Dohoda mezi Unií a Británií je z 95 procent hotová. To nejdůležitější ale zatím vyřešeno není

Do konce přechodného období zbývá 39 dní, jak připomíná i britský vládní web pro přípravu na nadcházející rok, kdy se Británie octne mimo vnitřní trh a celní unii EU. Pravidla budoucího partnerství však zatím nejsou zcela dojednána. Koronavirová pandemie brexitu neprospívá. Minulý týden nákaza v řadách unijních týmu i v kabinetu britského premiéra Borise Johnsona opět pozastavila osobní jednání o budoucí dohodě mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Jednat se proto ode dneška bude přes videokonference, což není zcela ideální. Historie se tak po půl roce opakuje. V březnu, kdy se nákaza potvrdila u hlavního unijního vyjednavače Michela Barniera i samotného Johnsona, však do konce přechodného období zbývalo relativně hodně času. To se o nynější situaci, kdy do konce roku zbývá pět týdnů, říci nedá. Podle pátečních informací Euronews je však zhruba 95 procent „mnohostránkové“ dohody již hotovo. Zástupci Evropské komise v pátek podle informací serveru Politico potvrdili, že se vyjednavači dohodli na dalších oblastech, jako je pohyb výrobků a služeb, doprava či policejní a justiční spolupráce. Zároveň potvrdili, že je velká část právního textu téměř hotova. Neshody nadále přetrvávají nad třemi klíčovými oblastmi, které rezonují po celý tento rok a které tvoří zbývajících pět procent dohody, tedy respektování unijních standardů včetně pravidel hospodářské soutěže (tzv. level-playing-field), dohled nad dohodou a rybářská práva. Minulý týden byl přitom považován za další milník pro dosažení dohody, k průlomu však nedošlo. Novým termínem pro dojednání dohody je tento týden, případně začátek prosince.

Short break from intense 🇪🇺🇬🇧 negotiations in London.

Went looking for level playing fields… pic.twitter.com/2X4jbygorI

— Michel Barnier (@MichelBarnier) November 12, 2020

Prodloužení přechodného období?

I kdyby se v nadcházejících dnech a týdnech podařilo dohody dosáhnout, nikdo kromě vyjednavačů zatím nezná její obsah. To může zkomplikovat nejen parlamentní ratifikaci v Londýně a Bruselu, a dosažení shody mezi členskými státy, ale i praktickou přípravu na obou stranách Lamanšského průlivu. Zejména britské podniky se proto bouří a žádají vládu o pomoc se zmírněním situace, která má nastat 1. ledna 2021. Přechodné období pro přizpůsobení se novým procedurám je nyní v době pandemie a probíhajícímu ekonomickému propadu ještě urgentnější. Experti na obchodní záležitosti doporučují „implementační“ období tří až šesti měsíců. Londýnská vláda s tím sice počítá, Brusel ale nikoliv. Evropská komise už v červenci vydala pokyny pro přípravu na konec přechodného období.

Deadline pro dosažení dohody mezi Británií a EU se blíží. Kde to vázne a co se stane 1. ledna 2021?

V případě ratifikace se nyní hovoří o „přechodném období po konci přechodného období“, které by mohlo trvat po celý leden příštího roku a bylo by speciálně vyčleněno na ratifikaci dohody. S ohledem na problematickou ratifikaci tzv. výstupové dohody, která byla třikrát odmítnuta britským parlamentem, je však nyní otázkou, zda měsíční ratifikační proces bude dostatečně dlouhý. Jeho spuštění je navíc podmíněno průlomem ve vyjednávání o sporných oblastech. Jiné zdroje hovoří o prozatimní ratifikaci, která by se mohla stihnout do konce roku, pokud bude dohoda do té doby dosažena. Sám Evropský parlament se již připravuje na zvláštní plenární zasedání, které by se mohlo konat mezi vánočními svátky a novým rokem, zřejmě 28. prosince. Jejich požadavkem ovšem je, aby ještě předtím dohodu schválil britský parlament. Problematický se může zdát rovněž překlad dohody z angličtiny do všech 23 unijních jazyků, který vyžadují institucionální pravidla. Podle informací některých diplomatů, se kterými hovořil server Politico, tento proces běžně trvá i několik měsíců. Kromě toho, pokud bude dohoda dosažena za každou cenu a bude obsahovat kompromisy, které se odchylují od požadavků EU-27, členské státy nemusí dokument podpořit. „To raději žádnou dohodu“, zní z úřednických kruhů, které citoval server Politico. Podobně argumentuje i britská strana. Francie, Belgie a Nizozemí, které budou brexitem přímo zasaženy, žádají s blížícím se koncem přechodného období a nejistým výsledkem jednání Evropskou komisi o přípravu pohotovostních plánů. Ty by se měly týkat například oblasti letectví nebo nákladní dopravy. Unijní exekutiva s tím ale zatím váhá, nechce totiž Británii naznačit, že počítá s nedohodou.

Přípravy na pobrexitové období

Británie s přípravami na pobrexitové období se začátkem příštího roku nezahálí. V říjnu se jí podařilo uzavřít obchodní dohodu s Japonskem, která zajistí, že až 99 procent britského vývozu do asijské země bude bez cel. O uplynulém víkendu dosáhla britská vláda také dočasné smlouvy s Kanadou. Obě dohody mají nahradit ty unijní, kterými se Spojené království až do konce tohoto roku řídí.

Great to speak with @JustinTrudeau, @mary_ng and @trussliz today to secure a fantastic trade agreement for Britain.

British businesses export everything from electric cars to sparkling wine to Canada, and today’s deal will ensure that trade goes from strength to strength. 🇬🇧🇨🇦 pic.twitter.com/3Ulmva0GLi

— Boris Johnson (@BorisJohnson) November 21, 2020

Přípravy neustávají ani v dalších oblastech. Britská vláda připravila v průběhu tohoto roku informace o imigračních a pobytových právech ve 26 jazycích. Londýn také v minulém týdnu informoval o masivním navýšení prostředků do obrany, které by dosáhly 2,2 procenta HDP. Země by tak dostála svých závazků v rámci NATO. Premiér Johnson rovněž představil desetibodový plán tzv. Zelené průmyslové revoluce, který má pomoci Británii dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Jeho součástí je mimo jiné zákaz všech benzinových a naftových vozidel do roku 2030, rozvoj elektromobilů nebo větší využití větrné energie či vodíkových technologií. Snahou je zřejmě udržet krok s unijními ambiciózními plány klimatické strategie Green Deal i nastupující politikou nového amerického prezidenta Joe Bidena.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody