POŽÁR UPRCHLICKÉHO TÁBORA
BERLÍN / PAŘÍŽPomoc dětským uprchlíkům. Po požáru v řeckém uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos se Německo a Francie dohodly, že přijmou 400 nezletilých uprchlíků bez doprovodu, kteří tam pobývali. Kancléřka Angela Merkelová podle svých slov doufá, že se další země přidají. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)ATHÉNYMoria prokletím migrační politiky EU. „Moria Evropě připomíná, že se musíme změnit. Je nepochopitelné, že stále nemáme jednotnou a komplexní migrační politiku,“ řekl místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas během návštěvy uprchlického tábora na ostrově Lesbos, kde úterní požár vše zničil, a zanechat tisíce lidí bez přístřeší. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)VÍDEŇPožáry v uprchlickém táboře Moria jsou zkouškou koalice. Koalice ÖVP a Zelených má již od počátku problém najít shodu v jedné klíčové oblasti, a to migrační politice. Nyní, kdy má Rakousko zaujmout postoj k požárům, které sužují přelidnění řecký uprchlický tábor Moria, vyšly rozpory znovu na světlo. Ministr zahraničí Alexander Schallenberg (nezávislý za ÖVP) v televizním rozhovoru ve středu (9. září) opět zdůraznil, že Rakousko nepřijme žádné z původních obyvatel tábora. Zelení o den později postoj koaličního partnera kategoricky odmítly. „S ÖVP neustále jednáme a pokračujeme ve vytváření tlaku,“ uvedla mluvčí Zelených pro zahraniční politiku Ewa Ernst-Dziedzic. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)ZÁPAD
LONDÝNUltimátum. Brusel dal Londýnu ultimátu – buď britská vláda stáhne návrh zákona o vnitřním trhu, který je v rozporu s brexitovou dohodou, nebo krachnou stávající jednání o nových obchodních vztazích. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)DUBLINMartin jedná s Von der Leyenovou. Irský premiér Micheál Martin je v úzkém kontaktu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Pro stanici RTÉ uvedl, že s předsedkyní konzultuje své obavy týkající se neúspěšných jednání mezi EU a Velkou Británií. Martina znepokojují zejména snahy Britů obejít brexitovou dohodu novým zákonem o vnitřním trhu. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)SEVER
HELSINKYUvolnění cestovních opatření. Po dlouhém dvoudenním jednání přišla finská vláda ve čtvrtek večer s upravenou koronavirovou strategií, což znamená, že opatření na hranicích budou méně přísná. Od 19. září mohou do Finska cestovat bez následné dvoutýdenní karantény občané ze zemí, které mají 25 a méně případů nákazy COVID-19 na 100 000 obyvatel. Dosud pravidla hovořila o osmi případech. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)JIH
LISABONStav pohotovosti. Portugalsko v úterý 15. září vyhlásí stav pohotovosti. Důvodem je rostoucí počet nakažených koronavirem. Zkrátí se otvírací doba obchodů a lidé se budou moci shlukovat maximálně v desetičlenných skupinkách. (Patrícia Dinis, Sónia Miguel and Pedro Morais Fonseca, Lusa.pt)ŘÍMNový lockdown nepřipadá v úvahu. Další kompletní lockdown země „nepřipadá v úvahu“, nechal se slyšet italský ministr zahraničí Luigi Di Maio s tím, že „premiér Conte tuto možnost také vyloučil“. „Přijatá opatření budou spoléhat na zodpovědnost Italů. Jsme jednou ze zemí s nejnižším počtem nakažených denně, a za to vděčíme zodpovědným italským občanům,“ dodal ministr. „Aby nebyla zapotřebí drastičtější opatření, musíme přinést další oběti v otázce roušek a společenského odstupu,“ řekl Di Maio. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)VISEGRÁD
VARŠAVADebata o právním státu. Evropský parlament bude v pondělí odpoledne debatovat o stavu vlády práva v Polsku. Tématem bude nejen kontroverzní justiční reforma, ale také LGBT-free zóny založené v některých polských regionech. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)BRATISLAVACo nám hrozí? Polovina Slováků souhlasí s tvrzením, že „západní společnost a její životní styl“ je „hrozbou pro jejich identitu a hodnoty“. Vyplývá to z dotazníkového šetření think-tanku Globsec, které se odehrálo v deseti východoevropských zemích. Průzkum dále ukázal, že USA představují hrozbu pro 53 % Slováků, EU pro 35 % z nich. Globsec dále upozornil, že ze všech zkoumaných národností jsou Slováci nejvíce náchylní k přijímání konspiračních teorii za pravdivé. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)PRAHARozdělená V4 kvůli běloruské opozici. Český předseda vlády Andrej Babiš se odmítl v rámci dnešního summitu premiérů V4 v Polsku oficiálně potkat s představiteli běloruské opozice, řekly Deníku N zdroje z Úřadu vlády. Jednání navrhli polští pořadatelé jako gesto solidarity, a dostalo se jim podpory také ze Slovenska, Babiš ale plány vetoval. Podle svých slov nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s postojem EU a nahrál běloruské propagandě. Dosud byl nicméně hlasitým podporovatelem svobodných voleb v Bělorusku a kritikem tvrdých kroků tamního režimu. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)BALKÁN
SOFIEZastavte fondy. Bulhaři opět demonstrovali proti vládě premiéra Bojka Borisova. Demonstrující se vydali i před budovu zastoupení Evropské komise, kde požadovali pozastavení evropských fondů vyčleněných pro Bulharsko. Dotování nezreformované země podle nich jen přispívá korupčnímu prostředí. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)BUKUREŠŤDaňové ztráty. Rumunsko mělo v roce 2018 největší mezeru ve výběru DPH v EU. Informovala o tom Evropská komise. Rumunským orgánům „uniklo“ 33,8 % příjmů z DPH, což je více než trojnásobek unijního průměru. Země tak ročně přichází o zhruba 6,6 miliardy eur. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)ZÁHŘEBMelounový protest. Europoslanec Ivan Vilibor Sinčić před sídlem vlády vyložil z dodávky hromadu vodních melounů. Protestní gesto mělo upozornit na problémy chorvatských farmářů. Podle Sinčiće budou „letos zničeny stovky tisíc dalších melounů a ostatního ovoce a zeleniny“, a to kvůli zaplavení chorvatského trhu dovozem, který je často horší kvality a systematicky ničí domácí produkci. Ministryně zemědělství Marija Vučkovićová označila akt za pouhou divadelní scénku. V návaznosti na to premiér Andrej Plenković požádal na vládním zasedání ministra vnitra, aby prověřil bezpečnostní opatření před vládní budovou. (EURACTIV.hr)BĚLEHRADVelká očekávání. Brusel očekává, že Srbsko bude jednat v souladu s cíli pro vstup do EU a že splní veškeré své povinnosti. Na dotaz europoslanců to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Srbsko podle něj potřebuje více sladit svou zahraniční politiku se strategiemi EU. (EURACTIV.rs betabriefing.com)K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.