Humanitární pomoc EU ve vzdělávání má své limity, není genderově vyvážená a dostatečně efektivní

Humanitární pomoc EU v oblasti vzdělávání funguje „celkem dobře“, potýká se ale s několika limity. K takovému závěru došel Evropský účetní dvůr ve své lednové zvláštní zprávě. Mezi nedostatky patří genderová nevyváženost pomoci, krátké trvání projektů, neefektivní vynakládání finančních prostředků a slabá udržitelnost vzdělávacích projektů. Činnost EU v rozvojových zemích, která je často doprovázena partnery z místních nevládních organizací, agentur OSN nebo Červeným křížem, pomohla během humanitárních krizí obnovit a udržet kvalitní vzdělávání. „Projekty byly relevantní a dobře koordinované, Evropská komise dokázala správně identifikovat klíčové problémy. Většina cílů uskutečněných projektů tak byla naplněna,“ tvrdí unijní auditoři. EU je dlouhodobě největším poskytovatel humanitární a rozvojové pomoci na světě. V roce 2021 je na pomoc v krizových oblastech vyčleněno 1,4 miliardy eur, velká část má směřovat do Afriky a na střední východ. Finanční alokace je o 60 procent vyšší než v roce 2020. Důvodem je koronavirová pandemie.

The EU is the leading global humanitarian aid donor.

But humanitarian needs are growing globally and we need a budget to match. 🌐

We allocate €1.4 billion for humanitarian aid in 2021.

See below what goes where. https://t.co/qlwmRCFZJ9 pic.twitter.com/WhqpOUQeyN

— European Commission (@EU_Commission) January 31, 2021

V roce 2019 jen do vzdělávání v rámci humanitární pomoci směřovalo zhruba 166 milionů eur, což představuje 10 procent unijního rozpočtu na humanitární pomoc. Rok od roku se tato složka kontinuálně zvyšuje. „EU i s relativně omezenými prostředky byla schopna pomoci mnoha dětem, které v oblastech postižených krizí nechodí do školy,“ uvedl člen Evropského účetního dvora odpovědný za zprávu Hannu Takkula. V posledních pěti letech se unijní pomoc pro vzdělávání dostala podle dat Komise až k téměř 9 milionům mladých lidí v 59 zemích po celém světě, zejména na severu, západě a středu Afriky a Blízkém východě. Cílovou skupinou unijních projektů jsou často děti ze základních či středních škol z krizových oblastí. Světové statistiky uvádějí, že polovina dětí, které nechodí do školy, se nachází právě ve válkou či přírodními nebo jinými katastrofami zasažených oblastech. „Podporu (Komise) na vzdělávání v mimořádných situacích je však třeba doladit tak, aby se dosáhlo takové úrovně efektivnosti a relevantnosti, jakou si tato ušlechtilá věc zaslouží,“ dodal Takkula.

💬 “With relatively limited means, the #EU 🇪🇺 has been able to help many out-of-school children in crisis-affected areas. However, its support for #education in #emergencies needs to be fine-tuned in order to reach the level of efficiency and relevance this noble cause deserves.”

— European Court of Auditors (@EUauditors) January 22, 2021

Unijní auditoři se specificky zaměřili na činnost Komise v Jordánsku a Ugandě v letech 2017 až 2019. Obě země patří mezi čtyři největší příjemce humanitární pomoci EU v oblasti vzdělávání v posledních pěti letech. Spolu s nimi je to také Turecko a Sýrie.

V čem jsou nedostatky?

Z prostředků EU se podporuje budování a modernizace učeben, toalet a ubytovacích zařízení pro učitele a další školní personál, nakupují se učební materiály a nábytek do tříd, pořádají se školení učitelů a v maximální míře se pomáhá dětem s návratem do škol. Samy dostávají jak finanční, tak psychosociální podporu a edukaci o důležitosti vzdělávání získávají i jejich rodiče. Oblasti, kam by měla unijní pomoc zejména směřovat, byly identifikovány na základě diskuse Komise s místními obyvateli. „Komise zdůrazňuje, že pro budoucnost dětí a mladých lidí je v dlouhodobé perspektivě naprosto klíčové investovat do jejich vzdělávání, neboť to zajistí mír, stabilitu a hospodářský růst jejich komunit a zemí,“ zdůrazňuje sama evropská exekutiva. Jenže unijní pomoc v oblasti vzdělávání často trvá pouze jeden školní rok, tedy 10 až 12 měsíců. Podle unijních auditorů by pomoc v mimořádných a krizových situacích měla být dlouhodobější, alespoň dva roky. Konflikty, které omezují přístup ke vzdělávání, přitom často trvají sedm a více let. Krátké trvání projektů navíc zvyšuje administrativní zátěž řízení činnosti v krizové oblasti. Komise však poskytuje odlišný pohled. „Krátkodobé trvání se může v některých kontextech ukázat jako pružnější, neboť alespoň zpočátku umožňuje rychle reagovat na mimořádné situace a zamezuje složitému přizpůsobování dlouhodobějších projektů například přílivu migrantů, pandemii či náhlým katastrofám,“ argumentuje unijní exekutiva. Projekty se sice po skončení unijní pomoci snažily běžet dál, potýkaly se ale často s nedostatečnou schopností je udržet v dlouhodobějším horizontu. Problematické bylo také neefektivní využívání finančních prostředků a jejich provázanost s dalšími humanitárními projekty.

Další změny v rozpočtu ČR? Kromě obrany se budou v lednu řešit seškrtané peníze na humanitární pomoc

Kromě toho tato pomoc často směřuje spíše k chlapcům než dívkám. Dívky jsou ale častěji ze vzdělávání vyloučeny, protože většinou více pomáhají s chodem domácnosti a starají se o své děti či sourozence. „Podíl dívek a chlapců, na něž se vzdělávací projekty zaměřují, vychází z analýzy potřeb, přičemž je zohledněna jejich konkrétní situace. Odvíjí se rovněž od nutnosti podporovat nejzranitelnější osoby v souladu s humanitárními zásadami,“ reagovala Komise na závěry Evropského účetního dvora.

Co zlepšit?  

Unijní auditoři Komisi doporučili více využívat svých zkušeností z předchozích projektů pro projekty nové. Unijní exekutiva by také měla lépe investovat finance a zajistit jejich dlouhodobost. Zajištění genderové vyváženosti je kapitolou sama pro sebe. Komise řadu doporučení Evropského účetního dvora přijala, v některých bodech, jako je podíl dívek zahrnutých do projektů či dlouhodobost financování, však svou dosavadní činnost obhajuje.

Dobrovolníci budou mít i nadále podporu od EU. Nový program nese českou stopu