Lídři evropských zemí se na summitu snaží prolomit rozpočtový pat. Podle diplomatů má kompromisní návrh předsedajícího Německa šanci na úspěch. Výhrady má ale například Nizozemí či některé frakce v Evropském parlamentu. Ten by mohl rozpočet a fond obnovy schválit už příští týden, pokud balík lídři na summitu podpoří.
Německé předsednictví ve středu přišlo s návrhem kompromisu v otázce tzv. kondicionality, který stanovuje dodatečná pravidla pro mechanismus svazující čerpání evropských peněz s dodržováním principů právního státu.
Kompromisní text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude „objektivní, férové, nestranné a založené na faktech“. Návrh také počítá s tím, že v případě žaloby na neplatnost musí Komise se spuštěním mechanismu vyčkat na rozhodnutí Soudního dvora EU.
Zatímco Maďarsko a Polsko jsou s kompromisním návrhem spokojeni, například Nizozemí má proti němu výhrady. Německá kancléřka Angela Merkelová označila summit krátce před jeho začátkem za „okamžik pravdy“.
Maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu na summit prohlásil, že EU je „krůček od dosažení shody“, která by odblokovala unijní peníze. Jeho polský kolega Mateusz Morawiecki novinářům řekl, že kompromisní návrh zajišťuje, aby nebyl mechanismus zneužíván ke „svévolným a politicky motivovaným rozhodnutím“ proti jeho zemi. Oba státy patří k čistým příjemcům unijních peněz a zablokováním fondu by přišly o desítky miliard eur.
Kompromis ohledně rozpočtu a právního státu je na stole. Podle diplomatů má šanci na úspěch
Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří mezi nejhlasitější zastánce spojení peněz a vlády práva, dal před začátkem vrcholné schůzky najevo určité pochybnosti. Chce například vědět, co si o dodatečných podmínkách myslí Evropský parlament. Někteří europoslanci se přitom již nechali slyšet, že doplňující text podle nich výrazně ztíží praktické uplatnění nového mechanismu.
„Chci mít absolutní jistotu, že tenhle kompromis v žádném případě neomezí právní funkčnost a ani rozsah tohoto nařízení,“ řekl novinářům Rutte. Podobně opatrný byl i předseda belgické vlády Alexander De Croo.
Předseda europarlamentu David Sassoli, který na úvod summitu tradičně seznámil lídry se svým postojem, kompromisní variantu podpořil. „Doufáme, že dnes či zítra (v pátek) bude nalezena shoda,“ řekl novinářům po svém vystoupení před unijními lídry. Pokud dnes političtí vůdci návrh podpoří, EP by mohl rozpočet a fond definitivně schválit příští týden, doplnil italský politik. Podobně se vyjádřilo i několik zástupců nejsilnější lidovecké frakce v EP, skeptičtější hlasy naopak zněly z tábora socialistů.
Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?
Diplomaté dávali před jednáním najevo opatrný optimismus, že by lídři ke shodě mohli dojít. Podle předsedajícího summitu Charlese Michela je shoda blízko a „rozhodne se v následujících hodinách“.
„Uvidíme, jestli dnes dospějeme k jednomyslnosti,“ řekla při příchodu Merkelová. Zdůraznila, že její země „tvrdě pracovala“ na textu, který by přesvědčil oba vzdorující státy a zároveň zachoval dříve dohodnutá pravidla.
Kromě toho budou lídři hledat shodu také ohledně zpřísnění emisních limitů či sankcí vůči Turecku. Dalším důležitým tématem je společný boj proti covidu-19.
Lídry zemí EU čeká náročné jednání o řadě unijních otázek. Jejich odpovědi jsou přitom v několika bodech nejednotné