Dlouhodobá kontinuita, kvalitní data a adresná podpora. Přesně takové podmínky jsou podle expertů nezbytné k tomu, aby Česko pokročilo s renovací budov.
Česko nyní stojí před náročným úkolem převést novou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov – EPBD4 – do národní legislativy. Směrnice EPBD4 požaduje národní plány renovací s milníky pro roky 2030, 2040 a 2050, stanovuje minimální energetické standardy a tlačí na renovace nejhorších budov, zatímco nové budovy musí být bezemisní — veřejné od 2028 a všechny od 2030.
Jak na konferenci Dekarbonizace české ekonomiky potvrdila Natálie Marková, ředitelka odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu, směrnice se v Česku odrazí především v novele zákona o hospodaření energií. Ta má být nové vládě předložena začátkem příštího roku.
A zatímco úředníci pracují na převedení evropských pravidel do praxe, experti jsou přesvědčení o tom, že nová politická reprezentace by měla zachovat strategické směřování a kontinuitu renovačních programů pro budovy.
„Myslím si, že to nejdůležitější, co Česká republika potřebuje v rámci renovace budov, vůbec nějakého chytrého přístupu, je kontinuita,“ uvedl během diskuse Vítěslav Malý, ředitel Centra pasivního domu.
Nedostatek dat
Současně ministerstvo řeší dlouhodobý problém s daty, především s nefunkční evidencí průkazů energetické náročnosti budov. Stávající evidence má být nahrazena novou databází energetické náročnosti budov. „Rovnou řeknu, že nebude veřejná,“ uvedla Marková s ohledem na ochranu osobních údajů.
Stát chce zároveň zpřehlednit dohled nad tím, kdo splnil povinnost mít průkaz energetické náročnosti. „Bude narovnána databáze energetické náročnosti jako archiv těch průkazů. Kdo má průkaz a kdo má audit, to pro nás bude zjistitelné během pěti sekund,“ doplnila. Upozornila však, že kontrolní kapacity Státní energetické inspekce zůstávají omezené.
Úspory až 80 miliard korun ročně
Významnou roli v transformaci hraje i finanční sektor. Podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Libora Vošického spotřebovávají budovy v Česku zhruba 40 procent veškeré energie. Domácnosti ročně vydají přibližně 200 miliard korun za energie a efektivní renovace by podle něj mohly přinést úspory 70 až 80 miliard korun ročně. V energeticky úsporných budovách dnes žije jen asi 20 procent domácností, zatímco například v Nizozemsku jsou to podle něj už dvě třetiny.
Banky už dnes podle něj klienty se zájmem o úvěr na renovaci skórují i podle předpokládaných energetických úspor.
Vítěslav Malý zároveň varoval před přílišnou závislostí na dotacích, která může vést k nízké kvalitě renovací. „Co budeme dělat za rok, až ta dotace nebude?“ ptal se. Vošický připustil, že bez podpory to „půjde těžko“, ale zdůraznil, že je lepší podpořit investici hned na začátku. „Radši pojďme dát dotace na začátek v rámci investice a motivovat lidi, aby si energie skutečně snížili, než potom formou dotací ze státního rozpočtu řešit, aby nepropadli do energetické chudoby,“ uvedl Vošický.
Obce bez motivace a slabé poradenství
Výrazné překážky brání renovacím také na úrovni obcí, které vlastní velké množství energeticky náročných budov.
„Komplexní renovace je úplně nová výzva, kterou doposud řešit nemusely a ani nevědí, že ji mají chtít,“ uvedla Karolína Smutková, vedoucí oddělení energetiky Jihomoravského kraje.
Další překážkou je podle ní chybějící motivace. „Finanční motivace v obcích prakticky neexistuje, jsou zvyklé, že se to vždy zaplatí z rozpočtu.“ Kritická je podle ní i úroveň energetického managementu.
Smutková zároveň upozornila, že pokud některé obce své budovy nerenovují, nevyplývají z toho žádné důsledky.
Kritizovala také nastavení poradenství na krajích, které je mnohdy nekvalitní. Nutnost kvalitního a nezávislého poradenství potvrdila i Natálie Marková. Podle ní chce ministerstvo poradenství sjednotit a zavést systém takzvaných one-stop shopů, tedy certifikovaných a akreditovaných center, která by zajistila jednotný a nezávislý přístup.
Pronajímatelé nemají ekonomický motiv k renovacím
Renovace narážejí na bariéry i u soukromích vlastníků nemovitostí. Ondřej Pašek z Hnutí Duha upozornil, že programy jako Nová zelená úsporám fungují dobře, ale stále z nich vypadává nájemní bydlení. Vzniká tak paradox, kdy pronajímatel nemá „jasný ekonomický motiv“ k investicím, protože z úspor na energiích profituje především nájemník.
Jako dlouhodobé systémové řešení zazněl i návrh na obnovení Státní energetické agentury. Natálie Marková připomněla, že Česká republika je jediná země Evropské unie, která nemá energetickou agenturu. Agentura s krajskými strukturami by byla podle ní „strategicky strašně důležitá“ pro zajištění analytických kapacit i pro lepší propojování témat energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a cenové politiky.
