Vodík má potenciál, jeho rozvoj ale naráží na zásadní překážku: extrémně vysokou cenu způsobenou přísnou evropskou regulací. V podcastu Evropa zblízka na to upozorňuje Veronika Vohlídková, ředitelka České vodíkové technologické platformy HYTEP.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Hlavním problémem jsou evropské delegované akty, které definují, co je „obnovitelný vodík“ a co „nízkouhlíkový vodík“. Pravidla jsou podle Vohlídkové nastavena tak rigidně, že v zemích s horšími klimaticko-geografickými podmínkami, jako je Česko, výrazně prodražují výrobu. Výrobní cena obnovitelného vodíku v ČR je tak řádově dvakrát až třikrát vyšší než ve státech bohatých na obnovitelné zdroje, jako je Španělsko nebo Dánsko, což odrazuje firmy od investic.
Evropské cíle jsou přitom velmi ambiciózní. Původní plány byly představeny v létě 2020 v rámci první evropské vodíkové strategie. Po ruské invazi na Ukrajinu se ale plán změnil – k původnímu cíli 10 milionů tun spotřebovaného vodíku do roku 2030 se v rámci strategie RePowerEU připočítalo dalších 10 milionů.
Existují obavy, že pokud nedojde ke změně evropské regulace, která výrobu zeleného vodíku prodražuje, mnoho členských států – včetně Česka – tyto cíle do roku 2030 nesplní.
Podle Vohlídkové je třeba se „porvat“ o zmírnění pravidel. Čas hraje klíčovou roli, protože v roce 2028 vyprší výjimky, které nyní Česko využívá.
Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jak se Evropě daří rozvíjet vodíkový trh?
- Ve kterých sektorech má vodík největší potenciál?
- Proč může být vodík zajímavý zejména pro Česko?
Poslouchejte v aplikacích, na YouTube nebo na webu:
Neunikla Vám minulá epizoda podcastu o tom, jak si vedou špičky EU po zhruba roce ve funkci? Rozebíráme v ní mimo jiné i českou stopu v unijních institucích – eurokomisaře Jozefa Síkelu.
V minulém vydání newsletteru jsme se pak podívali ještě na to, co má Síkela v roli komisaře pro mezinárodní partnerství zatím za sebou.
Co nás tento týden zaujalo?
Bitva o rozpočet zažehnána? Brojení europoslanců proti návrhu víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034 je zřejmě chtě nechtě u konce. Europoslanci nebyli spokojeni s celou řadou bodů v návrhu, hlavně tedy s tím, že Evropský parlament by měl v budoucnu ještě méně kontroly nad utrácením evropských peněz. Kritika se ale hrne ze všech stran – třeba od regionů nebo zemědělců (více ke kritice tady).
Komise pod tlakem připravila pár úprav, aby požadavkům Parlamentu vyšla vstříc. Ten totiž hrozil, že tento týden na plenárním zasedání návrh zablokuje a odmítne tak pokračovat ve vyjednávání. To se po ústupcích Komise nakonec nestalo a třeba takoví lidovci jsou nyní poměrně spokojení, jak jsme informovali v ranním newsletteru The Capitals (Ještě ho neodebíráte? Můžete tak učinit tady).
Ze zákulisí jednání se navíc ozývá, že tlačí i tradičně silná lobby zemědělců, která nechce v budoucnu méně dotací. A zdá se, že zažehnaná by mohla být i tato zemědělská bojová linie, protože Komise by pod tlakem mohla peněz přidat. Jinak můžeme vzhledem k minulým zkušenostem očekávat, že prostranství unijní čtvrti v belgické metropoli opět poznamenají salvy hnoje, hořících pneumatik, slámy a stop traktorů.
Zatímco některé bitvy se zdají být zažehnány, jiné se mohou v souvislosti s rozpočtem ještě rozhořet. Součástí návrhu víceletého finančního rámce je totiž také legislativa k tzv. novým zdrojům EU. V tomto případě se zřejmě do boje pustí členské státy, protože zejména ty už roky nové zdroje odmítají.
Komise zdrojů navrhla celkem pět:
- Podíl z výnosů ze systému obchodování s emisními povolenkami (ETS 1)
- Podíl z výnosů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)
- Nový odvod z nevybraného e-odpadu
- Tabákovou daň (TEDOR, 15 %). Více se dozvíte v tomto článku.
- Odvod pro velké firmy známý pod mediální zkratkou „korporátní daň“ (CORE)
Názory jsou ale napříč sedmadvacítkou velmi roztříštěné. A to nejen co se týče zavádění nových zdrojů obecně, ale i napříč jednotlivými navrženými možnostmi, kde získat tzv. „fresh money“. Tak například zatímco některé státy podporují, aby do společné kasy plynulo více peněz z ETS 1 (máváme na sever), jiné budou zřejmě proti (máváme severovýchodními sousedovi a taky domů). Když už jsme u Česka – to se dlouhodobě staví k novým zdrojům rozpočtu rezervovaně a je spíše zastáncem financování unijní kasy skrze příspěvky členských států podle hrubého národního příjmu.
Na zdroj, proti kterému by nemusely zaznít výraznější protesty z evropských zemí, aspiruje výnos z CBAM – známý také jako uhlíkové clo. Jenže ten podle Komise ročně hodí asi jen 1,4 miliardy eur, což zadluženou EU s válkou za zády rozhodně nevytrhne.
Zdroj: Evropská komise
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o peripetiích s novým rozpočtem EU:
- Aktivní Evropskou komisi:
- Summit G20:
Smuteční zpráva na závěr
Lidovecké dilema. V europarlamentu se možná schyluje k politickému pohřbu. Europoslanci z frakce Evropské lidové strany se totiž poprvé opřeli o hlasy krajní pravice, a to ve čtvrtečním hlasování, kdy schválili nemalé úlevy pro firmy v reportování o udržitelnosti. Zatímco krajně pravicová frakce Patrioti pro Evropu si mne ruce a chlubí se, jak se lidovci její podpory dožadovali, v europarlamentu zůstala hořkosladká pachuť a ve vzduchu visí otázka, zda tento krok nebyl posledním hřebíčkem do rakve už tak křehkého cordonu sanitaire. Tedy opatření, které má síly na kraji spektra – v tomto případě Patrioty – izolovat. Lidovci tak pootevřeli pomyslné dveře nové europarlamentní realitě a teprve budoucí hlasování ukážou, zda se mezi ně podařilo Patriotům vrazit nohu nebo se zase, alespoň na čas, zavřou.
Autor: DG MEME; Zdroj: Profil autora na síti BlueSky