Slovensko a Polsko finalizují své přípravy na obnovu po koronaviru a čerpání prostředků z krizového unijního fondu

Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě. Zejména o využití peněz z mimořádného fondu obnovy jednal dnes v Bruselu s představiteli Evropské komise slovenský premiér Eduard Heger. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová po setkání uvítala, že Bratislava ve svém národním plánu, na jehož základě exekutiva Evropské unie peníze zemi přidělí, počítá s reformami. „Právě vstupujeme do fáze, která je zásadní pro naši obnovu a pro budoucnost Evropské unie,“ prohlásila dnes von der Leyenová s odkazem na fakt, že Komise začíná posuzovat národní plány jednotlivých zemí. U toho slovenského je podle ní pozitivní zaměření na reformy. Bratislava může dostat z fondu granty ve výši 5,84 miliardy eur (153 miliard Kč). Hegerova vláda je hodlá využít na reformy v několika oblastech, včetně školství, zdravotnictví, životního prostředí, digitalizace a důchodového systému. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis po setkání se slovenským premiérem uvedl. že Brusel očekává slovenský plán tento týden. „Vítáme silnou slovenskou podporu klimatické politiky EU a bankovní unie,“ napsal na twitteru Dombrovskis.

Good to see Slovak PM @eduardheger this morning.

➡️We discussed the good progress on Slovakia's #RRF recovery plan, which we expect to arrive later this week

➡️We welcome 🇸🇰 support for moving forward on EU climate policy and Banking Union. pic.twitter.com/E3yCe5lkIL

— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) April 27, 2021

Lepší kvalita plánu než jeho pozdní odevzdání

Všechny unijní země mají podle Bruselu předložit své plány využití peněz z fondu do konce dubna. Komise však nedávno uvedla, že upřednostní kvalitu plánů před striktním dodržením termínu. Česká vláda by plán podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Karla Havlíčka měla projednat ještě v dubnu a poté ihned zaslat Komisi. Česko by mohlo z fondu ve formě grantů dostat až 172 miliard Kč, výhodně půjčit si pak bude moci dalších 405 miliard. Unijní exekutiva má dva měsíce na to, aby plány posoudila a závazně spojila s čerpáním peněz. Všechny členské země musí navíc ratifikovat zvýšení svých záruk za unijní rozpočet, jímž hodlá Komise ručit za půjčku, kterou si kvůli fondu vezme na finančních trzích. Teprve poté mohou státy dostat první peníze, které očekávají v průběhu léta.

Národní plán obnovy nabobtná o rezervu na 191 miliard korun

Mezitím v Polsku: stranický boj nad národním plánem a fondem EU

Polská vládnoucí národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se dnes o další krok přiblížila k ratifikaci záchranného fondu Evropské unie. Přistoupila na požadavky opoziční Levice ohledně toho, jak mají být peníze na obnovu hospodářství po krizi vyvolané koronavirem využity. Menší vládní partner PiS, Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, balík odmítá podpořit kvůli tomu, že EU spojuje čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS) po schůzce s představiteli Levice řekl, že opoziční straně vyšel vstříc v části jejích podmínek. Jde například o výstavbu 75 tisíc levných bytů pro nájemní bydlení, finanční podporu nemocnic a místních samospráv. Obě strany, jejichž dohodu vzhledem k hlubokým ideologickým rozdílům agentura AP označuje za něco neobvyklého, tvrdí, že je dobrá pro všechny Poláky. „Polsko je důležitější než nějaké dílčí stranické zájmy,“ řekl premiér Morawiecki. Peníze podle něj budou využity na opravu nemocnic, škol, stavbu silnic a další infrastruktury. Levice požaduje, aby na vyplácení peněz z národního plánu obnovy dohlížel zvláštní výbor. Každá členská země musí do konce dubna představit Evropské komisi svůj plán, jak peníze z fondu koronavirové pomoci využije. Polsko bude mít k dispozici okolo 58 miliard eur (1,5 bilionu Kč).

Finance EU na pokrizovou obnovu jsou sice bezprecedentní, v některých zemích však nemusí mít velký užitek

Agentura Reuters poznamenala, že polská opozice je rozpolcená ohledně toho, zda vládu při ratifikaci unijního fondu podpořit. Podle některých stran by tato věc měla být spojena s vyhlášením předčasných voleb. Ale Levice, která běžně PiS tvrdě kritizuje kvůli její konzervativní politice, vládnoucí stranu výjimečně podpořila. Obě uskupení se zásadně rozcházejí v pohledu na roli katolické církve ve státu, přístupu k potratové politice nebo sexuálním menšinám. Naopak v ekonomických otázkách mezi těmito stranami taková propast není, uvádí AP. Právo a spravedlnost, které je u moci už druhé funkční období, zavedlo programy na potírání chudoby, mezi nimi příplatky pro rodiny s dětmi a důchodce.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce