Kreml dnes varoval Evropskou unii, aby neudělala „hloupost“, že bude podmiňovat budoucí vztahy s Ruskem osudem opozičního vůdce Alexeje Navalného. Mluvčí ruského prezidenta současně prohlásil, že Vladimir Putin nesleduje soud, který v Moskvě právě rozhoduje, zda hlavního kritika Kremlu pošle do vězení. Ruské ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur odsoudilo přítomnost zahraničních diplomatů v soudní síni jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.
„Doufáme, že nedojde na takovou hloupost, jakou by bylo spojování perspektiv vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií s případem tohoto obyvatele vazební věznice,“ řekl Putinův mluvčí
Dmitrij Peskov podle agentury TASS v souvislosti s nadcházející návštěvou šéfa unijní diplomacie
Josepa Borrella v Moskvě. Mluvčí dodal, že Putin nesleduje proces s Navalným, ale chystá se na schůzku s učiteli.
Hlavního oponenta prezidenta Putina zadrželi 17. ledna hned po příletu do Moskvy z léčení v Německu. Vězeňská služba jej viní, že „systematicky porušoval“ režim dříve uloženého podmíněného trestu.
Navalného obhájci u soudu předložili dokumenty dokazující, že se léčil v zahraničí, a proto se nemohl dostavit ke kontrole, a že o tom vyrozuměli vězeňskou službu. Její zástupce podle reportérů v soudní síni i tak požádal soud, aby Navalnému změnil podmíněný trest 3,5 roku vězení na nepodmíněný.
Ministr Petříček a evropští politici odsoudili zatčení Navalného
Případ Navalnyj v kostce
Navalnyj byl v prosinci 2014 odsouzen k 3,5 roku vězení podmíněně za údajnou zpronevěru 26 milionů rublů (asi 7,3 milionu Kč podle aktuálního kurzu) z ruské pobočky francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Sama firma přitom v listopadu 2014 podle agentury AFP uznala, že neutrpěla „žádnou škodu“.
Kritik Kremlu tvrdí, že je politicky pronásledován a že jej odsoudili jen proto, aby nesměl kandidovat proti Putinovi na prezidenta, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.
Navalnyj se v Berlíně od loňského srpna léčil z otravy látkou ze skupiny novičok. Tuto otravu potvrdily západní laboratoře i Organizace pro zákaz chemických zbraní, ale Moskva ji popírá. Stejně tak odmítá opozičníkova tvrzení, že jeho likvidaci nařídil přímo Putin a že se ho pokusilo odstranit komando tajné služby FSB.
Rusko nevylučuje zmrazení vztahů s EU kvůli sankcím za otravu Navalného
Masivní protesty napříč Ruskem Borrella nezastaví
Proti uvěznění Navalného se v Rusku zdvihla vlna nevole. Navzdory úředním zákazům a policejním hrozbám minulou neděli a předminulou sobotu desetitisíce Rusů vyšly do ulic desítek měst s požadavkem, aby kritik Kremlu byl osvobozen. Policie pozatýkala podle médií rekordní počty lidí – tuto neděli více než 5700 a víkend předtím přes 3000. Proti uvěznění Navalného a mnohdy brutálním zásahům proti demonstrantům protestuje Západ, který hrozí Rusku dalšími sankcemi.
Navzdory tvrdým zásahům ruské policie a kritice západu však šéf unijní diplomacie Joseph Borrell ze své třídenní cesty do Moskvy, která má začít ve čtvrtek, neslevil. Přál by si během ní setkat se přímo s Navalným.
Některé evropské země se však obávají, že by Kreml mohl využít cestu k vlastní propagandě. Agentura DPA podotkla, že ministři zahraničí pobaltských zemí již dříve Borrella vyzvali, aby zvážil odložení návštěvy na protest proti uvěznění Navalného. Šéf unijní diplomacie je však přesvědčen, že s Moskvou je nutné jednat.
Ministři se na sankcích za Navalného nedohodli, Borrell poletí do Ruska
Borrell už v neděli odsoudil policejní represe vůči protestujícím v Rusku a vybídl Moskvu k respektování mezinárodních závazků. Mluvčí šéfa unijní diplomacie včera zásah ruských bezpečnostních složek, zatýkání protestujících Rusů a zacházení s Navalným označil za „nepřijatelné“.
„Pan Borrell si přeje při setkání s ruskými protějšky tato témata nastolit,“ uvedl podle AFP mluvčí
Peter Stano.
EU opakovaně požadovala propuštění Navalného i jeho příznivců zadržených během protestů.
Reakce dalších zemí
Postup ruských bezpečnostních složek odsoudil mimo jiné ministr zahraničí Spojených států
Antony Blinken, který vyzval k propuštění Navalného. Šéf americké diplomacie podle agentury Reuters rovněž v televizi NBC News řekl, že USA zvažují možné reakce na dění v Rusku. Případné konkrétní kroky nezmínil.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune podle AFP naznačil možnost dalších sankcí EU vůči Moskvě a vybídl Německo, aby zvážilo přerušení dostavby podmořského plynovodu Nord Stream 2, jenž má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Berlín včera policejní násilí vůči demonstrantům v Rusku odsoudil a vyzval k propuštění Navalného i zadržených protestujících. Stanovisko k dokončení plynovodu z Ruska ovšem podle mluvčí vlády
Martiny Fietzové nezměnil.
Nord Stream 2 má zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu Nord Stream a podle ruského plynárenského gigantu Gazprom, jenž je hlavním investorem projektu, je plynovod z 94 procent hotov. Unijní země Nord Stream 2 dlouhodobě rozděluje. Zatímco Německo ho podporuje, některé další státy – například Polsko – jsou proti, neboť podle nich zvýší ekonomický a politický vliv Ruska na Evropu.
Evžen Tošenovský: Šance plynovodu Nord Stream 2 na přežití jsou 50 na 50
