném jednání Evropské rady už tuto středu. „Běloruský lid má právo rozhodovat o své budoucnosti a svobodně si zvolit svého lídra. Násilí proti protestujícím je nepřijatelné,“ uvedl na twitteru.

I will call a meeting of the members of the European Council this Wednesday 12h00 to discuss the situation in #Belarus

The people of Belarus have the right to decide on their future and freely elect their leader

Violence against protesters is unacceptable and cannot be allowed

— António Costa (@eucopresident) August 17, 2020

Visegrád v hlavní roli

Podle Babiše by v této otázce měla sehrát hlavní roli Visegrádská čtyřka, protože západní země Evropy nemají stejné zkušenosti. „Naši kolegové ze západu to nezažili. Neví, co je 68. rok či sametová revoluce. Bělorusové si zaslouží stejnou svobodu a demokracii jakou máme my, proto bychom je teď měli podpořit,“ dodal. Podle něj musí Unie Bělorusy podpořit k revoluci podle „modelu listopad 1989“, uvedl na twitteru.

V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Proto se v tom angažuju a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli. Víc v hlášení.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 16, 2020

O tamní situaci a sankcích už premiér hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, spojí se také se svým polským protějškem Morawieckým. Dění v Bělorusku probíral i s lídry unijních institucí, německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle českého premiéra musí někdo za Evropu jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Musíme dát najevo, že není možné, aby se stalo (v Bělorusku) to, co se stalo s Krymem nebo co se stalo u nás v 68. roce. A ty obavy tam jsou,“ upozornil Babiš s odkazem na anexi Krymu v roce 2014 a vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Putin totiž běloruskému protějšku přislíbil pomoc se zajištěním bezpečnosti země na základě smlouvy o vojenské spolupráci. Lukašenko však neupřesnil, jakou pomoc by Moskva Minsku konkrétně poskytla. „Evropa musí ukázat, že nebude jen vyzývat, ale že bude akční a nedopustí, aby se na schengenské hranici stalo něco absolutně nepřijatelného,“ dodal premiér. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) pak v neděli v České televizi řekl, že preferuje celoevropské sankce, pokud by ale jejich zavedení trvalo příliš dlouho, nevyloučil individuální akci České republiky.

Běloruské prezidentské volby se musí opakovat, prohlásil Babiš