2020: Reforma azylové politiky zůstává na mrtvém bodě

Jednou z nejkomplikovanějších a nejkontroverznějších agend Evropské unie je azylová a migrační politika a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Podaří se v letošním roce institucím a členským státům nalézt dohodu na dlouhodobém společném řešení? Evropská unie se už řadu let nedokáže dohodnou na nové a funkční podobě společné azylové politiky pod tzv. Dublinským systémem. Trnem v oku řadě členských zemí jsou především návrhy na určité „sdílení břemene“ pokud jde o solidaritu se státy, které zažívají největší nápor nelegálních migrantů a uprchlíků. Ani v roce 2019 nedošlo k výraznému posunu v otázce azylového systému. S migrační a azylovou politikou je přirozeně spojeno také téma bezpečnosti a ochrany vnějších hranic EU. V dubnu loňského roku Evropský parlament posvětil dohodu unijních institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, do roku 2027 o téměř 10 000 lidí. Bude to ale trvat déle, než původně plánovala Evropská komise. Novinkou je pak například i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.

Frontex posílí později, než se původně plánovalo. S ochranou hranic pomůže obří biometrická databáze

Velkým tématem loňského i předloňského roku byla záchrana migrantů ve vodách Středozemního moře. Spory mezi členskými státy o to, kdo má nést odpovědnost, často končily tím, že migranti trávili na lodích neziskových organizací dlouhé dny i týdny. Itálie a Malta často odmítaly dovolit lodím zakotvit ve svých přístavech. Systematické vyřešení této krize nepřicházelo, vznikala tak provizorní řešení ze strany „ochotných“ států. Vše se ovšem dělo na mezivládní úrovni, na té evropské společné dlouhodobé řešení chybí.

Loď Ocean Viking nakonec zakotví na Maltě. Země stála před dilematem, píší místní novináři

Německo, Francie, Itálie a Malta se v září 2019 dohodly na nezávazném mechanismu přerozdělování migrantů ještě před jejich vyloděním ve středomořských zemích. Některé neziskové organizace ho přivítaly, jiné poukázaly na riziko neshody s evropským právem. Akademici zase upozorňují na to, že dobrovolné pojetí mechanismu může znamenat „návrat k mezivládnímu pojetí“ u politiky, která je už v kompetenci EU a hlasuje se o ní kvalifikovanou většinou. Reakce řady států na návrh byla nepříznivá a v blízké budoucnosti se změna neočekává. Velkým problémem i nadále zůstává situace a životní podmínky v přeplněných evropských uprchlických táborech, především pak na řeckých ostrovech.

Situace v řeckých hotspotech pro migranty je kritická, europoslanci vyzývají k akci

Kam se EU posune v roce 2020?

Evropský parlament téma zařadil mezi desítku nejdůležitějších pro letošní rok. Nové vedení evropských institucí, a především pak eurokomisaři Margaritis Schinas, jehož portfolio bylo předmětem kontroverzí, a Ylva Johanssonová mají před sebou těžký úkol. Zprostředkovat kompromis mezi členskými státy rozhodně nebude jednoduché, a vyhlídky na významný průlom nejsou dobré. Počet příchozích migrantů a uprchlíků do Evropy se přitom opět zvyšuje. Nový pakt o migraci a azylu má být představen už v první polovině roku 2020.

Švédsko-řecký „migrační tandem“ musí dostat členské státy k jednacímu stolu