Úvod / Politika / Aktuálně v EU / Evropa zblízka | Rada EU vyhlíží nové vedení. Dánsko vystřídá Kypr

Evropa zblízka | Rada EU vyhlíží nové vedení. Dánsko vystřídá Kypr

Kateřina ZichováKateřina Zichová, EURACTIV.cz
5. 12. 2025(aktualizováno 20. 2. 2026)
Zdroj fotografií: Canva
Další předsednický půlrok je téměř za námi. Proto jsme v aktuální epizodě podcastu Evropa zblízka probrali, jak si aktuálně předsednické Dánsko ve vedoucí roli Rady EU vedlo a jaká jsou očekávání od jeho nástupce – Kypru.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Dánské předsednictví v kostceDánské předsednictví si zvolilo pro dnešní dobu příznačný slogan „Evropa v měnícím se světě“.Mezi jeho priority patří:
  • bezpečnost, konkurenceschopnost a demokratická odolnost Evropy,
  • Dánové také zůstali u zelené Evropy, i když od této priority řada jiných členských zemí ustupuje
V dánském půlroce EU řešila zejména:
  • úvodní diskuze o návrhu víceletého rozpočtu EU na roky 2028-2034,
  • deregulační vlnu v podobě omnibusů – návrhů Evropské komise ke zjednodušení již existující unijní legislativy od firemního reportingu po AI,
  • a pokračování podpory Ukrajiny – hlavně té finanční v podobě reparační půjčky.
Dánskému předsednictví se podařilo například:
  • dotáhnout 18. a 19. balíček protiruských sankcí,
  • dojít ke shodě v trialogu (čti jednání Rady, europarlamentu za přítomnosti Komise) o ukončení dovozu ruského plynu,
  • posunout jednání o emisním cíli EU pro rok 2040 – Rada a europarlament mají v tuto chvíli hotové své pozice,
  • rozseknout co dál s nařízením o odlesňování – bude odloženo,
  • dospět k dohodě o zemědělském omnibusu.
Kyperské předsednictví – očekáváníKypr je malá země, což znamená tak trochu kapacitní nevýhodu předsednictví utáhnout. Proto se od něj ani moc neočekává a například farmaceutický průmysl už vyjádřil své obavy, že Kypr nemá kapacity jednat o složité farmaceutické agendě. Země ale bude mít k dispozici podporu sekretariátu Rady. V jakém duchu se kyperské předsednictví ponese, se dozvíme až před koncem roku, kdy by měla země odhalit svůj slogan, logo a priority.Zatím víme, že se chce Kypr zaměřit na:
  • posilování strategické autonomie EU,
  • posilování obrany EU,
  • implementaci migračního paktu,
  • snižování byrokracie,
  • a vyjednávání o víceletém rozpočtu EU.
Zajímavost: Kypr je členskou zemí EU, která není členskou zemí NATO, i když by chtěla. Vedení Rady EU v rukou země, která není součástí Aliance v době, kdy Rusko roky válčí na Ukrajině a zkouší Evropu, ať už vysíláním dronů nebo hybridními operacemi, proto vyvolává otázky. Marilena Raouna, kyperská státní tajemnice pro evropské záležitosti, ovšem zdůraznila, že postavení Kypru mimo NATO neoslabí jeho ambice v oblasti bezpečnosti. Obrana bude naopak jednou z „hlavních priorit“ předsednictví.Co dalšího se v epizodě dozvíte? Jak je dánské předsednictví obecně hodnoceno? Co se ještě do konce roku může dánskému předsednictví podařit dojednat? A co se dánskému předsednictví posunout nepovedlo?
Neunikla Vám minulá epizoda podcastu o české dekarbonizaci?

Co nás tento týden zaujalo?

Čeká Babiše ostrý start? Lídr hnutí ANO Andrej Babiš by měl být jmenován premiérem 9. prosince. To by znamenalo, že stihne prosincový summit unijních lídrů v Bruselu. Pokud to tak skutečně bude, čeká Babiše ostrý vstup do arény evropské politiky. Prosincový summit se totiž bude věnovat složitým tématům a šéf unijních summitů António Costa, kterému se zatím dařilo držet jednání v jednodenním fomrátu, už lídrům vzkázal, že může trvat až tři dny. Lídři budou mít totiž na stole otázku další podpory Ukrajiny, kdy jednou z variant (protěžovanou Komisí) je reparační půjčka Ukrajině financovaná ze zmrazených ruských aktiv. Čím blíž je však prosincové jednání lídrů, tím hůř to pro tuto variantu vypadá.Evropská centrální banka totiž odmítla dát takovému úvěru záruku. A belgický premiér Bart De Wever, který je hlavním odpůrcem takové půjčky, protože právě v Belgii sídlí společnost Euroclear, která aktiva spravuje, drží pevnou linii. A to i poté, co Evropská komise ve středu navrhla dvě cesty, jak Ukrajinu do budoucna podpořit, s tím, že se při návrhu zabývala belgickými obavami z využití zmrazených ruských aktiv. Podle Belgie ale návrh záruky pro Belgii postrádá. Pozornost je nyní upřená na německého kancléře Friedricha Merze, který se má s belgickým premiérem a šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou setkat v pátek. Dle médií by měli jednat právě o ruských aktivech. Nechme se překvapit, zda se německému kancléři podaří belgického premiéra přesvědčit. Jak se k otázce podpory Ukrajiny postaví nová česká vláda, se teprve ukáže. Z dosavadních politických prohlášení lze ale čekat, že minimálně vlažně.

Co čekat od příštího týdne?

Migrační pakt na agendě ministrů:Ministři vnitra EU budou v pondělí 8. prosince jednat o tom, jak by měl vypadat tzv. roční rezervoár solidarity. Tedy nový mechanismus, který má spravedlivěji rozdělit odpovědnost členských států v oblasti azylu. Ministři také projednají návrh nařízení o návratech, návrh nařízení o bezpečné třetí zemi a návrh nařízení o bezpečné zemi původu.Epizodu podcastu Evropa zblízka o zemědělské politice:Pozvání do podcastu přijal předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Probereme s ním změny ve společné zemědělské politice EU z pohledu malých a rodinných farem.Evropskou komisi v jednom kole: Unijní exekutiva má ve středu 10. prosince představit hned několik legislativních balíčků a všechny se více či méně týkají dekarbonizace. Jde o environemtnální omnibus (návrh, který má zjednodušit stávající zelenou legislativu EU), balíček k evropské energetické síti, balíček pro čistý průmysl (včetně úpravy uhlíkového cla známého pod zkratkou CBAM) nebo balíček pro sektor automotive.
Více se o chystaných návrzích dozvíte v prosincovém vydání našeho newsletteru o Dekarbo Brief. Ještě ho neodebíráte? Napravit to můžete tady.

Nevyžádaná rada na závěr

Špunty do uší od sněmovní cestovky zdarma. Nový předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura (SPD) si postěžoval na to, že poslanci za období jeho předchůdkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) příliš utráceli za pracovní cesty. „Došlápl jsem si na sněmovní cestovku,“ nechal se slyšet. Pak ale vyrazil na státní návštěvu na Slovensko vládním speciálem, a sice armádním letadlem Casa. Jak uvedli novinky.cz, ministerstvo obrany přesné náklady zatím nezná, ale podobná cesta vyjde asi na 300 tisíc korun. Což o to, politici zkrátka na své cesty vládní speciály mnohdy využívají, těžko ale říct, zda Okamura počítal s tím, že si za tento výdaj vylosuje černého petra v podobě Casy, ve které není slyšet vlastního slova. Redakce si při cestách do Bruselu na jednání EU tohoto černého petra, ve kterém dostanete pro jistotu i špunty do uší, už párkrát taky vytáhla a na Slovensko by se teda radši vydala po zemi. Nevíme, jestli to panu předsedovi někdo neporadil, ale vyšlo by to dokonce levnějc.

Autor: TMBK; Zdroj: Profil autora na Instagramu