Klíčem k překonání českého „momentu Salisbury“ bude spolupráce s našimi spojenci v rámci EU a NATO, kteří nám mohou krizi pomoci překonat a nastavit nový režim ve vztazích s Ruskem a zajistit ochranu našich zájmů, píše v komentáři Pavel Havlíček.
Pavel Havlíček je analytikem výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a koordinátorem ruského výzkumu v rámci projektu MapInfluenCE. Je také členem správní rady Fóra občanské společnosti EU-Rusko.Závěry sobotní tiskové konference českého premiéra Andreje Babiše a vicepremiéra vlády Jana Hamáčka předčily i ta nejdivočejší očekávání od narychlo svolaného meetingu. Oba vládní představitelé během ní potvrdili závažnost zjištění českých tajných služeb a bezpečnostní komunity o zapojení Ruské federace a její vojenské tajné služby GRU do útoku na muniční sklady v moravských Vrběticích v roce 2014. Jako řešení navrhli vypovědět 18 ruských diplomatů z České republiky, na což Rusko v neděli večer reagovalo asymetricky navýšením o dalších dva diplomatické pracovníky, které pošle zpět do ČR. Je jasné, že tento moment bude předělem mezi česko-ruským vztahy do a po 17. dubnu 2021.
Aféra Vrbětice
Jakkoli ještě stále nejsou odtajněny všechny dostupné informace, ze zpráv poskytnutých vládou a bezpečnostní komunitou můžeme již teď usuzovat, že útoky minimálně dvou ruských agentů GRU z jednotky 29155, která byla na konferenci jmenována, proběhly po jejich návštěvě skladů munice v jihomoravských Vrběticích v říjnu 2014. Uvádí se, že při diverzní akci řízené přímo z nejvyšších míst v Kremlu zahynuli dva čeští občané a v sérii výbuchů bylo do povětří vyhozeno více než 50 tun munice a další vojenské vybavení.
Stalo se tak s největší pravděpodobností s ohledem na plánovaný vývoz vojenského vybavení do konfliktem zmítané Ukrajiny, která se již v té době potýkala s agresí ze strany Ruské federace a jí podporovanými tzv. proruskými separatisty. To naznačuje i paralelní operace proti dalším cílům v Bulharsku a také bulharskému zprostředkovateli tohoto obchodu Emilianu Gebrevovi, který byl v roce 2015 společně s jeho synem a kolegou otráveni. Další teorie, se kterou přišly Seznam zprávy, mluví o exportu zbraní do Sýrie.
The Capitals: Vrbětice, Salisbury i Sofie. Ruské tajné služby řádí v celé Evropě
Vyšetřování po dlouhých sedmi letech od masového výbuchu na českém území dobře ilustrovalo rozsah a komplexnost operací Ruska a jeho tajných služeb na českém území, ale také slabiny české odolnosti a ochrany kritické infrastruktury. V tomto případě se jednalo o objekt vojenského významu, ale problémy má Česko i ve vyšetřování rozsáhlé korupce a praní špinavých peněz, do kterého byly v minulosti zapojeni i v Česku sídlící banky.
Mezinárodní reakce
Po sobotní české oficiální reakci přidali vládní představitelé v čele s vicepremiérem vlády Karlem Havlíčkem i prohlášení o vyloučení ruského Rosatomu ze soutěže na výstavbu jaderné elektrárny Dukovany-II, které má proběhnout „v řádu dní“. Na další kroky a vyjádření české vlády v tomto ohledu stále čekáme, nicméně víme, že se teď bude soustředit na mezinárodní úroveň a zmobilizování podpory od spojenců v rámci EU a NATO.
První takovou příležitostí bude jistě dnešní schůzka evropských zahraničních ministrů FAC, která se Rusku a případným novým sankcím za ruskou agresivní politiku doma i zahraničí bude věnovat. Vicepremiér vlády Hamáček již informoval, že poslední vývoj událostí kolem aféry Vrbětice bude na dnešním pořadu dne. Kromě toho již včera z pozice zastupujícího ministra zahraničních věcí instruoval české velvyslance při EU a NATO, aby informaci předali svým evropským protějškům.
Již o víkendu si o této situaci volal český premiér Andrej Babiš s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, kterého informoval o rozhodnutí české vlády vypovědět ruské diplomaty v odvetě za toto agresivní počínání na českém území. Mluví se také o svolání mimořádného summitu evropských lídrů, který by ČR mohla iniciovat, aby byla tomuto problému věnována dostatečná pozornost.
The Capitals: Pokud Rusko překročí ukrajinské hranice, bude trpět, vzkazují pobaltské státy
Na úrovni NATO již proběhla první reakce a vyjádření solidarity ze strany Aliance a jejích členů. Slova podpory přidala celá řada západních státníků, mezi prvními také Spojené státy prostřednictvím své diplomatické mise v Praze. Nová americká administrativa již tento týden vypověděla 10 diplomatů za ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2016 a 2020 a také hackerské útoky a ruskou agresi vůči Ukrajině. K USA se solidárně přidalo i Polsko, které vyloučilo tři Rusy. Dá se očekávat, že podobných reakcí v duchu solidarity a ostřejšího postupu vůči Rusku bude přibývat, jak ukazuje případ Velké Británie, která situaci pozorně sleduje i v souvislosti se svým dřívějšími problémy s ruským vměšováním a aférou v Salisbury. I zde však bude zásadní, jakým způsobem bude chtít tuto situaci využít česká strana.
Po ruské ostré a asymetrické reakci, která nejen iniciovala vypovězení více diplomatů a v kratším čase, ale byla také komunikována z pozice šéfa odboru ministerstva zahraničí (ne tedy na nejvyšší úrovni jako v českém případě), je navíc ohrožena samotná činnost českého zastupitelského úřadu v Moskvě, který bude zredukován na 40 diplomatů a pomocných diplomatických pracovníků. Zvláště významné to bude na straně oficiálně akreditovaných diplomatů, jejichž počet se sníží z 30 na pouhých 14. O to více potom vynikne disproporce mezi oběma diplomatickými misemi, když Rusům zůstane v Praze, Brně a Karlových Varech celkově 118 spolupracovníků. V této souvislosti se samozřejmě nabízí otázka, proč Rusové tolik riskují, když mají o tolik více co ztratit, kdyby se ČR vydala cestou celkového restartu diplomatického zastoupení a vypovězení všech pracovníků ruské ambasády.
Budoucnost česko-ruských vztahů
Ať už se české diplomacii podaří vyjednat širokou podporu po vzoru britského koordinovaného přístupu a silné západní reakci na otravu Sergeje a Julie Skripalových nervově-paralytickou látkou ze skupiny novičoků, nebo nakonec zůstane o vyhošťování diplomatů a odvetných opatření menšího rozsahu či bilaterální úrovni, česko-ruské vztahy již nebudou nikdy stejné jako před touto sobotou.
Již v minulých letech byly vzájemné relace krajně špatné a vyvíjely se negativním směrem. Své o tom vypovídají poslední incidenty, jako například tzv. ricinová aféra, spory v oblasti historické paměti či útoky na české neziskové organizace a další osoby spojené s ČR přímo v Rusku. Nicméně ani tyto tenze nelze srovnat se současným stavem a vypovězení bezprecedentně vysokého počtu ruských diplomatů-špionů jednoznačně spojených s ruskými tajnými službami SVR a GRU, které v sobotu pojmenoval Jan Hamáček. Třetí kontrarozvědná služba FSB a další diplomaté-špioni, jejichž počet se jen v rámci diplomatického aparátu odhaduje do vysokých desítek, zmíněni nebyli.
V této souvislosti se nabízí také otázka, zda a v jaké podobě vůbec pokračovat v česko-ruské diskuzi a vzájemných konzultacích spuštěných vládou a tehdejším ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem za účelem rozřešení bilaterálních sporů. Těch je ale dnes již tolik a jdou tak hluboko, že ani tento formát diskuzí, o který ruská strana podle všech indicií jeví pramalý zájem, nemůže vyvést vzájemné vztahy ze spirály systémových a hlubokých problémů. Není již totiž řeč jen o diplomatických a politických záležitostech, ale o problémech spojených s českou národní bezpečností a obranou našeho vlastního území.
Výsledek – tedy paralýza českého zastoupení v Moskvě a více než katastrofické vzájemné vztahy – tedy předurčuje i další postup a fakt, že bilaterální relace nepůjde jen tak opravit. O to více by se česká diplomacie měla soustředit na multilaterální rozměr diskuzí s Ruskem, včetně v rámci EU a NATO a dalších formátů nabízených Radou Evropy, OBSE ad., ale také na podporu třetích hráčů v ruské společnosti. Právě ti dnes totiž v Rusku čelí obrovskému tlaku, když Putinův režim pomalu, ale jistě likviduje zbytky nezávislých médií, opozice a také ruskou občanskou společnosti. Ti se dnes připravují na klíčové nadcházející parlamentní volby v září tohoto roku, které ukáží nelegitimitu a slabou podporu ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, zvlášť když budou dobře monitorované a držené vůči západním standardům.
Rusko a Čína se postavily proti EU v otázce lidských práv či protikoronavirových vakcín
Mezitím však musí nejen ruská občanská společnost, ale také zbytek světa řešit i jiné otázky, a to zejména zdraví nejvýraznější postavy ruské opozice a kritika prezidenta Vladimira Putina Alexeje Navalného, jehož život dnes visí skutečně na vlásku. Kromě toho Česko, Západ a zbytek světa nesmí přehlížet ani ruské řinčení zbraní na hranicích s Ukrajinou, které pozorujeme v posledních týdnech, a dále se eskaluje.
Před ČR teď tedy stojí hned několik výzev, a to v prvé řadě posílení své vlastní odolnosti a obrany proti budoucím útokům ze strany třetích hráčů. Zadruhé to bude nalezení nového modu v bilaterálních vztazích s Ruskem po této bezprecedentní eskalaci. A nakonec zatřetí, jak nově nastavit český přístup vůči ruské společnosti a zaměřit se na vztahy s Rusy mimo Kreml a oficiální linku Praha-Moskva, která bude v následujících měsících a letech pravděpodobně do značné míry zmražená. Klíčem k překonání tohoto českého „momentu Salisbury“ bude přitom spolupráce s našimi spojenci v rámci EU a NATO, kteří nám mohou tento moment krize pomoci překonat a nastavit nový režim ve vztazích s Ruskem a zajistit ochranu našich zájmů tam.
