Podle ekonomické prognózy Evropské komise bude oživení ekonomiky po dopadech pandemie proti dosavadním odhadům pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta. Optimističtější je Komise v podzimních odhadech letošního hospodářského propadu. Unijní exekutiva o devět desetin procentního bodu zlepšila letní odhad letošního hospodářského poklesu. Přesto se jedná o rekordní pokles dosahující 7,4 procenta. Prognóza na příští rok se od léta naopak o 1,7 bodu zhoršila.
Pro země, které používají jednotnou evropskou měnu euro, předpovídá unijní exekutiva na letošní rok pokles o 7,8 procenta. V příštím roce by ekonomiky těchto zemí v úhrnu měly vykázat růst o 4,2 procenta, což je ještě výraznější zhoršení odhadu než u celé sedmadvacítky.
„Druhá vlna pandemie přináší ještě více nejistoty a nabourává naše naděje na rychlé zotavení,“ prohlásil dnes místopředseda EK pro ekonomiku
Valdis Dombrovskis.
Společné zadlužení EU může být modelem pro budoucnost, zásadní je však vyřešit vlastní zdroje rozpočtu
Mimořádné riziko
Komise uvedla, že zlepšený výkon hospodářství členských zemí ve třetím čtvrtletí, kdy odezněla jarní omezení, bude mít pozitivní vliv na letošní čísla. Omezení nově zaváděná vládami většiny států se ale negativně projeví na růstu v příštím roce. Kvůli nejistému vývoji nákazy mají přitom předpovědi růstu na příští rok i na další léta „mimořádně vysoký stupeň nejistoty a rizika“, uvedla Komise.
Výrazný rozdíl bude podle Bruselu v dopadu krize na jednotlivé unijní země. Největší hospodářský propad očekává komise v jihoevropských státech, které na jaře nejvýrazněji zasáhla první vlna pandemie. Nejhůře na tom letos bude Španělsko, jehož hospodářství se propadne o 12,1 procenta, před Itálií (-9,9), Chorvatskem (-9,6) a Francií (-9,4). Českou republiku čeká pokles o 6,9 procenta, Slovensko ještě o šest desetin bodu hlubší. K méně zasaženým zemím bude patřit Německo jako největší unijní ekonomika, u níž Komise odhaduje pokles o 5,6 procenta.
Opět na poslední chvíli. Evropské unii hrozí provizorní rozpočet
České vyhlídky
Ačkoliv jsou odhady Komise v porovnání s dřívějšími prognózami optimističtější co do letošního propadu české ekonomiky, jiné je to v případě oživení v příštím roce. Podle Komise by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala v létě.
„Prognóza Evropské komise pro ČR se zdá prozatím mírně optimističtější, než činí současné odhady na trhu. To je patrně dáno tím, že prognóza je postavena na datech do 22. října, a v případě tuzemské ekonomiky tak ještě plně nezohlednila další zpřísnění ekonomických restrikcí z předminulého týdne, jelikož v té době již byly odhady prognózy hotové,“ uvedl hlavní ekonom ING
Jakub Seidler.
Výrazně se letos podle Komise zároveň zhorší stav českých veřejných financí. Jednak kvůli vládním programům na podporu ekonomiky, jednak kvůli výpadku části daňových příjmů.
K příčinám propadu české ekonomiky bude podle Komise patřit nižší spotřeba domácností, na kterou bude mít vliv podzimní znovuzavedení protiepidemických omezení. Kvůli nim a související nejistotě spotřeba podle odhadů unijní exekutivy letos klesne v Česku o pět procent.
Evropské peníze na obnovu mají jít v Česku do šesti oblastí
K předkrizovým hodnotám z loňského roku by se česká ekonomika měla podle komise vrátit až na konci roku 2022.
České ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta, na příští rok už počítá s růstem, který odhaduje na 3,9 procenta. Ministerstvo už dříve oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu.
Ekonomové českých bank ve svých nejnovějších odhadech počítají na letošní rok s poklesem v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla podle nich vykázat růst jen o dvě procenta, a to kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie. Novou prognózu dnes zveřejní i Česká národní banka.
Česká koruna již není stabilní, přijetí eura v ČR přesto není na pořadu dne
Státy by měly pokračovat ve stimulechKvůli vládní podpoře lidí a firem s existenčními problémy očekává Komise výrazný růst rozpočtových schodků a veřejných dluhů.
„V současné velmi nejisté situaci musí hospodářská a fiskální politika států i nadále zůstat podpůrná,“ uvedl eurokomisař
Paolo Gentiloni, který tak doporučil vládám pokračovat v dosavadních stimulech. Podle něho je nutné rychle uvést do chodu krizový fond oživení ekonomik, na němž se v létě shodli lídři unijních zemí.
V důsledku krize způsobené pandemií bude podle Komise letos i napřesrok přibývat v EU lidí bez práce. Zatímco letos by měl poměr nezaměstnaných vzrůst proti loňsku o jeden procentní bod na 7,7 procenta, v příštím roce se podle dnešního odhadu vyšplhá až na 8,6 procenta. O rok později by měl klesnout na osmiprocentní úroveň.
Růst cen, který se v létě v souvislosti s propadem cen energií dostal do negativních hodnot, by se měl za letošní rok v EU dostat na 0,7 procenta. To je hluboko pod dlouhodobým dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). V příštím roce by inflace měla stoupnout k 1,3 procenta, rok nato pak o další dvě desetiny bodu.
Investoři mají o dluhopisy Evropské unie rekordní zájem
