Mezi Českem a Polskem se rýsuje dohoda o Turówu. Stažení žaloby ale zatím není na programu dne
Požadavky české strany v návrhu dohody
Dohoda má obsahovat jednak finanční kompenzace ve výši 40 až 50 miliard eur (1,02 až 1,27 miliardy korun), které bude muset polská strana uhradit na zajištění zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná. Jak ale dnes zdůraznil ministr Brabec, finance nejsou to jediné a nejdůležitější. Česko zároveň po Polsku v dohodě požaduje součinnost na monitoringu situace a na projektových pracích. Součástí dohody by měla být možnost, aby Polsko vpouštělo české odborníky k pravidelným kontrolám situace. Minulý týden to uvedl vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Polsko podle českého návrhu bude muset rovněž poskytovat veškeré dostupné informace nejen o dopadech těžby, ale také o funkčnosti protifiltrační stěny v dole, která má zabránit odtoku vody z území do dolu. Podílet se má také na výstavbě zeleného zemního valu, který má minimalizovat dopady zvýšené prašnosti a hlučnosti způsobené těžbou. Zároveň musí Polsko dokončit přezkum povolovacího řízení, které požaduje i Evropská komise. „Spojuje nás vůle dospět k dlouhodobé bilaterální dohodě,“ řekl Kurtyka. Na obou stranách hranice jsou doly, obě země ví jak o pozitivních vlivech na energetickou bezpečnost a zaměstnanost, tak o negativním působení na životní prostředí. „Musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech,“ dodal.Česko chce po Polsku 50 milionů eur a přezkum povolení, pak stáhne žalobu kvůli dolu Turów
Rozřešení sporu do 22. června?
Přestože úplné zastavení těžby na dole Turów není nyní na programu česko-polského jednání, její pozastavení nařídil Soudní dvůr EU ve svém předběžném opatření z konce května, které má platit do té doby než vydá finální rozhodnutí. Na unijní soud se po měsících neúspěšného jednání s Polskem obrátila česká strana v únoru tohoto roku s žalobou na porušení některých pravidel EU při schvalování povolení další těžby na dole Turów. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale bezprostředně po vydání květnového rozhodnutí veřejně oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky. Kvůli nečinnosti Polska proto Česko požádalo Soudní dvůr, aby Varšavě udělil pokutu ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Martin Smolek ČTK sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo. ČR chce využít tuto dobu na to, aby se s Polskem dohodlo mimosoudně.Podle libereckého hejtmana Martina Půty má nynější návrh dohody širší záběr než žaloba podaná k unijnímu soudu.#ESD : #Česká republika žádá Soudní dvůr, aby #Polsku uložil denní pokutu ve výši 5 milionů eur za to, že okamžitě neukončilo těžbu #uhlí v #uhelném dole Turów, který se nachází na českých hranicích #životní prostředí (C-121/21 R)
— EU Court of Justice (@EUCourtPress) June 15, 2021
Návrh dohody není dobrý
Ačkoliv finální podoba dohody nyní bude předmětem bilaterálních rozhovorů, její návrh už dnes sklízí kritiku. Vláda podle advokátní kanceláře Frank Bold a Sousedského spolku Uhelná neměla dost informací a času připravit takovou dohodu s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, která by skutečně ochránila české zájmy. Organizace to uvedly v tiskové zprávě před dnešním zahájením jednání o mezivládní smlouvě a podmínkách, za kterých případně bude Česká republika ochotna stáhnout žalobu na Polsko podanou k Soudnímu dvoru EU. https://twitter.com/FrankBoldCZ/status/1405419842514128896 Vláda podle organizací postupuje netransparentně, protože veřejnost předem neseznámila s podmínkami dohody. Organizace proto sestavily sedm základních požadavků, na kterých by měla česká strana trvat. Těžba podle nich musí být bezodkladně přerušena, dokud se prokazatelně nezamezí jejím dopadům na české území. Zároveň musí být zjištěn a vyhodnocen skutečný dopad těžby na české území. Česko musí požadovat podmínky s konkrétními termíny plnění a sankcemi, které budou platit i po případném stažení žaloby. Polsko by podle organizací mělo předložit jiné alternativy plánu těžby, než ten, který počítá s provozem do roku 2044 a přiblížením na desítky metrů k českému území. Zároveň by země měla představit opatření, která prokazatelně ochrání českou krajinu, zejména pak zabrání dalšímu klesání hladin spodních vod. Vyjednávání s Polskem pak podle Frank Bold a Sousedského spolku Uhelná musí probíhat v úzké koordinaci s Evropskou komisí. „Vyzýváme vládu, aby neuzavírala ukvapenou dohodu v časovém presu, který vznikl proto, aby Polsko nemuselo platit sankce, nebo přerušit těžbu. V krátkém časovém období tří týdnů, které uplynuly od vydání předběžného opatření Soudním dvorem EU, není možné posoudit současný vliv těžby na české území a vyhodnotit požadavky, které jsou pro odvrácení dalších škod nezbytné,“ uvedla Petra Urbanová, právnička expertní skupiny Frank Bold, která se případu dlouhodobě věnuje.Podcast: V česko-polském sporu kvůli dolu Turów dochází k oteplování vztahů. Co bude dál?