2020: Reforma autorského práva bude i dál budit vášně

Rok 2019 byl pro příznivce i odpůrce nové autorskoprávní směrnice zásadní. Evropský parlament a členské státy se totiž shodly na její finální podobě. Neméně důležitý však bude rok 2020 a práce na transpozici směrnice do národního práva.Evropská reforma autorského práva je bezesporu jednou z nejdiskutovanějších reforem posledních let. A není se co divit. Nová legislativa má ambice prosadit ochranu autorských práv v digitální době, kdy se lidé k autorsky chráněným dílům dostávají jednoduše, rychle, anonymně a zdarma. Pokud toho má nová směrnice skutečně dosáhnout, je třeba právní regulaci posílit a rozšířit i v oblasti internetu. A to je problém. Diskuze o tom, jakým způsobem ochránit práva autorů na internetu přinesla do několik let trvajícího legislativního procesu řadu kontroverzních otázek. Ty souvisí zejména se svobodou internetu, ale i s ochranou soukromí jeho uživatelů. Evropská komise změnu pravidel v této oblasti navrhla už v roce 2016. Zlomovým se však stal až rok 2019, ve kterém Evropský parlament a zástupci členských zemí v Radě EU schválili konečně znění nové směrnice.

Umělci volají po ochraně autorských práv, odpor proti reformě pravidel je ale v EU obrovský

Neméně důležitý ale bude rok 2020. Směrnici je totiž třeba nejdříve transponovat do vnitrostátních právních řádů, tzn. vytvořit národní legislativu, která v sobě bude cíle uvedené ve směrnici obsahovat. Po několika letech trvajícím vyjednávání o podobě reformy na evropské úrovni se tak v jednotlivých členských státech pomalu rozbíhá proces vytváření novel vnitrostátních autorských zákonů. Až jejich konečné a schválené znění bude závazné pro všechny, tedy jak pro autory a vydavatelské domy, tak pro internetové společnosti a uživatele internetu.

Nejistota a úspěch

Ještě na počátku minulého roku přitom nebylo jasné, jak to s rozsáhlou reformou vůbec dopadne. Chystané změny totiž doslova rozdělily Evropu, včetně Visegrádské skupiny.

Reforma autorského práva rozděluje Evropu, jednotný není ani Visegrád

Europoslanci sice měli o svém postoji jasno už na podzim roku 2018, kdy Evropský parlament kontroverzní směrnici na druhý pokus schválil. Problémem však byla neúspěšná jednání v Radě. I přes silný lobbing ze strany příznivců i odpůrců reformy ale nakonec členské státy na počátku minulého roku našly shodu na kompromisním znění textu, a to nejprve samy mezi sebou a nakonec i s Evropským parlamentem.

Europoslanci rozhodnou o osudu kontroverzní autorské směrnice. Jde o boj mezi internetovými giganty a vydavateli

Finální a zároveň kompromisní znění autorskoprávní směrnice europoslanci přijali na svém březnovém zasedání. Pro návrh tehdy hlasovalo 348 poslanců, proti bylo 274 a 36 poslanců se hlasování zdrželo. Následně směrnici posvětili i zástupci členských zemí. Od této chvíle bylo jasné, že s jejím textem již nepůjde nic udělat. Členským státům vznikla jejím přijetím a publikováním v Úředním věstníku EU povinnost do dvou let upravit svou národní legislativu tak, aby odpovídala novým evropským pravidlům.

Václav Mach: Europoslanci budou hlasovat o směrnici, která ovlivní budoucí podobu evropské mediální krajiny

Osudné články

Největší kontroverze přitom od počátku vzbuzovaly zejména dva články nové legislativy. Jednak šlo o čl. 13 (ve finální verzi textu jde o čl. 17) a čl. 11 (ve finální verzi textu jde o čl. 15). Pokud jde o první zmíněné ustanovení, podle něj mají internetové platformy a úložiště nově zodpovídat za obsah, který na ně uživatelé nahrávají. Obsah by měl být kontrolován pomocí tzv. upload filtrů, které v případě zjištění porušení autorských práv nahrání daného souboru znemožní. Kupříkladu Polsko již u Soudního dvora EU toto ustanovení směrnice napadlo žalobou. Tamní vláda se totiž domnívá, že povinnost zavedení upload filtrů porušuje unijní právo. Rok 2020 tak bude zajímavý i z hlediska vývoje tohoto právního sporu. Rozhodnutí unijního soudu v této věci bude mít totiž na budoucí aplikaci a fungování směrnice zásadní vliv. Rozpaky ale budí i druhé ustanovení. Odpůrci směrnice argumentují tím, že tento článek až příliš posiluje postavení vydavatelských domů. Internetové společnosti typu Google, Facebook, Twitter nebo Seznam, které shromažďují a zprostředkovávají digitální publikace, totiž nově budou muset vydavatelským domům za tuto činnost platit. Podle původních návrhů se na sociálních sítích či v internetových vyhledávačích bez oprávnění ze strany vydavatelů zpráv nemohl objevit odkaz na článek, jeho titulek, úvodní fotografie ani jeho krátké shrnutí. Finální verze směrnice však toto ustanovení zmírnila.Nové znění uvádí, že platformy budou licenci od vydavatele potřebovat pouze v případě, kdy vedle titulku a odkazu na článek zároveň sdílejí i úryvek z textu „obsahující více než velmi stručný výtah“ z textu. Vedle relevantních a na skutečnosti založených argumentů se však v souvislosti se směrnicí ze všech stran vyrojila i řada dezinformací, polopravd či lží, které se postupně politikům, odborníkům a novinářům dařilo, někdy úspěšně, někdy pak méně, vyvracet.

Kontroverzní směrnice prošla, Evropu čeká reforma autorského práva

To nejdůležitější teprve přijde

Jak už bylo řečeno, směrnice udává jen cíle, které jsou členské státy povinny naplnit. Způsob, jakým těchto cílů dosáhnou, je ale čistě v rukou národních zákonodárců. Stěžejní tak bude konečné a účinné znění novely české zákona o autorském právu a případně dalších právních předpisů, které bude třeba v souvislosti s transpozicí směrnice novelizovat nebo přijmout. A prozatím vše nasvědčuje tomu, že debata a jednání o podobě novely zákona bude v České republice vyhrocená. „V České republice na rozdíl od většiny zemí EU je situace ještě vyhrocenější, protože zde odpůrci směrnice mají svoji vlivnou politickou platformu v podobě České pirátské strany,“ řekl před nedávnem redakci EURACTIV.cz šéf Unie vydavatelů Václav Mach. „Velký střet o implementaci lze proto čekat hlavně na parlamentní půdě,“ dodal. Lobbistický boj o podobu nového autorského zákona započal už na podzim loňského roku. Během listopadu a prosince už také proběhly první ústní konzultace mezi ministerstvem kultury a zájmovými skupinami. Právě ministerstvo kultury je totiž orgánem, který novelu zákona v jeho paragrafovém znění navrhne vládě. „Výstupy z konzultací budou podkladem pro vyhodnocení dopadů možných alternativ a pro formulování návrhů právní úpravy. Ministerstvo kultury bude vhodný způsob implementace směrnice konzultovat se všemi zájmovými skupinami, které o konzultaci projevily zájem,“ prohlásili zástupci ministerstva.

V Česku začíná boj o podobu autorského práva. Jednání bude dlouhé a plné lobbingu

Finální návrh novely autorského zákona by měl být vládě předložen nejpozději do září letošního roku. Následně, po projednání Legislativní radou vlády a po schválení návrhu vládním kabinetem, poputuje do Poslanecké sněmovny. A tam začne další boj v podobě samotného schvalování zákona.

Pavel Svoboda: Reformu autorského práva potřebujeme. Je ale správné, že Parlament rozhodnutí odložil